Ukrajina souhlasí s příměřím v Černém moři, Rusko si klade podmínky

Nahrávám video

Spojené státy v úterý oznámily, že uzavřely dvě samostatné dohody s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři. Smlouvy umožní obnovení bezpečnosti plavby, a zřejmě i ukončení úderů na energetická zařízení v obou zemích. Spor je o platnost příměří. Platí okamžitě, uvedl k tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kreml naopak informoval, že se tak stane až po zrušení sankcí.

Bílý dům uvedl, že se obě země „dohodly, že zajistí bezpečnou plavbu, vyloučí používání síly a zabrání využívání obchodních plavidel k vojenským účelům v Černém moři“.

Prohlášení Washingtonu následuje po jednáních americké delegace s ruskými a ukrajinskými představiteli v Saúdské Arábii o možnostech zastavení bojů na Ukrajině. Američané také uvedli, že budou pokračovat ve zprostředkovávání rozhovorů mezi dvěma znepřátelenými stranami s cílem dosažení udržitelného míru.

Spojené státy také pomohou Ukrajině dosáhnout výměny válečných zajatců držených Ruskem, propuštění vězněných civilistů a návratu dětí zavlečených do Ruska.

Americký prezident Donald Trump označil dosažení dohod za „velký pokrok v otázce Ukrajiny“. Prohlásil také, že USA zkoumají všechny podmínky pro dohodu o Černém moři a že do procesu monitorování klidu zbraní v Černém moři by mělo být zapojeno více zemí. Spojené státy také podle Trumpa „prověří ruské požadavky na zmírnění sankcí“. Spojeným státům se podle něj nadále daří vést obšírné rozhovory s Ruskem i s Ukrajinou.

Spor o platnost dohody

Hned po zveřejnění dohody nastaly mezi Ukrajinou a Ruskem spory o datu platnosti dohody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že příměří týkající se Černého moře a energetické infrastruktury platí okamžitě. Kreml uvedl, že dohoda Ruska a Spojených států o příměří v Černém moři začne platit, až Západ zruší sankce proti některým ruským bankám a společnostem, které se podílejí na zajišťování mezinárodního obchodu s potravinami.

„Pokud to Rusové poruší, pak mám přímý dotaz na Trumpa. Pokud to poruší a je tu důkaz – pak budeme žádat o sankce, budeme žádat o zbraně a tak dále,“ řekl Zelenskyj novinářům na tiskové konferenci v Kyjevě.

Ukrajina bude od USA chtít sankce proti Rusku, když ho poruší. Pohyb ruských vojenských plavidel mimo východní část Černého moře bude Ukrajina považovat za porušení dohody o bezpečné plavbě v Černém moři, kterou američtí vyjednávači domluvili s Ukrajinou a Ruskem během schůzek v Rijádu, uvedl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov. „V takovém případě bude Ukrajina mít plné právo na sebeobranu,“ napsal také na síti X. Ukrajina by podle něj uvítala, aby na dodržování nyní dojednaných dohod dohlížely třetí země.

Co požaduje Kreml

Rusko platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínilo zrušením sankcí uplatňovaných vůči bance Rosselchozbank a dalším finančním institucí zapojeným do mezinárodního obchodu s potravinami a hnojivy. Rusko požaduje jejich návrat do mezinárodního platebního systému SWIFT. Z toho byly ruské finanční ústavy v souvislosti s válkou na Ukrajině vyloučeny.

Moskva také žádá, aby skončily sankce týkající se výrobců a exportérů hnojiv a potravin nebo lodí plujících pod ruskou vlajkou a podílejících se na obchodu s těmito komoditami. Rovněž mají být zrušena omezení na dodávky zemědělských strojů do Ruska.

Na která energetická zařízení by se nemělo útočit

Kreml v úterý večer zveřejnil seznam ruských a ukrajinských energetických zařízení, na která se podle něj vztahuje dohoda o dočasném neútočení, k níž dospěla ruská a americká strana. V seznamu jsou obecně zmíněny závody na zpracování ropy, ropovody a plynovody, sklady pohonných paliv, infrastruktura pro výrobu a přenos elektřiny včetně elektráren či rozvoden. Zvlášť jsou uvedeny jaderné elektrárny a přehrady vodních elektráren.

„Dočasné moratorium (na útoky na energetický systém) je platné po dobu 30 dnů od 18. března 2025 a může být po vzájemné dohodě prodlouženo,“ stojí na webových stránkách Kremlu. „V případě porušení moratoria jednou ze stran má druhá strana právo považovat se za osvobozenou od povinnosti ho dodržovat,“ dodává Kreml.

Dlouhé rozhovory

Pondělní jednání mezi ruskou a americkou delegací trvala více než dvanáct hodin. Moskvu na jednání podle Kremlu zastupovali Karasin, předseda zahraničního výboru Rady federace, tedy horní komory ruského parlamentu, a poradce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Beseda. Americkou delegaci vedli vysoký představitel americké Rady pro národní bezpečnost Andrew Peek a představitel ministerstva zahraničí Michael Anton.

Senátor Vladimir Čižov v ruské televizi tvrdil, že společné rusko-americké prohlášení k výsledkům rozhovorů údajně nebylo přijato „kvůli stanovisku Ukrajiny“, napsala agentura Interfax, aniž by dodala podrobnosti. Čižov se podle ní zdržel i vyjádření o obsahu rokování. 

„Myslím si, že u dvoustranných jednání to donekonečna zůstat nemohlo, protože OSN a další nadnárodní organizace k tomu mají také co říct,“ hodnotil jednání v Rijádu o Ukrajině Tomáš Řepa (GEN) z Univerzity obrany po Karasinově vyjádření. Upozornil, že válka má dopady na celý svět, nejvíc na Evropu, proto by u toho měli být i evropští zástupci. „Zkrátka Rusové pro úvod, možná i s ohledem na rétoriku Donalda Trumpa, respektovali víc Američany,“ dodal.

Politolog Martin Jirušek ještě před vyjádřením Peskova a Karasina mimo jiné komentoval, proč z jednání dlouho nebyly žádné výstupy. „Minimálně nám to říká, že žádný průlom zjevně nenastal,“ podotkl s tím, že strany si vyjasňují pozice a definují základní požadavky.

Američané opět jednali s Ukrajinci

V úterý dopoledne v Rijádu opět jednaly delegace Ukrajiny a USA. Jednání trvala zřejmě několik hodin.

„Stále pracujeme s Američany,“ řekl kolem 09:00 SEČ nejmenovaný ukrajinský diplomat. Kolem 11:00 SEČ s odkazem na ukrajinského činitele agentura AFP napsala, že jednání skončila. „Všechny detaily budou oznámeny později,“ uvedl činitel, aniž zmínil, kdy se tak konkrétně stane.

Již v neděli se američtí vyjednavači setkali s delegací z Kyjeva, kterou vedl ministr obrany Rustem Umerov. Ten označil rozhovory za produktivní. Nová jednání mezi Američany a Ukrajinci se očekávala již v pondělí, po konci schůzky s ruskou stranou, která se však protáhla. Nakonec se tedy koná až nyní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...