Rusové na frontě více využívají Muskův Starlink. Pentagon hledá způsob, jak to zarazit

Služba Starlink spadající pod společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, která poskytuje díky husté síti satelitů rychlé a zabezpečené připojení k internetu, je od začátku ruské války na Ukrajině pro obránce klíčová, protože zajišťuje vojákům jak spojení s velením, tak například způsob, jak ovládat drony. Jenže Rusku se navzdory sankcím a regionálním zámkům daří terminály Starlinku na frontě využívat také, ač Moskva jejich nasazení oficiálně popírá. Pentagon spolu se SpaceX nyní hledá způsoby, jak trend zvrátit a terminály v ruském držení „odstřihnout“.

Jak ve čtvrtek s odkazem na vysokého představitele amerického ministerstva obrany napsala agentura Bloomberg, slaví tyto snahy první úspěchy. Podle Johna Plumba, který má v Pentagonu na starosti oblast vesmírné politiky a kterého Bloomberg cituje, se podařilo otupit schopnost Rusů využívat načerno pořízené terminály Starlinku.

Spojené státy podle něj v této otázce „úzce spolupracují s ukrajinskou vládou i společností SpaceX, aby se tomuto nedovolenému využívání terminálů Rusy čelilo“. „To se nám v tuto chvíli úspěšně daří, ale jsem si jistý, že Rusko bude nadále hledat cesty, jak Starlink a další komerční komunikační systémy zneužívat,“ varuje Plumb.

Dodal, že i když toto zneužívání zůstane nadále problémem, věří, že přijatá řešení jsou dobrá. Zároveň Plumb odmítl jakkoli upřesnit, jaké postupy byly použity k tomu, aby Rusové nemohli přenosné terminály Starlink tak snadno používat.

Registrace v jiných zemích

Bloomberg nicméně upozorňuje, že na ruských internetových bazarech stále visí inzeráty na prodej terminálů. Prodávající v nich píší, že zařízení jsou funkční díky tomu, že jsou registrovaná na občany evropských zemí, v nichž jsou služby Starlinku na rozdíl od Ruska oficiálně dostupné.

Upozorňují sice, že technologie není funkční v ruském vnitrozemí, ale v příhraničních oblastech včetně okupovaných ukrajinských regionů už ano. Tento týden si ovšem podle Bloombergu řada uživatelů na ruské sociální síti Telegram stěžovala na „nevídané“ problémy s připojením ke službě Muskovy společnosti, což nepřímo potvrzuje Plumbova slova o tom, že se podařilo proti neoprávněnému využívání Starlinku Ruskem úspěšně zakročit.

Na začátku týdne se do celé záležitosti vložila i americká demokratická senátorka Elizabeth Warrenová, která v dopise silně apelovala na Pentagon, aby „přitáhl otěže“ využívání Starlinku v Rusku a dalších „neautorizovaných“ regionech, protože to dle jejího názoru představuje „vážnou bezpečnostní hrozbu“ nejen pro USA, ale i pro spojence Washingtonu.

Na to, že se v uplynulých měsících začalo nebývale dařit prostředníkům, kteří nakupují terminály služby Starlink, jež následně končí u ruských frontových jednotek, přitom v nedávném článku upozornil i zpravodajský portál The Wall Street Journal (WSJ).

Oficiální prohlášení a internetová tržiště

Reportéři mimo jiné vyzpovídali i překupníka jménem Oleg. Ten popsal, že většinu objednávek terminálů dostává z „nových území“, což je termín, který Kreml a ruská propaganda používají pro silou a v rozporu s mezinárodním právem okupované části Ukrajiny. Nebo že jde o objednávky, které „využije armáda“. Dodal, že vybavení zajišťující rychlé internetové připojení na Ukrajinu ruským vojákům rozvážejí dobrovolníci.

Moskva přitom v únoru ústy mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova odmítla nařčení ze strany Kyjeva, konkrétně ukrajinské vojenské rozvědky HUR, že by ruské síly Starlink používaly. „Tento systém jsme necertifikovali, a proto ho nelze (do Ruska) oficiálně dodávat a není oficiálně dodáván. V souladu s tím nemůže být ani žádným způsobem oficiálně využívaný,“ uvedl Peskov.

