Ruské ženy kritizují plány na „léčbu“, která by je přiměla chtít děti

Nahrávám video

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.

Ruské ministerstvo zdravotnictví v únoru schválilo nové směrnice s doporučeními, aby zdravotníci posílali ženy, které nechtějí mít děti, k psychoterapeutům s cílem „podpořit u nich pozitivní postoj k mateřství“. Ale podle žen, se kterými AFP hovořila, nebude plán fungovat. „Nevidím se jako matka a nevidím ani žádný důvod, proč by mě dítě učinilo šťastnější,“ řekla pětadvacetiletá IT odbornice Marija. „Možná svůj názor změním. Ale tento stát dělá vše pro to, aby se tak nestalo,“ dodala.

Rusko čelí demografické krizi, kdy porodnost činí 1,4 dítěte na ženu, což je hluboko pod hranicí 2,1 dítěte, kterou demografové považují za potřebnou k zachování populace na současné úrovni. Nasazení stovek tisíc mladých mužů do bojů na Ukrajině za poslední čtyři roky problém ještě zhoršilo.

Ruský vládce Vladimir Putin opakovaně varuje, že země by mohla čelit „úplnému vymření“, pokud se nízká porodnost nezmění. Marija ale vládní snahy vyvést zemi z demografické stagnace popsala jako „k pláči“.

Podle obyvatelky Moskvy Maji Bajdakovové je opatření velmi ponižující. „Jsem právnička a je to diskriminační ve vztahu k ženským právům,“ tvrdí Bajdakovová, která se zatím nerozhodla, jestli bude mít děti, nebo ne. Je přesvědčena, že rozhodnutí je pouze její osobní věcí. „Každá dospělá a samostatná žena sama rozhoduje o svém životě. A teď vedení mé země říká, že ne. Ty nemůžeš sama rozhodovat o svém životě, o svém těle a o svém zdraví,“ kritizuje.

Stejně uvažuje i jedenačtyřicetiletá Moskvanka Julia Konopčenková. Příkazy podle ní k ničemu nevedou. „Lidé, kteří dělají tato principiální rozhodnutí, vůbec nechápou ruskou ženu. Oni nerozumí realitě, neví, jaké jsou zásadní příčiny, proč ženy nechtějí rodit,“ věří.

Demograf odhalil utajování dat o porodnosti, Rusko ho označilo za zahraničního agenta

Uznávaný ruský demograf Alexej Rakša loni odhalil, že tamní statistický úřad začal utajovat některá data o nízké porodnosti. Ruské úřady ho velmi rychle umlčely. Udělaly z něj totiž zahraničního agenta.

„Nemohu v Rusku pracovat, nemohu tady dostávat peníze. Nemohu taky prodat nebo pronajmout svůj byt. Nemůžu v Rusku dělat cokoli legálního,“ stěžuje si Rakša.

Podle posledních dostupných údajů se v roce 2024 narodilo v Rusku 1,22 milionu dětí, tedy nejméně od roku 1999.

„Kruté a naprosto neúčinné“

„Utahování šroubů, znemožnění přístupu k bezpečným potratům, vymývání mozků lidem, chvástání se údajně velkými příspěvky (na děti) a posílání žen k psychologům – to je kruté a naprosto neúčinné,“ má jasno výše zmíněná IT odbornice Marija. „Každý ví, co ženy opravdu chtějí: sociální jistoty, odpovídající příjmy, dostupné bydlení a ze všeho nejvíce klid a bezpečí,“ vyjmenovala.

Vedle nových doporučení posílat ženy k psychoterapeutům zakázali ruští zákonodárci i takzvané „propagování bezdětnosti“, kdy postavili mimo zákon debaty v médiích o rozhodnutí nemít děti. Těm, kdo zákaz poruší, hrozí pokuta až 400 tisíc rublů (104 tisíc korun). Úřady v uplynulých letech také zpřísnily zákony o potratech, kdy donutily soukromé kliniky ve většině regionů tento zákrok zakázat.

„Nejdříve je třeba vytvořit podmínky, které by ženu skutečně přiměly chtít dítě. A ne na ni jakkoli tlačit,“ řekla devětadvacetiletá Anastasija, která je dětskou rehabilitační specialistkou. Upřesnila, že důvody, proč dítě nechce, jsou pro ni finanční.

„Moje měsíční výplata činí asi sto tisíc rublů (26 tisíc korun). Nevím, jak by dnes bylo možné našetřit si na byt,“ prohlásila. Pokračující ruský útok na Ukrajinu a mezinárodní sankce mimo jiné zažehly inflaci. Úroky hypoték tak vyletěly až na dvacet procent.

Ženy by podle dvojnásobné matky měly mít právo nemít děti

Anastasija ale poukázala také na „chybějící otcovskou kulturu“. V Rusku, vysvětlila, se jen málo mužů podílí na výchově potomků. Po rozvodu muž odejde a žena zůstane na děti sama, nastínila. Rusko má podle různých průzkumů navíc jednu z největších rozvodovostí na světě.

Učitelka angličtiny Margarita, která nemůže mít děti ze zdravotních důvodů, se obává, že iniciativa ministerstva zdravotnictví „způsobí ještě více škod na duševním zdraví žen, protože je postaví na úroveň vyvrhelů“.

Iniciativu ale kritizují i matky, se kterými AFP hovořila. „Věřím, že žena má mít právo nechtít dítě. Proč rodit, když nechcete? Proč nutit ženy přivést na svět nechtěné potomky?“ nechápe pětačtyřicetiletá lékařka a dvojnásobná matka Irina.

Naopak muži dotazovaní AFP byli méně znepokojeni. Směrnici ministerstva zdravotnictví považuje devětačtyřicetiletý Maxim za pouhé doporučení. A rozhodnutí nemít děti? „To je nezdravé,“ nechal se slyšet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...