Putin si zaslouží být za své zločiny souzen, řekl Zelenskyj v Haagu. Rusové jsou demoralizovaní, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin si zaslouží být souzen v Haagu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je si jist, že se to stane. Prohlásil to při návštěvě Nizozemska, kam přiletěl poprvé, a to z Finska. Později Zelenskyj v Haagu hovořil také s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexanderem De Crooem, kteří Ukrajině přislíbili pokračující podporu. Prezident napadené země rovněž prohlásil, že věří v úspěch chystané protiofenzivy, Rusové jsou podle něj demoralizovaní.

Ve čtvrtek Zelenskyj přijel do sídla horní komory nizozemského parlamentu a setkal se se zástupci obou parlamentních komor. Setkání podle deníku De Telegraaf vynechali předseda krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Gert Wilders a šéfka protestní strany BBB Van der Plasová. Wilders a Van der Plasová předem ohlásili, že se schůzky s ukrajinským prezidentem nezúčastní, protože Nizozemsko si ve čtvrtek připomíná oběti druhé světové války.

„Pokud jde o mě, dnešek v Nizozemsku nepatří jemu, ale našemu národnímu památnému dni,“ tvrdil ve čtvrtek Wilders. Podle Van der Plasové je velmi nemístné, že prezident Ukrajiny, která je ve válce s Ruskem, je na návštěvě právě v tento den. Jejich postoj však kritizovali mnozí další politici.

Ukrajinský prezident se setkal také s předsedy vlád Nizozemska a Belgie. Rutte na společném brífinku tří státníků ujistil, že Nizozemsko bude ve své podpoře Ukrajině neochvějné. Pokud jde o vojenskou pomoc Ukrajině, neexistují podle něj žádná tabu. Řekl dále, že Rusko, které loni vpadlo na Ukrajinu, nemůže tuto válku vyhrát a musí být hnáno k odpovědnosti za zločin agrese a další válečné zločiny.

De Croo podle agentury Reuters zmínil, že Belgie podporuje nový balík vojenské pomoci Ukrajině a že jeho vláda zkoumá, jak mohou být zmražené ruské majetky použity k pomoci Ukrajině ve válečném úsilí.

Zelenskyj poznamenal, že pro Ukrajinu je zásadní, aby západní vlády Kyjevu dodávaly zbraně co nejrychleji. Řekl také, že Ukrajina už je de facto členem NATO, ale měla by se jím stát i de iure. „Chceme slyšet jasnou zprávu, že po válce budeme v NATO,“ prohlásil podle AFP ukrajinský prezident. Dodal ale, že jeho země má realistická očekávání a ví, že do Severoatlantické aliance nevstoupí, dokud bude v jeho vlasti válka.

Rutte podotkl, že je důležité, aby spojenci učinili jasný krok vůči Ukrajině na nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu.

Nizozemský premiér podle agentury DPA rovněž řekl, že jeho země nyní jedná s Dánskem a Británií o dodávkách bojových letounů. Dodávky stíhaček F-16 nejsou tabu, ujistil. Dohody v tomto ohledu ještě nebylo dosaženo, připustil vzápětí. Podle něj to je ale jen otázka času. Poukázal přitom na podobné dřívější debaty o dodávkách houfnic a tanků Leopard.

Ukrajina podle Zelenského věří, že její chystaná protiofenziva bude úspěšná a že získá zpět Ruskem okupovaná území. Na tiskové konferenci dodal, že Rusko je na bitevním poli demoralizované a že tamní režim nemá podporu veřejnosti. Zelenskyj také podle agentury Reuters prohlásil, že s „takovými lidmi“ nehodlá o ničem vyjednávat. 

Odpoledne se Zelenskyj podle Reuters v Nizozemsku rovněž setkal s ukrajinskými vojáky. A to jak s těmi, kteří utrpěli při bojích s invazními jednotkami zranění a nyní tam podstupují léčbu, tak s těmi, kteří v Nizozemsku cvičí s tamní armádou, například se učí ovládat protiraketové systémy Patriot.