Obvinění ukrajinské rozvědky krátce před Peskovem odmítl i sám Musk. „Podle našeho nejlepšího vědomí nebyly do Ruska prodány – ať už přímo, nebo nepřímo – žádné Starlinky,“ napsal 11. února miliardář na sociální síti X. Zprávy o tom, že jeho společnost prodala terminály do Ruska, označil za „zcela nepravdivé“.

Navzdory těmto prohlášením reportéři WSJ dohledali nabídky prodeje Starlinků na několika ruských internetových tržištích. Včetně takových, které přímo vedly na inzeráty vyvěšené americkými prodejci na eBayi. Mluvčí této společnosti na zjištění reagoval slovy, že eBay „dodržuje zákony a nařízení v zemích, v nichž působí, a postupuje v souladu s mezinárodním právem a sankcemi“.

Terminály na frontu

Ruští prostředníci nicméně nekupují terminály, které jsou velké přibližně jako krabice od pizzy, pouze z USA, ale také na černém trhu v Dubaji a střední a jihovýchodní Asii. Následně zařízení pašují do Ruska, dodává portál.

„Ruští dobrovolníci se na sociálních sítích otevřeně chlubí tím, že dodávají terminály vojákům. Jsou součástí neformální snahy posílit využívání Starlinku na Ukrajině, kde ruské jednotky postupují,“ napsal v dubnovém článku WSJ. S odkazem na blíže neupřesněný zdroj obeznámený se situací web doplnil, že Rusové na nasazení Starlinků na ukrajinské frontě pracovali asi rok a masivněji je začali využívat na začátku tohoto roku.

To potvrzuje i sedmadvacetiletý major s přezdívkou Anděl z 92. brigády Ukrajiny, na kterého se WSJ odvolává. Popsal, že Rusy ani nenapadlo na terminálech maskovat výraznou bílou anténu, která je asi 60 centimetrů dlouhá a 30 centimetrů široká. Ruská stanoviště Starlinku každopádně označil za prioritní cíle, protože jejich přítomnost znamená, že „někde poblíž jsou operátoři dronů“. Major prý nicméně nevypozoroval, že by se po nasazení Starlinku nějak změnilo chování či strategie invazních sil.

SpaceX ve válečné geopolitice

Americká CNN na konci března napsala, že ukrajinští vojáci vyzpovídaní na frontě si stěžují na to, že v uplynulých měsících se snížila rychlost internetu přes Starlink. Hlásili i jiné problémy s připojením. Musk, SpaceX i Starlink odmítli zjištění komentovat, podle samotných vojáků i analytiků může za problémy s připojením stát právě to, že je v oblastech bojů na obou stranách fronty více terminálů než v minulosti.

WSJ upozorňuje, že rozmach snadno aktivovatelného hardwaru zatáhl SpaceX do „špinavé válečné geopolitiky“. Muskova společnost přitom podle portálu může přístup ke Starlinku omezit pomyslným geografickým plotem, takže služba v některých oblastech zkrátka nefunguje, nebo SpaceX dokáže jednotlivé terminály odpojit.

Sám Musk v minulosti opakovaně prohlásil, že jeho technologie nemá sloužit pro vojenské účely. Například loni v září odmítl pokrýt signálem Starlinku Rusy okupovaný Krymský poloostrov a tamní přístav Sevastopol, kotviště ruské Černomořské flotily. Na síti X to zdůvodnil tím, že v opačném případě by se SpaceX stalo komplicem „vážného válečného aktu a eskalace konfliktu“.

Bloomberg připomněl, že do května 2022, tedy krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze, obdržela Ukrajina deset tisíc terminálů Starlinku. Na podzim SpaceX oznámil, že internetové služby na Ukrajině už nemůže dál platit ze svého, a vyzval Pentagon k převzetí financování. Po vlně kritiky ale nakonec společnost ustoupila.

Cílem Starlinku je vytvořit síť, která by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Divize SpaceX má aktuálně přes pět tisíc satelitů na nízké oběžné dráze Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...