„Na nápravu může být pozdě.“ Rusové postupují v Pokrovsku

Ruští vojáci postoupili hlouběji do východoukrajinského města Pokrovsk. Hrozí dobytí strategického města i obklíčení širší oblasti, píše server Kyiv Independent. Podle ukrajinských vojáků ve městě probíhají pouliční boje. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj označil situaci u Pokrovsku za nejtěžší na celé frontě. Rusko tvrdí, že boje u města přeruší, aby tam mohli přijet novináři. Kyjev ale žurnalisty varuje, aby slibům Moskvy nevěřili.

Síly Kremlu útočí na Pokrovsk už déle než rok. Moskva podle Kyjeva nasadila do boje na jedenáct tisíc vojáků ve snaze obklíčit město a okolí. Pokud se Rusku podaří dostat Pokrovsk pod kontrolu, získá strategicky důležité předmostí na východě Ukrajiny.

Zelenskyj v úterý oznámil, že do města se infiltrovalo asi dvě stě ruských vojáků, ale ukrajinští vojáci bojující na místě uvedli, že se jedná spíš o konzervativní odhad. Ruské jednotky drží pozice na jihu města a postupují na sever, jak vyplývá z on-line map bojišť sestavených nezávislými skupinami na základě záběrů z bojů, píše list The New York Times (NYT).

Obrana významného města se zřejmě začíná hroutit, píše Kyiv Independent. „Situace je velmi složitá, protože okupanti již infiltrovali významnou část města,“ řekl americkému listu ukrajinský operátor dronu Denys, který podle vojenského protokolu uvedl pouze své křestní jméno. „Stále si budují svou přítomnost, čím dál víc. Když narazí na naše pozice, zahájí střelbu,“ popsal situaci.

Nepřátelské skupiny, které již do města pronikly, se nyní snaží protlačit dále na sever a na severozápad, uvedl ukrajinský 7. sbor. Podle něj ale Rusové nedrží pozice ve městě. „Okupanti se nekonsolidují v okresech města Pokrovsk, periodicky se pohybují, někdy i v civilním oblečení,“ upozornily ukrajinské síly, podle serveru Ukrajinska pravda. Vrchní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj ve čtvrtek sdělil, že ruská pěchota v Pokrovsku se vyhýbá přímým střetům, hromadí se v oblasti města a mění pozice.

„Situace v Pokrovsku zůstává velmi vážná. Když jsme tam natáčeli na přelomu roku, tak už tehdy Rusko útočilo na hlavní silnici, která vede z Kramatorsku. Město je teď podle Ukrajinců rozděleno na dvě poloviny, na jih od železniční tratě se podle ukrajinské armády podařilo Rusům proniknout v několika menších jednotkách,“ uvedla v úterý zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.

Nahrávám video

„Na nápravu může být pozdě“

Dobytí Pokrovsku a také Kosťantynivky, ležící poblíž na severovýchodě, by Moskvě poskytlo nástupiště pro postup ke dvěma největším městům, která Ukrajina ještě v Doněcké oblasti ovládá, tedy Slovjansku a Kramatorsku.

„Situace v Pokrovsku je na hranici kritické situace a nadále se zhoršuje do té míry, že na nápravu všeho může být příliš pozdě,“ varovali analytici z ukrajinského projektu DeepState. Rusům se podle nich podařilo přerušit zásobovací cestu do sousedního města Myrnohrad za pomoci útoků pěchoty a dronů, a upozornili, že Kyjev bude muset nasadit posily přinejmenším na úrovni brigády, aby zabránily dalšímu ruskému pronikání do Pokrovsku.

DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě, uvádí, že velké části města jsou v šedé zóně, což jsou oblasti, kde je zpochybňována kontrola.

Ruský vládce Vladimir Putin ve středu tvrdil, že ruské jednotky obklíčily ukrajinské síly v Pokrovsku a také ve městě Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ukrajinská armáda ale odmítla slova o obklíčení Kupjansku jako „fantazie“ a uvedla, že Pokrovsk nikdy nebyl obklíčen a že zásobovací trasy zůstávají nepřerušeny. Tvrzení válčících stran však nelze nezávisle ověřit.

V Pokrovsku stále zůstává 1256 civilistů, které již není možné evakuovat, protože Rusové úmyslně útočí na civilisty, uvedl šéf správy v ukrajinské části Doněcké oblasti Vadym Filaškin. V celé oblasti pak podle něj zůstává více než dvě stě tisíc civilistů, včetně třinácti tisíc dětí, přestože je úřady znovu a znovu vybízejí k evakuaci do bezpečnějších částí země.

