Washington, Kyjev i Moskva potvrdily třídenní příměří v rusko-ukrajinské válce

Americký prezident Donald Trump oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou má od 9. do 11. května platit třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně příměří potvrdil a později tak učinila i Moskva. Klid zbraní má zahrnovat také výměnu tisícovky zajatců na každé straně. Oznámení přišlo po vzájemných obviněních Kyjeva a Moskvy z porušování dřívějšího jednostranného příměří vyhlášeného Ruskem kvůli oslavám konce druhé světové války.

„S potěšením oznamuji, že ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou bude platit třídenní příměří – 9., 10. a 11. května. V Rusku se slaví Den vítězství, stejně tak ale i na Ukrajině, protože i Ukrajinci byli významnou součástí a faktorem druhé světové války,“ napsal Trump.

Dodal, že požadavek vznesl přímo on a „velmi si váží“ toho, že šéf Kremlu Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj souhlasili. „Doufejme, že jde o začátek konce velmi dlouhé, smrtící a těžce vybojované války,“ dodal šéf Bílého domu.

Později, v noci na sobotu SELČ, Trump podle agentury Reuters uvedl, že si přeje, aby příměří ve válce na Ukrajině bylo delší než jím dříve oznámené tři dny.

Zelenskyj s ohledem na sobotní ruské oslavy napsal, že Rudé náměstí v Moskvě, kde se uskuteční ta hlavní, je pro Ukrajinu méně důležité než životy ukrajinských zajatců. „Proto jsme v rámci vyjednávacího procesu zprostředkovaného americkou stranou získali souhlas Ruska s výměnou zajatců ve formátu tisíc za tisíc. Ve dnech 9., 10. a 11. května musí být rovněž zaveden režim příměří,“ uvedl a poděkoval Trumpovi za jeho diplomatické nasazení.

Prezident Zelenskyj očekává, že Spojené státy zajistí, aby Rusko příměří skutečně dodrželo. Moskva dohodu na třídenním příměří posléze potvrdila.

Zelenskyj: Moskva porušila vlastní příměří

Kyjev jednostranně vyhlásil klid zbraní s platností od půlnoci z úterý na středu poté, co Moskva ohlásila vlastní příměří na pátek a sobotu 9. května, kdy si bude mimo jiné vojenskou přehlídkou připomínat konec druhé světové války. Pohrozila přitom masivním vzdušným útokem na Kyjev v případě narušení oslav. Rusko podle Ukrajiny jí vyhlášené příměří porušilo již ve středu 6. května.

Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová uvedla, že jen v Sumské oblasti za prvních čtyřiadvacet hodin klidu zbraní vyhlášeného Ukrajinou zahynulo pět civilistů. Rusko podle ní útočilo také na Charkov, Záporoží a Kryvyj Rih.

Nahrávám video

Zelenskyj uvedl, že Moskva k 7:00 kyjevského času porušila příměří na frontě více než 140krát, provedla desítku útočných operací a přes 850 útoků drony různého typu. „To vše jasně ukazuje, že se ruská strana ani nepokusila o příměří na frontě,“ napsal prezident. „Ukrajina zrcadlově odpoví,“ doplnil.

Ukrajinské letectvo v ranním hlášení uvedlo, že Rusko v noci zaútočilo 67 drony, z nichž se jich 56 podařilo zneškodnit.

Útok na ruské území

Ukrajinský prezident také informoval, že ukrajinské síly zasáhly ropné zařízení v Jaroslavli vzdálené přes sedm set kilometrů od hranic. Podle Zelenského bylo toto zařízení klíčové pro financování ruské války na Ukrajině. Ukrajinská média podle ruskojazyčného serveru BBC uvedla, že útok zasáhl rafinérii v Jaroslavli, která je jednou z největších na ruském území.

Ruské ministerstvo obrany v prohlášení uvedlo, že Ukrajina porušila příměří oznámené Moskvou. „Navzdory vyhlášení příměří pokračovaly ukrajinské ozbrojené síly v útocích pomocí dronů a dělostřelectva na pozice našich vojsk, jakož i na civilní cíle v Bělgorodské a Kurské oblasti,“ stojí v prohlášení ministerstva. Ruské ozbrojené síly podle něj „reagovaly na porušení příměří stejným způsobem“.

Dříve ministerstvo podle ruskojazyčného BBC informovalo o 264 dronech, které sestřelilo od půlnoci do pátečních 7:00 moskevského času (6:00 SELČ). O celkovém počtu útočících strojů ani o škodách se nezmínilo. Drony ruská protivzdušná obrana zničila nad řadou oblastí od Bělgorodské na hranicích s Ukrajinou přes anektovaný Krym až po Uljanovskou oblast, která se nachází stovky kilometrů východně od Moskvy. Ruské ministerstvo dopravy informovalo také o pozastavení provozu na třinácti letištích z důvodu útoku dronů na řídicí centra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...