Trváme na vzniku tribunálu, řekl Zelenskyj v Haagu

Po setkání v parlamentu zamířil Zelenskyj na návštěvu Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde vystoupil s projevem nazvaným Žádný mír bez spravedlnosti pro Ukrajinu. Prosazoval zřízení tribunálu, který by Rusko soudil za jeho agresi vůči Ukrajině. Je to podle něj jediná cesta, jak dosáhnout spravedlnosti.

„Všichni chceme v Haagu vidět jiného Vladimira, který si zaslouží, aby byl za své zločinné činy potrestán zde, v hlavním městě mezinárodního práva. Jsem si jistý, že se tak stane, až zvítězíme,“ řekl Volodymyr Zelenskyj s odkazem na Putina. Jeho poznámka sklidila potlesk.

Připomněl také sestřelení letu MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny, které si v létě 2014 vyžádalo 298 životů, většinou Nizozemců. Poté prezident vyzval k držení minuty ticha za všechny, kteří zemřeli ruskou vinou. Jen během dubna na Ukrajině zemřelo 206 civilistů, z toho jedenáct dětí, řekl Zelenskyj.

V sále jej přivítal nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra, který připomněl nizozemskou zkušenost z druhé světové války a slíbil další pomoc Ukrajině jak dodávkami zbraní, tak humanitární pomocí a při rekonstrukci země.

ICC krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, jichž se údajně ruští vojáci v napadené zemi dopouštějí. V březnu tento soud v Haagu vydal mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Zelenského návštěvu provázejí rozsáhlá bezpečnostní opatření, četná policejní auta jsou jak kolem budovy ICC, tak v blízkosti hotelu Marriott. Zelenskyj přišel v tmavě zelené mikině, která se od začátku války stala jeho značkou. Prezidenta doprovázela ozbrojená ochranka v bojových uniformách, píše AFP.

Na Zelenského příchod do sídla soudu, před nímž zavlála ukrajinská vlajka, čekala vedle novinářů i veřejnost. Od vstupu je ale odděloval plot, píše De Telegraaf.

Agentura DPA napsala, že Nizozemsko doposud poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě asi 1,2 miliardy eur (28,2 miliardy korun). Premiér Rutte dal také najevo, že pro něj nejsou tabu ani dodávky bojových letounů zemi čelící ruské agresi.

Únik informací o možné Zelenského cestě do Německa rozladil Kyjev

Ukrajinský prezident v květnu zvažuje také návštěvu Německa, informovala tamní média s odvoláním na bezpečnostní kruhy v Berlíně. Podle serveru t-online je ale Kyjev únikem této informace rozladěn a zvažuje zrušení cesty.

Ukrajinští představitelé jsou podle serveru „vážně zklamáni“, že „zjevně velmi citlivé bezpečnostní informace“ byly záměrně zveřejněny německými zdroji.  Bylo to „nezodpovědné“ a mohlo by to „zpochybnit případnou návštěvu ukrajinského prezidenta,“ uvedl t-online. Na veřejnost se dostaly například detaily o tom, v jakém hotelu by měl Zelenskyj přespat.

Podle médií by se ukrajinský prezident měl setkat s německým kancléřem Olafem Scholzem i prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Po návštěvě u Steinmeiera by měl odcestovat do Cách.

Berlínská policie už zahájila vyšetřování jednoho ze svých příslušníků kvůli zveřejnění informací o návštěvě Zelenského v Německu. Vyšetřování souvisí s podezřením na porušení mlčenlivosti poté, co se příslušné informace ve středu objevily v berlínském deníku B.Z.

Podle šéfky berlínské policie Barbary Slowikové je nepřijatelné, aby „jediný spolupracovník tak ostudným způsobem špinil pověst berlínské policie na národní i mezinárodní úrovni“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...