Jednání o příměří na mrtvém bodě

Moskva zesílila svou ofenzivu v době, kdy ustrnulo americké diplomatické úsilí o ukončení války, která pokračuje již čtvrtým rokem po vpádu ruských vojsk v únoru 2022. Kreml jako podmínku pro mírová jednání opakovaně požadoval, aby se Ukrajina vzdala svého regionu Donbas, kde se Pokrovsk nachází, což Kyjev odmítl.

Zelenskyj v pondělí před novináři hovořil o tom, že déle než rok trvající ruské úsilí o dobytí Pokrovsku ukázalo, že Moskva není schopna na bojišti dosáhnout svého cíle v podobě dobytí celého Donbasu.

„Chápeme, proč potřebují Pokrovsk,“ poznamenal Zelenskyj a dodal, že Moskva chce, aby Pokrovsk podpořil její tvrzení, že ústup Ukrajinců a územní ústupky jsou „jediným možným“ způsobem, jak ukončit válku.

Situace u Pokrovsku zůstává nejtěžší a odehrávají se tu nejintenzivnější boje, připustil Zelenskyj po středeční poradě s hlavním velitelem a náčelníkem generálního štábu. „Okupanti se tu všemi způsoby pokoušejí se zachytit, každý zničený okupant má tady důsledky pro celý stát,“ napsal.

Už dříve uvedl, že ruské jednotky v oblasti města početně převyšují obránce zhruba v poměru osm ku jedné. Ve městě je nyní pravděpodobně příliš mnoho ruských sil na to, aby je Kyjev dokázal zatlačit, řekl NYT vojenský analytik finské skupiny Black Bird Group Pasi Paroinen.

Nedostatek vojáků

Ukrajinští vojáci upozorňují, že čelí stejným výzvám, které donutily obránce k ústupu už v jiných bitvách: nedostatku vojáků a neúnavným útokům ruských dronů, které přerušily jejich zásobovací řetězce. Ukrajinské síly jsou také namáhány dalšími útoky na východní frontě.

Situace v Kupjansku podle Zelenského také zůstává obtížná, ale obráncům se v posledních dnech podařilo posílit kontrolu nad městem a nadále brání své pozice.

Moskva slibuje koridory pro novináře, Kyjev před nimi varuje

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že od vůdce Kremlu Vladimira Putina dostalo rozkaz na několik hodin boje u Pokrovsku, Myrnohradu a Kupjansku přerušit, aby se na situaci na místě mohli přijet podívat zahraniční novináři, včetně těch ukrajinských, uvedla BBC.

„Ruské velení je v případě potřeby připravené přerušit v daných místech vojenské operace na pět či šest hodin a zajistit koridory pro bezproblémový vjezd a výjezd představitelů zahraničních médií,“ tvrdí ruský resort obrany.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj ale novináře varoval, aby nevěřili Putinovým slibům týkajícím se bezpečných koridorů v místech bojů. Připomněl situaci v Ilovajsku v srpnu 2014, kde se do obklíčení dostal ukrajinský sbor. Ačkoliv se obě bojující strany dohodly na tom, že Ukrajinci město vyklidí a odejdou stanoveným koridorem, Ruskem koordinované síly je ostřelovaly. Celkové ztráty Kyjev nepřiznal, podle nepotvrzených informací zahynulo pět set až tisíc ukrajinských vojáků.

Tychyj také novináře upozornil, že vydávat se na okupovaná ukrajinská území bez svolení Kyjeva by znamenalo porušení ukrajinských zákonů a mezinárodního práva.

Načítání...

Nové útoky na Kyjev i Záporoží

Útoky ale pokračují i v jiných částech Ukrajiny. Rusko při nočním útoku použilo 705 dronů a střel, protivzdušná obrana zneškodnila 623 z nich, uvedlo ukrajinské letectvo.

Ruští okupanti v noci zaútočili bezpilotními letouny třeba na Kyjev a Záporožskou oblast. Těsně nad ránem na zemi mířily i balistické rakety. Podle místních úřadů zemřelo několik lidí včetně sedmileté dívky, kterou zranil ruský nálet na Vinnyckou oblast. Desítky lidí utrpěly zranění. Cílem byla civilní a energetická infrastruktura, podle úřadů jsou v důsledku toho omezené dodávky elektřiny ve všech regionech napříč Ukrajinou.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční sestřelení 170 ukrajinských dronů nad čtrnácti ruskými regiony a okupovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Některé z ukrajinských bezpilotních strojů podle něj protivzdušná obrana zlikvidovala nad Moskevskou oblastí, šest z nich mířilo na metropoli.

Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně o zraněných či zabitých civilistech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...