Rusové budou škemrat, aby si základny v Sýrii mohli ponechat, míní analytik

Nahrávám video

Kreml řeší budoucnost dvou svých vojenských základen v Sýrii poté, co v zemi padl režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Vojenská zařízení pro ruskou armádu představovala klíčovou strategickou bránu k ovlivňování dění na Blízkém východě i ve Středomoří a Africe. Podle dostupných informací Rusko vyklidilo značnou část vojenské techniky, tisíce vojáků však v Sýrii zůstávají. Podle řady analytiků je však nastalá situace pro Rusko strategickou porážkou a jeho působení v zemi je neudržitelné. Rusko Asadovi dlouhodobě pomáhalo udržet se u moci pomocí vojenských zásahů.

Jak se k přítomnosti ruských vojáků a budoucnosti základen postaví syrští povstalci v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kterým se v posledních dnech podařilo ovládnout velkou část země a svrhnout Asadův režim, zatím není jasné.

„Základny jsou podle ruských zdrojů zabezpečené, nikdo je neohrožuje. Ruská armáda však přesto zvýšila bojovou pohotovost u těchto vojáků, kterých je zhruba sedm tisíc. Podle agentury TASS už jsou v okolí Tartúsu rebelové, zatím ale k atakům vůči ruským vojákům nedošlo,“ uvedl v pondělí odpoledne zpravodaj ČT v Moskvě Karel Rožánek.

V přístavním Tartúsu na severozápadě země má Rusko námořní základnu, která byla vybudována už za doby Sovětského svazu, po jeho rozpadu byla dlouho opuštěná. Strategický přístav na břehu Středozemního moře znovu zprovoznilo až v roce 2012.

Leteckou základnu Hmímím u města Latákie na západě země pak ruské letectvo využívalo k bombardování nepřátel Asadova režimu od jejího dokončení v roce 2015. Smlouvu na pronájem obou základen mělo Rusko s Asadovým režimem uzavřenou až do roku 2066.

Nahrávám video

„Problém spočívá v tom, že i když tam mají poměrně dost vojáků, soustředěný útok z několika směrů by nebyli schopni odrazit. To, že tam mají letadla, je možná významný prvek, ale pro provoz letiště je nezbytně nutné, aby nebylo ostřelováno z bližšího okolí, a to Rusové v současné době určitě nejsou schopni zabezpečit,“ komentoval dění kolem ruských základen v Sýrii bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.

Tomu, že by ruské síly na případný útok mohly odpovědět, velké šance nedává ani bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „(V Tartúsu) nemají ani jednu funkční letadlovou loď,“ podotýká s tím, že Rusové již obě základny z velké části vyklidili.

I redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup míní, že základny jsou v tuto chvíli z vojenského hlediska de facto neubránitelné. Pokud by se povstalecké skupiny rozhodly na ně zaútočit, škody budou obrovské. „Proto se nyní Rusové snaží domluvit na prodloužení své přítomnosti, nebo na nějakém spořádaném odchodu,“ poznamenal Soukup.

Snaha o zachování strategických základen

Moskva se nyní snaží zajistit především bezpečnost základen. Už teď vede rozhovory se všemi zainteresovanými stranami v Sýrii. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je však ještě předčasné mluvit o tom, co se základnami bude. „V každém případě je to předmětem diskuse s těmi, kteří budou v Sýrii u moci,“ dodal.

„Spíš než hrozit se Rusové v tuhle chvíli snaží vyjednávat. U Džuláního (lídr HTS Abú Muhammad al-Džúlání, pozn. redakce) budou škemrat, aby si základny mohli nechat, protože jsou jediné, které mají ve Středozemním moři,“ poznamenal Mikulecký.

„Tyto základny jsou pro Rusy velmi významné vzhledem k tomu, že z nich měli možnost ovlivňovat například úžiny Bospor a Dardanely ze severu i z jihu (...) a také plánovat a provádět operace zejména v oblasti severní Afriky,“ vysvětlil Šedivý. „Kdyby přístav a leteckou základnu ztratili, tak by to bylo poměrně citelné.“

Soukup dodává, že základna Hmímím u Latákie sloužila také jako „logistický hub pro další africká dobrodružství ruských žoldáků“. Dříve se jednalo hlavně o příslušníky takzvané Wagnerovy skupiny, jejichž aktivity převzal takzvaný africký korpus. Tato žoldnéřská skupina kontrolovaná ruskou vládou právě z Latákie míří dále do Afriky, kde se snaží prosazovat ruský vliv i ekonomické zájmy. „Pokud by tato základna přestala fungovat, museli by najít nějakou jinou logistickou základnu v regionu a to vůbec není jednoduchý úkol.“

