Putin udržel ruské oligarchy na své straně, píše BBC

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.

BBC uvádí příklad někdejšího bankovního magnáta Olega Tinkova, majitele ve své době druhé největší ruské banky Tinkoff Bank. Poté, co Tinkov na instagramu označil válku proti Ukrajině za „šílenou“, kontaktoval jeho manažery Kreml a oznámil jim, že banka bude znárodněna, pokud nepřeruší veškeré vazby na svého zakladatele.

Během týdne pak banku koupila společnost spojená s Vladimirem Potaninem, pátým nejbohatším ruským podnikatelem, který dodává nikl do motorů pro stíhačky. Tinkov tvrdí, že Potaninova společnost banku získala za pouhá tři procenta její skutečné hodnoty a že on sám přišel o miliardy dolarů. Rusko pak opustil.

Rána v podobě invaze

Ruští oligarchové, kteří odmítali jít na ruku vedení státu, přicházeli o moc a majetek už od začátku Putinovy vlády. Někteří přišli i o svobodu, jako Michail Chodorkovskij, či za podezřelých okolností o život, jako Boris Berezovskij.

Ani po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tedy nemohli nic moc namítat, i když tušili, že jejich jmění utrpí velkou ránu.

Podle časopisu Forbes se počet ruských miliardářů snížil mezi dubnem 2021 a dubnem 2022 kvůli válce, sankcím a oslabenému rublu ze 117 na 83. Dohromady přišli o 263 miliard dolarů, tedy v průměru o 27 procent svého bohatství.

Profitování na válečné ekonomice

Výhody jim ale plynou ze zapojení do ruské válečné ekonomiky, neboť výdaje na agresi proti Ukrajině stimulují hospodářský růst. A to nutně nemusejí vydělávat přímo na armádních zakázkách, dodává BBC.

V roce 2024 se více než polovina ruských miliardářů buď podílela na zásobování armády, nebo z invaze profitovala jinak, řekl stanici Giacomo Tognini z týmu Forbes Wealth. „A to ani nepočítáme ty, kteří nejsou přímo zapojeni, ale potřebují nějaký vztah s Kremlem,“ podotkl a zdůraznil, že „každý, kdo v Rusku podniká, musí mít vztah s vládou“.

Letos tak v seznamu Forbesu figuroval historicky nejvyšší počet ruských miliardářů, sto čtyřicet. Jejich celkové jmění dosáhlo 580 miliard dolarů, což je jen o tři miliardy dolarů méně než historické maximum z roku před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu.

Od jejího zahájení téměř všichni ruští oligarchové mlčí a ti, kteří se proti ní veřejně postavili, museli zemi opustit a přišli o velkou část svého bohatství, dodala BBC.

Sankce stvořily „armádu věrných“

Mnoho ruských miliardářů se stalo terčem západních sankcí, které podle BBC znemožnily jejich případné přeběhnutí k Západu, pokud by o tom někdo z nich uvažoval. Alexander Kolyandr z amerického Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA) míní, že Západ udělal vše pro to, aby se ruští miliardáři shromáždili za Kremlem.

„Neexistoval absolutně žádný plán, žádná myšlenka, žádná jasná cesta, jak by kterýkoli z nich mohl loď opustit. Aktiva byla sankcionována, účty zmrazeny, majetek zabaven. To vše Putinovi fakticky pomohlo mobilizovat miliardáře, jejich aktiva a peníze, a použít je na podporu ruské válečné ekonomiky,“ řekl BBC.

Exodus zahraničních společností po plnohodnotné invazi na Ukrajinu navíc vytvořil vakuum rychle zaplněné podnikateli spřátelenými s Kremlem, kteří levně loupili vysoce lukrativní aktiva.

Vznikla tak nová „armáda vlivných a aktivních věrných stoupenců“, popisuje Alexandra Prokopenková z Carnegieho centra. „Jejich budoucí blahobyt závisí na pokračující konfrontaci mezi Ruskem a Západem,“ řekla BBC s tím, že jejich největší obavou je návrat předchozího majitele.

Jen v roce 2024 se tímto způsobem v Rusku objevilo jedenáct nových miliardářů, uvádí Tognini z týmu Forbes Wealth. Ruský vůdce si tak navzdory válce a západním sankcím – a v některých ohledech i díky nim – udržel nad miliardáři pevnou kontrolu, uzavřela BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 22 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...