Americko-ruský návrh by se mohl stát základem pro příští dohody o ukončení ruské války na Ukrajině, prohlásil ve čtvrtek ruský vládce Vladimir Putin v Kyrgyzstánu při návštěvě v tamním hlavním městě Biškeku. Základem budoucích jednání o skončení bojů musí být současná frontová linie, Ukrajina nesmí být nucena k územním ústupkům, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.
Podle Putina nebyly předloženy žádné návrhy mírové dohody, pouze soubor otázek k diskusi, přičemž po jednáních v Ženevě bylo rozhodnuto původních 28 bodů amerického návrhu rozdělit na čtyři části. „Obecně souhlasíme s tím, že to může být základem příštích dohod,“ řekl Putin. Americká strana podle něj bere do jisté míry zřetel na ruský postoj, ale záhodno je „vážně projednat konkrétní věci“.
„Je nutné vše přeložit do diplomatické řeči, protože je jedna věc obecně říci, že se Rusko nechystá napadnout Evropu, což nám zní samozřejmě směšně. Nikdy se nechystalo. Ale pokud to chtějí od nás slyšet, tak dobrá, zaznamenáme to, nemáme s tím problém,“ řekl šéf Kremlu.
Moskva přitom už dříve opakovaně ujišťovala, že nezaútočí na Ukrajinu, ale pak Putin v únoru 2022 vydal rozkaz ke vpádu vojsk do sousední země, a rozpoutal tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Ukrajina se s pomocí Západu brání ruské agresi čtvrtým rokem.
Rusku se stále říká, že by mělo ukončit válku, ale podle Putina „se ukrajinská vojska musí stáhnout z území, která drží, a pak boje ustanou“. A pokud se Ukrajinci nestáhnou, Rusové svého dosáhnou bojem, varoval a tvrdil, že postup ruských vojsk na východě Ukrajiny se zrychluje.
Minulý týden média zveřejnila osmadvacetibodový plán počítající s významnými ústupky ze strany Kyjeva, který připravily Spojené státy po konzultacích s ruskými činiteli. V neděli pak o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako jasně proruský, jednali v Ženevě představitelé USA, Ukrajiny a také evropských zemí.
Po těchto jednáních podle amerického prezidenta Donalda Trumpa dokument doznal blíže neupřesněných úprav. Podle médií byly ponechány stranou některé citlivé body, aby o nich rozhodli na chystané schůzce přímo Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Merz: Ukrajina potřebuje silnou armádu
„Ukrajina potřebuje silnou armádu a odolné bezpečnostní záruky svých partnerů,“ uvedl Merz na tiskové konferenci s estonským premiérem Kristenem Michalem. Německý kancléř dodal, že současná linie bojů musí být základem pro budoucí jednání o ukončení bojů na Ukrajině.
V původním americko-ruském plánu byl mimo jiné bod, podle kterého by Ukrajina přišla o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Dále plán navrhoval, že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.
Ukrajince podle Merze nesmí nikdo nutit „k jednostranným územním ústupkům“. V jakékoli dohodě o ukončení války musí být podle něj zohledněny i bezpečnostní zájmy Evropanů.
Merz i estonský premiér Michal zdůraznili, že by chtěli, aby členské země Evropské unie dosáhly do prosincového summitu EU v Bruselu dohody o zmrazených ruských aktivech. Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována.
Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu. Merz ve čtvrtek řekl, že návrh podporuje „převážná část“ členských zemí.
