Rejdaři mají o vývoz ukrajinského obilí zájem. Lodě ale musí projít kontrolou, zda nevezou zbraně

Nahrávám video

Z ukrajinských přístavů vyrazily další dvě lodě naložené obilninami. Vůbec poprvé jedna z nich veze náklad pšenice. Námořní cestu v červenci odblokovala dvojice paralelních dohod mezi Kyjevem, Moskvou, Tureckem a OSN. Dosud se po ní vydalo čtrnáct naložených plavidel. Podle OSN by v dohledné době mohla Ukrajina po moři vyvážet až pět milionů tun zemědělských produktů měsíčně.

V Istanbulu v těchto dnech kotví řada prázdných lodí, které mají brzy zamířit do ukrajinských přístavů. „Vidíme velký zájem majitelů lodí absolvovat tuto cestu,“ potvrzuje vedoucí koordinačního centra OSN pro vývoz obilnin z Ukrajiny Frederick Kenney.

Organizace spojených národů zdůrazňuje, že vývoz obilnin z Ukrajiny není humanitární, ale komerční operace. Obchodníci čekali tři týdny od podpisu dohody na to, až se Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN domluví na pravidlech plavby do válečné zóny. „Seznam obsahuje pravidla navigace, bezpečnosti, oznámení a instrukce pro piloty a majitele lodí,“ popisuje Kenney.

Lodě mají plout v ochranné zóně o šíři dvaceti kilometrů. Hrozbu ale stále představují námořní miny, které proud odnesl daleko od ukrajinských břehů. „Vypluli jsme v konvoji tří lodí. Pilot z přístavu a doprovodné plavidlo s námi byli, dokud jsme se nedostali z nebezpečné oblasti,“ vzpomíná na cestu kapitán lodi plující z Ukrajiny Ahmet Yücel Alibeyler.

Dohoda o transportu zboží z blokovaných přístavů nařizuje všem plavidlům prohlídku v Istanbulu. Je to odpověď na obavy Moskvy z toho, že by se v podpalubí mohly na Ukrajinu převážet zbraně.

Dovoz vojenského materiálu v civilních nákladních lodích je přitom něco, z čeho tajné služby západních zemí od začátku ruské invaze obviňují právě Kreml. Podle agentury Bloomberg v květnu proplula Bosporem loď vezoucí ruská vojenská vozidla ze Sýrie. Turecké úřady tvrdí, že toho příliš nezmohou. Civilní loď mají právo zastavit, jen když dostanou varování s předstihem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...