Rusové bojující za Ukrajinu: Legie tvoří odpůrci Putina, přeběhlí zajatci i pravicoví extremisté

Nahrávám video

K výpadu do ruské Bělgorodské oblasti se přihlásily oddíly ruských vojáků bojujících na straně Ukrajiny – Ruský dobrovolnický sbor a legie Svoboda Ruska. V jejich řadách bojují dlouholetí nepřátelé Putinova režimu i zajatí ruští vojáci, kteří přešli na druhou stranu. Proklamují, že si přejí jiné Rusko.

„Skutečný Rus se nezapojí do tak agresivní války, nebude znásilňovat děti, zabíjet ženy a staré lidi,“ cituje web The New York Times jednoho z bojovníků legie Svoboda Ruska. Jsou to prý právě zvěrstva páchaná ruskými vojáky, která ho motivovala k tomu, aby opustil rodný Petrohrad a odjel bojovat za Ukrajinu. „Proto nemám výčitky svědomí,“ dodal voják, který si přál zůstat v anonymitě.

Podobně smýšlí i řada jeho spolubojovníků. „Nepřišli jsme sem, abychom si něco dokazovali,“ řekl další z nich. „Přišli jsme sem, abychom pomohli Ukrajině dosáhnout úplného stažení ruských sil z ukrajinského území a kvůli budoucí deputinizaci Ruska.“ Voják s přezdívkou Zaza, kterému ještě nebylo ani dvacet let, se podle svých slov dostal v Rusku do problémů s policií kvůli protiválečným prohlášením na sociálních sítích. Na podzim se pak kvůli tomu rozhodl ze země odejít a přidat se k legii.

Na začátku války bránily ukrajinské zákony ruským občanům vstoupit do tamních ozbrojených sil. Dokončení legislativy, která legii nakonec umožnila zapojit se do bojů, trvalo až do srpna.

„Bylo tu mnoho Rusů, kteří kvůli svým morálním zásadám nemohli zůstat lhostejní a hledali způsob, jak vstoupit do řad obránců Ukrajiny,“ vysvětlil mluvčí ukrajinské vojenské zpravodajské služby Andrij Jusov motivaci armády k vytvoření legie.

Ruští bojovníci nyní působí v samostatných jednotkách, operace ale provádějí pod dohledem ukrajinských důstojníků, i když Kyjev zapojení do bělgorodského výpadu nekomentuje. „Ačkoliv Kyjev se k nim nehlásí a ukrajinská strana několikrát zdůraznila, že to není její akce, že je to akce ruských občanů, tak je to zcela určitě přísně koordinováno jak generálním štábem ukrajinské armády, tak ukrajinským politickým establishmentem,“ řekla ČT novinářka Petra Procházková.

Ani nyní ale není pro Rusy snadné stát se součástí jednotek bojujících na ukrajinské straně. Vojáci musí projít rozsáhlou prověrkou, která zahrnuje i testy na detektoru lži. Teprve poté mohou nastoupit do základního výcviku. Jako držitelé ruských pasů se nevyhnutelně setkávají s nedůvěrou, podle Jusova se už do jednotky pokusilo infiltrovat několik ruských špionů.

Pod modro-bílou vlajkou

Jako symbol si ruští bojovníci za Ukrajinu i lepší budoucnost pro své spoluobčany zvolili modro-bílou vlajku. Odkazuje na barvy středověké Novgorodské republiky a přání, aby moderní Rusko vycházelo z demokratičtější tradice než z moskevského carismu.

Prapor vychází i ze současné ruské vlajky, které byl umazán rudý pruh, označující podle sympatizantů Svobody Rusku rozpínavost Moskvy a krev. Podobný je i historické vlajce Běloruska užívané tamní opozicí. Stal se symbolem i protiválečného hnutí.

Mezi symboly exilové organizace patří i písmeno L jako legie v kontrastu s invazním Z. Odbojové L se spolu s charakteristickými barvami začalo objevovat i na mnoha místech v Rusku. Informační kampaň cílí na řadové občany i ruské vojáky, kteří na Ukrajině začali přecházet na druhou stranu.

Legie se zformovala krátce po ruském vpádu. Po společném výcviku začala v květnu působit po boku ukrajinských vojáků v Donbasu. Podle odhadů její řady tvoří už stovky legionářů.

Ruský dobrovolnický sbor

Druhou významnou skupinou je takzvaný Ruský dobrovolnický sbor (RDS). Skupina ruských občanů, včetně těch, kteří bojovali v praporu Azov, vytvořila RDS nejprve jako jednotku územní obrany, později se ale rovněž stal plnohodnotnou součástí cizinecké legie ukrajinské armády.

Jde převážně o občany Ruska, z nichž řada odešla na Ukrajinu již před začátkem plnohodnotné ruské invaze. To je jeden z hlavních rozdílů, které je oddělují od bojovníků z legie Svoboda Ruska, jejichž řady z části tvoří i bývalí ruští váleční zajatci a jejichž největší ambicí je údajně osvobozovat Rusko jako takové, nikoliv Ukrajinu.

Pro zakladatele RDS bylo prý zásadní postavit armádu založenou na existujících jednotkách, místo aby začínali úplně od nuly. Myšlenkou ale nebylo jen vytvořit malou bojeschopnou jednotku, z dlouhodobého hlediska jde prý o ustanovení osvobozenecké armády připravené a schopné bojovat proti Putinovu režimu.

„Došli jsme k rozhodnutí, že po 24. únoru je jediným přiměřeným způsobem politické aktivity ozbrojený odpor vůči Putinovu režimu ve všech jeho formách,“ cituje web Novaja Gazeta jednoho z koordinátorů skupiny Denise Sokolova. „Otevřeně prohlašujeme, že násilí je jediný způsob, jak zastavit společného nepřítele.“

Stejně jako v případě legií Svoboda Ruska byl i jejich první pokus stát se plnohodnotnou součástí ukrajinské armády v březnu minulého roku zamítnut. Podle Sokolova trvalo vybudování důvěry dlouhou dobu. Pomohlo ale podle něj, že řada Rusů, kteří jsou nyní součástí RDS, bojovala v ukrajinských řadách už od roku 2014.

Extrémní pravice

Ruský dobrovolnický sbor byl vytvořen v červenci 2022 a skládal se především z extrémně pravicových nacionalistů. Jeden z velitelů v srpnu 2022 pro ruskou televizi Vot Tak TV řekl, že vojáci jsou vybíráni na základě jejich politického smýšlení, s tím, že jednotka se hlásí k pravicové ideologii.

Vot Tak také uvedl, že bojovníci jsou známí tím, že používají symboly Ruské osvobozenecké armády z dob druhé světové války, která kolaborovala s nacistickým Německem a bojovala proti Sovětskému svazu.

Investigativní webový portál Bellingcat v minulosti informoval o napojení některých členů RDS na neonacistické skupiny otevřeně glorifikující Adolfa Hitlera nebo Anderse Breivika. Jeden z bojovníků skupiny byl například v minulosti zatčen za šíření ruského překladu manifestu střelce z Christchurche.

Někteří z nich se podle zjištění Bellingcatu účastní právě i bělgorodské operace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 14 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
07:34Aktualizovánopřed 20 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 2 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 11 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 14 hhodinami
Načítání...