Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Nahrávám video

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.

„Teď už víme, že manipulovali s našimi dětmi kvůli zisku,“ uvedla Juliana Arnoldová, matka dítěte závislého na sociálních sítích. „Věděli, jaké škody to působí, zvážili rizika, a přesto v tom pokračovali,“ dodala. Podle právního zástupce žalobkyně Marka Laniera je samotné přiznání částky ukazující, že si toho chování zaslouží trest, úžasné.

„Jsme proto hluboce vděční,“ dodal Lanier. Mluvčí společnosti Meta Ashly Nikkole Davisová naopak tvrdí, že duševní zdraví mladistvých je velmi složitá záležitost a nelze jej spojovat s jedinou aplikací.

Velké technologické společnosti – kromě Mety jde o Google, Apple nebo TikTok – čelí rostoucímu počtu soudních sporů zaměřených na bezpečnost uživatelů, soukromí dat a ochranu nezletilých. V USA i Evropské unii dochází k významným právním krokům. Nedávný vývoj dokumentuje, že těmto společnostem hrozí miliardové pokuty. A v některých případech i soudně nařízené změny jejich platforem.

Meta například loni v květnu musela zaplatit téměř jednu a půl miliardy dolarů státu Texas kvůli návrhům označování přátel na Facebooku. A také proto, že biometrická data schraňovala bez informovaného souhlasu. Google společnosti Alphabet zas čelí žalobám ohledně skrytého sledování pohybu uživatelů – a to i v režimu inkognito, také kvůli vyhledávání a rozpoznávání obličejů.

Apple v USA musí řešit mimo jiné prostředí svého App Storu. Ten čelí žalobě ministerstva spravedlnosti kvůli tomu, že jeho obchod omezuje uživatele v přístupu k aplikacím třetích stran a znemožňuje kvalitní komunikaci s majiteli ostatních zařízení. TikTok žalovali američtí rodiče a státní úředníci za údajné povolení odesílat data uživatelů do Číny a za nedostatečnou ochranu nezletilých.

Informace zevnitř

Jednou z cest, jak se veřejnost i justice dozvídají o aktivitách technologických gigantů, je takzvaný whistleblowing. Od roku 2020 vynesli bývalí zaměstnanci většiny ze zmiňovaných společností cenná svědectví. A potvrdili tak mnohá obvinění. Asi nejznámější z nich je Frances Haugenová – bývalá datová vědkyně Mety, která zveřejnila desítky tisíc interních dokumentů známých jako Facebook Papers.

V nich odhalila, že Facebook (dnes Meta) vědomě upřednostňoval zisk před bezpečností uživatelů. Šířil dezinformace a nedokázal bojovat proti negativnímu dopadu Instagramu na teenagery. „Facebook chce, abyste věřili, že problémy, o kterých mluvíme, jsou neřešitelné. Chce, abyste věřili ve falešná rozhodnutí,“ prohlásila Haugenová v roce 2021.

„Chce, abyste věřili, že si musíte vybírat mezi Facebookem, plným kontroverzního a extrémního obsahu, a ztrátou jedné z nejdůležitějších hodnot, na kterých je naše země založena – svobody projevu,“ dodala whistleblowerka.

Citlivé informace vynesli i bývalí zaměstnanci Googlu. Timnit Gebruová dostala výpověď poté, co odmítla stáhnout svou práci o rizicích modelů umělé inteligence používaných vyhledávačem. Další případy se týkaly i firem Apple, Amazon, Uber nebo OpenAI.

Precedens tabákových koncernů

Není to přitom poprvé, kdy americké soudy usvědčily bohaté a mocné organizace z vědomého poškozování zdraví lidí. Ukázkovým příkladem byly na konci minulého století žaloby na tabákové koncerny. Jejich přístup od té doby prošel radikální proměnou.

Ze současného pohledu působí tehdejší reklama až absurdně: Vytížený lékař vyplňuje vzácné okamžiky klidu kouřením cigarety. Reklama s odkazem na celostátní anketu uváděla, že „Camelky kouří více lékařů než jakékoli jiné cigarety“.

Ještě v devadesátých letech se vysílala snad neznámější reklama, spojující kouření cigaret s mužností a pocitem svobody a zakončená sloganem „Přijď tam, kde je chuť. Přijď do Marlboro Country“. Pět mužů, kteří v těchto reklamách ztvárnili kovboje, později zemřelo na následky kouření. A vyšlo najevo, že obrovské cigaretové koncerny o návykovosti a nebezpečnosti kouření dobře věděly.

Právě devadesátá léta byla přelomová. Na tabákové koncerny se snesla řada žalob poté, co podvod na uživatelích vyšel najevo i díky osobní odvaze jejich zaměstnanců, kterým svědomí nedovolilo ponechat si informace o lhaní veřejnosti pro sebe. Asi nejslavnější z nich je Jeffrey Wigand – i díky filmovému zpracování ve snímku Muž, který věděl příliš mnoho.

Klíčový okamžik přišel v roce 1998. Čtyři největší tabákové koncerny se dohodly s 46 americkými státy, že v následujících 25 letech budou vyplácet přes dvě stě miliard dolarů na pokrytí lékařských výloh souvisejících s kouřením. Zároveň se zavázaly, že omezí marketing.

„Lidé to budou dělat dál i bez reklamy. Je tu pořád jakási přirozená reklama: lidé, kteří se procházejí a kouří,“ uvedl obyvatel New Yorku v roce 1999. Tabákový průmysl poté žalovala i federální vláda. „Vláda předloží důkazy o masivním, padesát let trvajícím podvodu na veřejnosti,“ prohlásil v roce 2004 tehdejší náměstek ministra spravedlnosti Robert McCallum.

A následovala další omezení – od nezbytnosti varování o škodlivosti kouření přes zákaz mentolových cigaret v EU až třeba po nemožnost uvádět značku cigaret na krabičkách. Obdobnou očistou si později prošly i velké farmaceutické firmy, které uváděly na trh opiáty proti bolesti s vědomím, že způsobují závislost.

Některé se ještě snažily vyhnout zodpovědnosti vyhlášením bankrotu. „Je nehorázné, že vydělaly na smrti našich dětí a teď jim to projde,“ zdůraznila v roce 2023 Rebecca Finertyová, matka oběti závislosti na opiátech. Přesto už musely i tyto firmy vyplatit miliardy dolarů na odškodněních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 17 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.