Rusko posiluje obranu Krymu. Ukrajinská armáda zesílila ostřelování a zvolila taktiku dekapitace

Krym je klíčovým a strategickým bodem války. Rusové se momentálně snaží ukrajinský poloostrov, který od roku 2014 okupují, opevnit a zvýšit na něm obranyschopnost svých sil. Ukrajinská strana zase usiluje o převzetí kontroly nad Krymem a svými prohlášeními i činy potvrzuje, že útoky zesilují. Moskva do Simferopolu přesouvá vybavení protivzdušné obrany a buduje protitankové zátarasy.

O posilování ruské obrany na Krymu informovalo ukrajinské Centrum národního odporu. Server Ukranews zveřejnil zprávu britského ministerstva obrany, v níž se uvádí, že Rusko počítá s vleklou válkou a plánuje zvýšit výdaje na „obranu“ na třicet procent celkových vládních výdajů v roce 2024.

Do Simferopolu přesouvá Rusko vybavení protivzdušné obrany a zřizuje nové obranné struktury, takzvané „dračí zuby“. Jde o protitankové zátarasy, za které Moskva utratila miliony rublů. Jehlanové překážky, za které se mohou ukrýt miny, jsou známé už z druhé světové války. O účinnosti „dračích zubů“ se ovšem polemizuje. Rusům se navíc kvůli špatnému upevnění k zemi nedaří plně využít jejich potenciál.

Příkladem je video, které sdílela stanice Nexta a v internetovém prostředí je často publikované. Britský tank Challenger-2 si s dračími zuby lehce poradil, samozřejmě za předpokladu, že u nich nebyla výbušnina. Tato protitanková překážka tak může sloužit alespoň jako varující objekt, kvůli němuž nepřítel zpozorní a nechce riskovat zničení stroje.

Krym je jedním z klíčových cílů ukrajinské protiofenzivy. Mychaljo Podoljak, poradce prezidenta Volodymyra Zelenského, potvrdil, že ukrajinské útoky na poloostrov na severním pobřeží Černého moře zesílí. „Ruští vojáci na frontě pak propadnou panice a kompletně se změní politická rétorika Moskvy,“ očekává Podoljak.

Ukrajinské armádní velení tyto výroky potvrzuje nedávnými útoky na největší krymské město Sevastopol. Rusko znepokojují raketové ostřelování a ztráty mnohých lodí Černomořské flotily. Válečné lodě třídy Raptor už raději přesouvá po pevnině.  

Nejvýraznější ukrajinský atak přišel v pátek 22. září. Ukrajinské ozbrojené síly zaútočily na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu a údajně využily tří britských střel Storm Shadow s plochou dráhou letu. Podle dostupných informací zemřeli čtyři ruští důstojníci a dalších 105 vojáků utrpělo zranění.

Výbuchy se ozvaly už i 13. září po útoku na loděnici, při kterém bylo zraněno 24 lidí. Přesně o týden později, 20. září, se stalo terčem velitelské stanoviště ruské Černomořské flotily ve vesnici Verchnosadove nedaleko Sevastopolu. Při operaci byly poškozeny drahé vojenské systémy na základně.

Poslední útok ohlásila ruská strana tuto neděli. Nad městem Džankoj byla údajně sestřelena raketa, jejíž úlomky dopadly na sklady. 

Útoky na ruské generály

Ukrajinská armáda v posledních týdnech zahájila novou útočnou taktiku, která se označuje jako „dekapitace“.  Obrátila totiž svou pozornost na ruské velení. Ukrajinské armádní zdroje tvrdí, že od začátku války bylo zabito jedenáct ruských generálů a jeden admirál.

Zmíněný útok z 22. září na velitelství ruské černomořské flotily v Sevastopolu byl naplánovaný na dobu krátce po poledni, kdy probíhalo setkání nejvyšších důstojníků ruské armády a námořnictva.

Podle serveru Kiyv Post byl úder, nazvaný operace „Krabí past“, efektivní. Usmrtil velitele ruské Černomořské flotily, admirála Viktora Sokolova, a zranil generálplukovníka Aleksandra Romančuka, zástupce velitele ruských sil operujících na jihu Ukrajiny. Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov poté potvrdil i smrt generálporučíka Olega Cekova.

Cílem ukrajinské ofenzivy směrem na černomořský poloostrov je izolovat a odříznout ruské jednotky a donutit je tak k evakuaci nebo k případné kapitulaci. Přímý útok na Krym je obtížné provést, protože by se většina útočících sil musela dostat přes relativně úzkou Perekopskou šíji.

Ukrajinci se spíš snaží tlačit na ruskou obrannou linii v Záporožské oblasti a chtějí připodobnit svůj bojový plán k osvobození Chersonu. Tedy obléhat cíl tak dlouho, až bude pro Rusy nemožné jej udržet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44AktualizovánoPrávě teď

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...