Rusko tvrdí, že sestřelilo téměř 350 ukrajinských dronů. Údery hlásí i Kyjev

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho síly od středečního večera sestřelily nad ruským územím 347 ukrajinských dronů. Podle agentury AFP jde o obzvlášť vysoký počet. Údery hlásí i Ukrajina. Čtyři raněné si v noci podle úřadů vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, dalších devět raněných ve čtvrtek oznámily úřady z Charkova. Válčící strany přitom tento týden vyhlásily jednostranná příměří s odlišnými daty.

Kyjev oznámil klid zbraní s platností od půlnoci z úterý na středu poté, co Moskva v pondělí ohlásila jednostranný klid zbraní na nadcházejícího 8. a 9. května, kdy si bude mimo jiné vojenskou přehlídkou připomínat konec druhé světové války.

Pohrozila přitom masivním vzdušným útokem na Kyjev v případě porušení příměří. Ukrajina ve středu odsoudila ruské útoky, jež se uskutečnily navzdory příměří, které navrhla, a zároveň upozornila, že bude reagovat „symetricky“.

Nahrávám video

Obě strany zmiňují i vzájemné útoky v noci na čtvrtek. Čtyři raněné, včetně těhotné 21leté ženy, si vyžádaly útoky na Dněpropetrovskou oblast, oznámil náčelník tamní regionální správy Oleksandr Hanža, který dříve informoval o jednom raněném v Dnipru. V oblastním centru je ve čtvrtek smutek na památku čtrnácti obětí ruských útoků z posledních dnů, připomněl.

Devět lidí, včetně tří dětí, zranily ruské drony útočící na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov, který původně informoval o čtyřech zraněných. Nálet poškodil skoro čtyři desítky domů.

Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině 102 dronů, z nichž se 92 podařilo sestřelit, oznámilo ukrajinské letectvo. Zaznamenalo zásahy osmi dronů na šesti místech. Nálety pokračují, varovalo v ranních hodinách.

Ruské útoky svědčí o tom, že Moskva vážně neuvažuje o příměří a ruské vedení si dělá starosti jen o krátkodobý klid zbraní pro přehlídku na moskevském Rudém náměstí, míní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev v reakci na ruské útoky uplatní své „sankce dalekého doletu“, tedy drony a střely s plochou dráhou letu. Pokud Rusko bude připraveno na diplomacii, Ukrajina se vydá touto cestou, dodal.

Oběti hlásí i Rusko

Útoky na svém území hlásí i Rusko. Ukrajinské drony byly podle tamního ministerstva obrany „zachyceny a zničeny“ mezi 21:00 a 07:00 moskevského času (20:00 až 6:00 SELČ). Úřady mimo jiné tvrdí, že ukrajinský bezpilotní letoun při útoku na mikrobus v Bělgorodské oblasti na západě země zabil jednu ženu, další člověk byl těžce zraněn. 

Podle gubernátora Brjanské oblasti Alexandra Bogomaze zranil útok na město Brjansk třináct lidí včetně dítěte. V Rževu ležícím asi dvě stě kilometrů západně od Moskvy, zase musely úřady evakuovat 350 obyvatel tří domů, které údajně poškodily ukrajinské drony. Nálet se obešel bez raněných, oznámil gubernátor Tverské oblasti Vitalij Koroljov.

Útok hlásilo i hlavní město. Na Moskvu se během noci a rána podle starosty Sergeje Sobjanina pokoušelo zaútočit sedmnáct dronů.

Ukrajinské drony napadly také logistickou základnu ruského ministerstva obrany v Naro-Fominsku u Moskvy, tvrdí ukrajinská agentura Unian s odvoláním na záběry dýmu, stoupajícího ze základny. Bezpilotní letouny bránící se země rovněž znovu zaútočily na ropná zařízení u ruského města Perm, vzdáleného asi 1500 kilometrů od Ukrajiny, píše server Ukrajinska pravda, také s odvoláním na záběry ze sociálních sítí.

Ukrajinský generální štáb tvrdí, že jeho síly v noci na čtvrtek zasáhly na námořní základně Kaspijsk v Dagestánu ruskou korvetu třídy Karakurt, schopnou odpalovat střely s plochou dráhou letu Kalibr. Způsobené škody se podle něj upřesňují. Minulý měsíc velení ukrajinské armády informovalo o zasažení dvou ruských ropných plošin v Kaspickém moři.

Rusko proti Ukrajině vede od února 2022 plnohodnotnou invazi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky. Ukrajina se brání se západní pomocí a podniká údery v ruském vnitrozemí. Tvrdí, že jejich cílem je ruská infrastruktura pro vývoz ropy, ze kterého Moskva financuje válku. Informace zveřejňované znepřátelenými stranami ovšem v podmínkách ozbrojeného konfliktu nelze nezávisle ověřit.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...