Rusko verbuje do armády bezdomovce, chce se vyhnout další mobilizaci, tvrdí RFE/RL

Neznámý počet lidí bez domova podepsal z různých důvodů smlouvu s ruskou armádou, aby šli bojovat na Ukrajinu. Někteří to dělají pro peníze, někteří pro vlast. Jiní proto, že „nemají, co jiného by dělali“. Děje se to v době, kdy se Moskva snaží vyhnout další vlně mobilizace, což je pro ni krajně citlivá věc, a kdy ruská armáda i kvůli ukrajinskému vpádu do Kurské oblasti potřebuje další vojáky, píše Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) na svých internetových stránkách.

Podle ruského ministerstva obrany za letošek smlouvu s armádou podepsalo asi 190 tisíc mužů. Rusko nastavilo příhodné podmínky pro lidi podezřelé ze zločinů nebo pro odsouzené, kteří se dobrovolně přihlásí do války. K tomu podle zdrojů RFE/RL úřady aktivně vyhledávají nové vojáky v centrech pro lidi bez domova na Sibiři a Dálném východě.

Zprávy o tom, že se policie a armáda zaměřuje na muže v útočištích pro bezdomovce, se objevovaly v zahraničních a ruských nezávislých médiích už během částečné mobilizace v září 2022. Od té doby se to sporadicky děje dál. Dobrovolnice z ubytovny na předměstí Angarsku, průmyslového města v Irkutské oblasti, vypověděla, že loni náboráři přicházeli prakticky každý měsíc s letáky vyzývajícími lidi, aby podepsali smlouvu s armádou. „Samozřejmě se ti blázni nechali nalákat penězi,“ řekla o klientech ubytovny.

Podle letáku zveřejněného na internetových stránkách správy jedné z vesnic v Irkutské oblasti armáda zdravým dospělým mužům nabízí jednorázový náborový příspěvek 400 tisíc rublů (asi 100 tisíc korun), měsíční plat 210 tisíc rublů (51 tisíc korun) a další benefity. Za prodloužení jednoleté smlouvy mají vojáci nárok na dalších 195 tisíc rublů (asi 50 tisíc korun). Pokud armáda smlouvu dodrží, lze za rok získat 2,9 milionu rublů (asi 700 tisíc korun), což je asi 72krát více oproti mediánové mzdě z roku 2022, jak ji uvádí ruský statistický úřad. Nabídka navíc zahrnuje „možnost vyřešit problémy s bydlením“ a „zajištěné zaměstnání po konci kontraktu“.

Z války se vrátí málokdo

Dva klienti velkého střediska pro bezdomovce v Irkutské oblasti nedávno jeho zakladateli řekli, že podepsali smlouvu s armádou, protože potřebovali peníze „na vyřešení problémů s bydlením“ poté, co je manželky kvůli nadměrnému pití alkoholu vyhodily z domova. Doufají prý, že díky válce získají hypotéku a budou si moci pořídit vlastní domov.

Dobrovolnice z centra v Angarsku ale říká, že lidé bez domova, kteří se obvykle potýkají s nějakou závislostí, „plně nechápou, že si zahrávají se smrtí“. Podle ní si myslí, že je možné se z války vrátit. „A nedochází jim, že kromě těch chlapů, kteří podepsali smlouvy na půl roku hned v roce 2022, se nikdo živý nevrátil,“ dodává.

Dobrovolník v jiné ubytovně na předměstí Angarsku vzpomíná, jak se jim ozval bývalý klient a vyprávěl, že jediným, kdo z jejich jednotky čítající padesát mužů přežil, byl on a ještě jeden voják. Vyprávěl, že když odmítl posloužit jako ‚kanónenfutr‘, poslali ho za trest do díry – improvizovaného vězení pro vojáky ve sklepích nebo prohlubních v zemi.

Programy pro návrat k životu neexistují

Nikdo z dobrovolníků, se kterými novináři RFE/RL mluvili, nevěděl o žádném případu, kdy by člověk bez domova po návratu z Ukrajiny vedl „normální“ život nebo použil peníze vydělané v bojích k zajištění střechy nad hlavou. Zakladatel irkutského centra ví o případu muže bez domova, alkoholika, který smlouvu podepsal v roce 2023, půl roku bojoval na Ukrajině, dostal vyznamenání za záchranu životů, ale nedávno se do centra vrátil. Válka tohoto muže „opravdu změnila“, jeho životní situaci však nezlepšila. „Hodně pil a peníze, které si z války přinesl, promrhal,“ řekl zakladatel centra.

Ačkoliv různé nevládní organizace pomáhají veteránům v návratu k životu „v civilu“, žádné programy, které by se zaměřovaly na vojáky bez domova vracející se z Ukrajiny, neexistují.

Zakladatel střediska v Irkutsku se domnívá, že během dvou prvních let války muži bez domova podepisovali smlouvy s armádou často proto, aby si vylepšili postavení ve společnosti. Kromě toho, že jim šlo o peníze, někteří chtěli „bránit vlast“ a jiní do války šli proto, že jim chyběl životní cíl, tvrdí tento muž. Dodává, že nyní pochopili, že služba na Ukrajině nevede k tomu, že by si získali „nějaký zvláštní respekt“.

Nábor jako opatření, jak dostat bezdomovce z ulic

Starosta města Železnogorsk-Ilimskij v Irkutské oblasti Pavel Berezovskij ve videu zveřejněném v červenci na Telegramu popřel, že by nějací lidé bez domova z regionu bojovali na Ukrajině. „Někteří tvrdí, že byli ve válce, aby jich ostatním bylo líto,“ tvrdil.

Dále na severovýchod v Sašské autonomní republice úřady nábor do armády využívaly jako jedno z opatření s cílem dostat bezdomovce z ulic Jakutsku, informoval server SakhaDay. Město bylo koncem června dějištěm mezinárodního sportovního turnaje Děti Asie.

Na dobročinné akci pro bezdomovce a další sociálně znevýhodněné lidi sašská ombudsmanka Sardana Gurjevová vyzvala účastníky, aby následovali příkladu devatenácti mužů bez domova, kteří v roce 2023 podepsali kontrakt s armádou pro válku na Ukrajině. „Jste vlastenci,“ řekla podle SakhaDay skupině mužů bez domova v květnu na akci s názvem Změň svůj život. „Jak můžete odmítnout pomoci své zemi v situaci, kdy to potřebuje?“ naléhala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 46 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 5 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 6 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 6 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 6 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 9 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.