Ruská střela zasáhla během špičky nákupní středisko v Kremenčuku, počet obětí vzrostl na šestnáct

Nahrávám video

Počet obětí ruského raketového útoku na obchodní centrum Lunina v ukrajinském Kremenčuku vzrostl během noci na úterý na šestnáct. Nejméně 59 lidí utrpělo zranění. Zásah vyvolal silný požár na deseti tisících metrech čtverečních, který zničil celou budovu. Útok odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho západní spojenci. S odvoláním na ukrajinské úřady to uvedla agentura Reuters.

Zelenskyj v první reakci uvedl, že v nákupním centru bylo více než tisíc civilistů. „Počet obětí si nelze ani představit,“ řekl. Útok, po kterém středisko pohltily plameny a oblaka kouře, později odsoudil jako „ohavný“ teroristický čin.

Hasiči a vojáci pokračují v pátrání po přeživších. Gubernátor Poltavské oblasti Dmytro Lunin na komunikační platformě Telegram uvedl, že je příliš brzy hovořit o konečném počtu obětí.

O úderu ruských raket nejprve informovali starosta Vitalij Maleckyj a náměstkyně ministra zahraničí Emine Džaparovová. Ta upozornila, že zasažené nákupní středisko se nachází asi tři sta metrů od nádraží a bylo zrovna plné lidí nakupujících potraviny, napsala Ukrajinska pravda.

V nákupním centru bylo podle prezidenta Volodymyra Zelenského mnoho lidí. „Centrum nepředstavovalo žádnou hrozbu pro ruskou armádu. Nemělo žádnou strategickou hodnotu,“ cituje Zelenského Ukrajinska pravda. Později dodal, že většině se podařilo zachránit.

Rusko si podle něj vybíjí svůj vztek nad vlastní bezmocností na obyčejných lidech a bylo by zbytečné doufat v přiměřenost a lidskost z ruské strany.

Tajemník hovořil o dalším zásahu

Zásah má podle velení ukrajinského letectva na svědomí ruský bombardér dlouhého doletu Tu-22 M3, který vzlétl z letiště Šajkovka v Kalužské oblasti a nad Kurskou oblastí odpálil střely Ch-22 na Kremenčuk.

Kremenčuk podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova zasáhly dvě střely: jedna obchodní centrum a druhá městský stadion. Toto tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko se k ostřelování Kremenčuku dosud nevyjádřilo. Moskva stále popírá, že by na Ukrajině útočila na civilisty a civilní objekty.

„Hloubka barbarství“

Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že útok na Kremenčuk ukazuje hloubku barbarství a krutosti ruského vůdce. „Vladimir Putin musí pochopit, že jeho chování nepovede k ničemu jinému než k silnějšímu odhodlání Velké Británie a dalších zemí G7 podporovat Ukrajinu tak, jak to bude zapotřebí,“ řekl Johnson podle serveru BBC News.

Ukrajinská tajná služba SBU začala útok na civilní cíle vyšetřovat podle paragrafu o porušení válečných zvyklostí. Slíbila, že vypátrá pachatele válečného zločinu – nejen piloty, ale i jejich nadřízené, kteří vydali rozkaz – a postaví je před soud, aby se zodpovídali.

Rusové v Kremenčuku podle Ukrajinské pravdy opakovaně ostřelovali místní rafinérii střelami s plochou dráhou letu a zcela ji zničili. To se projevilo v celé zemi tím, že začaly chybět pohonné hmoty, které také prudce zdražily.

Pod ruskou palbou se v pondělí ocitlo i druhé největší ukrajinské město, Charkov na východě země. Ostřelování si tam vyžádalo tři mrtvé a patnáct raněných, mezi kterými jsou i děti, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ty upozornily, že počet tří obětí nejspíše nebude konečné číslo.

Rusové na civilní ztráty nehledí, tvrdí expert

Politický geograf Jan Kofroň z Univerzity Karlovy vysvětluje v souvislosti s pondělním útokem na obchodní centrum, že ruská armáda není známá sofistikovaností a snahou vyhnout se civilním ztrátám.

„I v situacích, kdy (ruská armáda) o nic takového neusiluje, tak pokud k něčemu takovému dojde, je jim to v zásadě jedno, neřeší to, nikoho neženou k zodpovědnosti, ani se nesnaží to napravit,“ říká Kofroň.

Útoky na civilní cíle však podle politického geografa mohou být i způsob, jak zlomit odpor obyvatelstva. „Protože tohle je něco, s čím se žije velmi těžko, a můžou sázet na to, že to do určité míry v delší době oslabí vůli k odporu. Byť my víme z literatury, že takhle to většinou nefunguje,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 15 hhodinami
Načítání...