Rusko zveřejnilo návrhy smluv s NATO a USA. Nerozšiřovat Alianci, nerozmisťovat jednotky, požaduje

Ruské ministerstvo zahraničí publikovalo dva návrhy smluv s USA a NATO, v kterých prezentuje své požadavky vůči Západu. Počítá v nich s nerozšiřováním NATO, omezením rozmisťování vojsk a techniky nebo vytvořením horké kontaktní linky. Některé kroky chce zakázat, pokud budou druhou stranou „vnímány jako hrozba národní bezpečnosti“. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla, že Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou.

V návrhu smlouvy s NATO Rusko mimo jiné požaduje vyloučení vstupu Ukrajiny do NATO i dalšího rozšiřování Aliance a odmítá rozmisťování vojáků a zbraní v zemích východního křídla NATO, tedy včetně Česka.

Dále požaduje, aby se NATO vzdalo všech vojenských aktivit ve východní Evropě, na jižním Kavkaze a ve střední Asii. Signatáři by se podle Moskvy měli zdržet jakéhokoliv jednání, které by mohla druhá strana vnímat jako hrozbu.

Podobný požadavek zaznívá i v návrhu smlouvy s USA, kde se hovoří o nerozmisťování síly tam, kde by se to druhé straně nelíbilo. Rusko dále vyžaduje, aby obě strany stáhly veškeré v zahraničí rozmístěné jaderné zbraně. Po USA chce záruky, že se už dále nebude rozšiřovat NATO a že Spojené státy nebudou vojensky spolupracovat s postsovětskými zeměmi.

Mezi dalšími požadavky je například nerozmisťování raket středního a krátkého doletu, které by mohly zasáhnout území druhé strany. Vojenská cvičení v dohodnutých oblastech u hranic by měla mít omezený rozsah a strany by se o svých manévrech celkově měly pravidelně informovat.

Nahrávám video

Moskva požaduje okamžité jednání, Bílý dům hodlá postoj koordinovat s Evropou

Oba návrhy Rusko ve středu předalo americké diplomatce Karen Donfriedové na její návštěvě Moskvy a chce okamžité zahájení jednání. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov už dříve uvedl, že pokud NATO a USA nebudou na ruské požadavky reagovat, mohlo by to vést k novému kolu konfrontace.

Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou, uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „Po desetiletí jsme o otázkách bezpečnosti s Ruskem úspěšně vyjednávali. Není žádný důvod, abychom v této cestě nemohli pokračovat, ale budeme to dělat ve spolupráci a v součinnosti s našimi evropskými spojenci a partnery,“ řekla mluvčí.

„Nebudeme dělat žádné kompromisy ohledně základních principů evropské bezpečnosti, zejména ohledně toho, že všechny země mají právo zvolit si svou vlastní budoucnost a svou vlastní zahraniční politiku, aniž by byly vystaveny vnějšímu nátlaku,“ dodala Psakiová.

Biden i Stoltenberg některé z požadavků už dříve odmítli

Moskva už několikrát vznesla požadavek, aby se Spojené státy a NATO zaručily, že se Aliance nerozšíří směrem na východ a nerozmístí některé zbraňové systémy na Ukrajině a v dalších zemích, které hraničí s Ruskem. O závazné záruky požádal už minulý týden Putin amerického prezidenta Joea Bidena během společného videohovoru. Šéf Bílého domu mu je však odmítl dát a řekl, že každá země má právo si sama vybrat své spojence.

Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg znovu odmítl požadavky Ruska na poskytnutí záruk, že se Ukrajina nepřipojí k Severoatlantické alianci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...