Šedivý: Evakuovaná technika by Rusku na Ukrajině výrazně nepomohla

Ruská armáda nyní ze Sýrie přesouvá zejména drahé protiletecké a protiraketové systémy, které měla v zemi rozmístěné. Případný kompletní přesun ruských sil by se však určitým ztrátám techniky nevyhnul, míní Šedivý. „To, že by nebyli schopni přesunout podzemí, logistickou podporu, kterou tam na základnách mají, je samozřejmé,“ upozornil ve vysílání ČT24.

Leteckou základnu Hmímím Rusko výrazně budovalo během posledních deseti let a vynaložilo na ni stovky, ne-li miliardy dolarů. Jen na dovezení veškerého vybavení bylo potřeba asi tři sta letů, znovu ho evakuovat by nebylo nic jednoduchého, podotýká Soukup. Spekulovalo se i o tom, že Rusko vyjednává s Ankarou, aby část svých jednotek mohlo přesunout na sever Sýrie, který je pod kontrolou Turecka.

„Některé stroje odletěly, ale podle satelitních snímků na místě stále zůstávají stíhačky, které by se Rusům určitě hodily na Ukrajině, ale zatím to vypadá, že se snaží o budoucnosti základen spíše domluvit,“ řekl v pořadu 90' ČT24 Soukup.

Právě v souvislosti s evakuací základen vystává otázka, zda Rusko nyní neplánuje vojáky a techniku ze Sýrie využít ve válce, kterou vede proti Ukrajině. Podle Šedivého by však ruské armádě na bojišti významně nepomohly. „Z námořní základny nejsou plavidla schopna vstoupit do bojových aktivit na Ukrajině a letecká flotila také není moc velká,“ podotýká a dodává, že syrský kontingent byl již v minulosti oslaben tím, že řada vojáků již byla na Ukrajinu přesunuta a zbylí se zabývali logistikou a ochranou a nejsou tak na boj dobře připraveni.

Strategická porážka pro Rusko

Postavení Ruska bude v této chvíli v Sýrii neudržitelné, míní bývalý diplomat a zahraničněpolitický poradce prezidenta Petra Pavla Michael Žantovský. „Bude pravděpodobně muset stahovat své síly, a protože do konfliktu a režimu Bašára Asada investovalo hodně energie a prostředků, je to bezesporu strategická porážka,“ shrnul.

Podobně situaci okomentoval i politický geograf Michael Romancov. Pád syrského režimu je pro Rusko nepochybně porážkou, otázkou je, jak zásadní bude,“ míní odborník. „Je evidentní, že se snaží zachránit všechno, co se zachránit dá, a samozřejmě by velmi chtěli, aby si v Sýrii nějaký vliv udrželi i s novou vládou, o jejímž půdorysu v tento okamžik není vůbec nic známo, teď to pro ně každopádně vypadá velmi špatně,“ uvedl.

Oba režimy pojilo silné spojenectví, které bylo výhodné pro oba vládce. Moskva vstoupila do syrské občanské války po Asadově boku v roce 2015. Leteckými údery bombardovala pozice teroristické organizace Islámský stát, ale cílila i na povstalce z řad Svobodné syrské armády nebo na civilní cíle včetně nemocnic nebo tržišť. Ruská intervence tehdy režim uchránila před hrozící porážkou a ještě ho posílila.

Ruský vůdce Vladimir Putin se s Asadem také často scházel a podpora byla vždy vzájemná. Syrský diktátor schvaloval ruskou agresi vůči Ukrajině a převzal i jeho rétoriku o údajných nacistech v Kyjevě.

Ještě loni si oba diktátoři pochvalovali výsledky spolupráce v boji proti syrským povstalcům. Letos v červnu se pak Bašár Asad naposledy vydal na oficiální návštěvu Moskvy jakožto prezident země. Tehdy ještě nikdo nečekal, že o čtyři měsíce později dorazí do metropole znovu, tentokrát i spolu s rodinou a jako svržený diktátor tam bude žádat o azyl, jak tvrdí ruské tiskové agentury s odvoláním na nejmenovaný zdroj v Kremlu.

Kde přesně sesazený vládce nyní je, Kreml neuvedl. Na syrské ambasádě v Moskvě přitom zavlála nová vlajka, pod kterou bojovali proti Asadovi povstalci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...