Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.

Pod palbou byly zejména Chmelnycká, Rivnenská, Ternopilská, Ivano-Frankivská a Lvovská oblast, píše server Ukrajinska pravda. O útoku ale podle něj informovala také například šéfka správy Vinnycké oblasti Natalija Zabolotná, podle níž se jí spravovaný region ocitl pod masivním vzdušným útokem. Úderům čelily zejména regiony na západě Ukrajiny, píše web RBK-Ukrajina.

Podle Šmyhala Rusové útočili mimo jiné na rozvodny i některé tepelné elektrárny, úřady musely přikročit k nouzovým odpojením dodávek elektřiny. Energetická společnost Ukrenerho požádala o nouzovou pomoc z Polska, dodal ukrajinský ministr energetiky.

Zelenskyj na sociální síti napsal, že Rusové útočili hlavně na energetickou síť, elektrárny a distribuční rozvodny. Kromě zmíněných regionů podle něj útoky zasáhly také Kyjevskou a Charkovskou oblast. „V Rivnenské oblasti je poškozen bytový dům. V Ladyžynu ve Vinnycké oblasti drony zasáhly administrativní budovu běžné zemědělské školy,“ napsal prezident.

Podle hlášení ukrajinského letectva Rusové zaútočili na ukrajinské objekty kritické infrastruktury 408 drony a 39 střelami různého typu, přičemž protivzdušná obrana zneškodnila 382 bezpilotních letounů a 24 raket. Dalších 13 střel a 21 dronů zasáhlo 19 míst, dodaly vzdušné síly s poznámkou, že informace o zbylých raketách se upřesňují. Útok v době hlášení podle nich pokračoval.

Ukrajinska pravda také napsala, že po útoku ruského dronu vzplály sklady společnosti Roshen, která vyrábí čokoládu a založil ji bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Moskva tvrdí, že v noci sestřelila více než stovku ukrajinských dronů nad ruskými regiony. Ruská strana obvykle neuvádí celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků, ale pouze sestřelené drony. Neinformuje ani o škodách či obětech. O určitých škodách a případně o zraněných či zabitých civilistech se zpravidla zmiňují ruští regionální činitelé. Informace proto nelze nezávisle ověřit.

Gubernátor ruské Tverské oblasti Vitalij Koroljov podle ruské služby stanice BBC informoval o požáru v blíže neupřesněném závodu po odražení dronového útoku v Konakovském okrese. Podle telegramového kanálu Astra by mohlo jít o Redkinský zkušební závod, kde se podle jeho webových stránek vyrábí chemické produkty pro letecký a kosmický průmysl, píše BBC.

Polsko uzavřelo vzdušný prostor

V Polsku, které s Ukrajinou sousedí, v sobotu kvůli rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku úřady na několik hodin uzavřely vzdušný prostor kvůli nutnosti preventivně nasadit polské vojenské letectvo. Později velení oznámilo, že vzdušný prostor nebyl narušen.

Kvůli „neplánované vojenské aktivitě“ související se zajištěním bezpečnosti státu přerušila provoz také letiště v Řešově a Lublinu, kde působila letadla NATO.

V pohotovosti byly podle polského armádního velení i pozemní systémy protivzdušné obrany.

Ukrajinci jsou v mrazech bez tepla

Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022, součástí bojů jsou vzdušné údery obou stran na různé cíle na území nepřítele. Rusko od podzimu opět zintenzivnilo útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

V posledních týdnech, kdy teploty na Ukrajině padají hluboko pod nulu, Rusové opakovaně zasahují energetický sektor a Ukrajinci se v mrazech ocitají bez tepla a bez elektřiny. Moskva tvrdí, že se snaží ochromit ukrajinský vojensko-průmyslový komplex, ale podle mnohých chce zlomit morálku Ukrajinců.

Rusko pokračuje ve své invazi i přesto, že země vedou za zprostředkování Spojených států hovory o ukončení téměř čtyřleté války, poznamenala agentura AFP. V posledních týdnech se vyjednávači sešli dvakrát v Abú Dhabí, přičemž tento týden se Moskva s Kyjevem dohodla na další výměně vězňů. V klíčové o otázce týkající se území ale strany nedosáhly průlomu, dodala agentura.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...