Rusové se podle starosty stáhli z Charkova, Ukrajina zahájila protiútok u Izjumu

Dobytí Charkova původně patřilo k hlavním cílům ruské invaze na Ukrajině. Od začátku konfliktu na konci února čelilo město silnému ostřelování, při kterém podle ukrajinské strany zahynuly stovky civilistů. Kyjev tvrdí, že ruská armáda záměrně mířila na civilní cíle, což Moskva odmítá.

Podle Institutu pro studium války (ISW) se ruská armáda v posledních dnech nepokusila dobýt nové pozice ve městě, a to kvůli ukrajinské protiofenzivě i obtížím s doplňováním svých jednotek. Ruské armádě se nepodařilo dosáhnout svého cíle město obklíčit a následně ho obsadit. „Zdá se tedy, že Ukrajina vyhrála bitvu o Charkov,“ uvedl institut.

Podle prohlášení ukrajinského generální štábu pro agenturu AFP se nyní ruské jednotky v Charkově a okolí soustředí na odchod ze svých pozic. Podle reportérů agentury Reuters byl v Charkově v posledních dvou týdnech relativní klid. Moskva ale informovala o ostřelování v okolí Charkova a tvrdí, že její rakety v pátek zasáhly armádní sklad.

„Díky úsilí charkovské teritoriální obrany a ukrajinských ozbrojených sil se Rusové stáhli daleko z oblasti města směrem k ruským hranicím. Nyní je v Charkově klid a lidé se postupně vrací. Všem občanům zajišťujeme dodávky vody, plynu a elektřiny. Mnoho domů je bohužel zničeno nebo poškozeno, takže v budoucnu budeme muset provést rozsáhlou rekonstrukci,“ citoval server BBC charkovského starostu Ihora Těrechova.

Podle ISW se nyní útoky ruské armády soustředí na města Izjum a Doněck, kde ale invazní vojska zaznamenávají jen malé úspěchy. Hlavní snahou ruské armády je nyní obklíčit města Severodoněck a Lysyčansk na Donbase, uvedl institut.

Ve svém večerním videoprohlášení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruské síly se stále snaží na Ukrajině dosáhnout alespoň částečného vítězství a že situace na Donbasu na východě země je nadále „velmi složitá“. „Jsem vděčný všem, kdo drží obranu a usilují o to, aby se situace nejen na Donbasu, ale i na azovském pobřeží a v Chersonu přiblížila tomu, co se děje v Charkovské oblasti,“ sdělil Zelenskyj.

Změny ve velení ruské armády?

Podle poradce ukrajinského prezidenta Oleksije Arestovyče byl po porážce ruských sil u Charkova sesazen velitel ruské první tankové armády. Arestovyč v posledních dnech opakovaně hovořil také o tom, že Kreml suspendoval náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova.

„Je to člověk, který stojí za úspěchy ukrajinské tajné služby posledních let. Dokonce předpověděl ruskou invazi, takže jeho slova se neberou na lehkou váhu,“ uvedl zpravodaj ČT v Kyjevě Andreas Papadopulos.

Gerasimov se od 27. února neobjevil na obrazovkách ruské státní televize a v pondělí se neúčastnil ani vojenské přehlídky v Moskvě u příležitosti oslav výročí konce druhé světové války.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News prohlásil, že válka pravděpodobně skončí do konce roku. Zlom v bojích očekává v srpnu.

„Výsledkem bude, že obnovíme ukrajinskou kontrolu nad celým územím, které jsme ztratili, a to včetně Donbasu a Krymu,“ uvedl Budanov. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina, který je podle ukrajinského generála ve „velmi špatné tělesné i duševní kondici“. 

Pat v Azovstalu nemá vojenské řešení, míní Kyjev

Mariupolské ocelárny Azovstal zůstávají po více než dvou měsících obléhání poslední baštou stovek ukrajinských obránců v jihoukrajinském Mariupolu ovládaném Rusy. Ukrajina tvrdí, že patová situace nemá žádné vojenské řešení. Navrhla proto evakuaci 38 nejvážněji zraněných obránců. Pokud ji Moskva povolí, Kyjev slibuje, že propustí řadu ruských válečných zajatců.

„V tuto chvíli probíhají velmi složitá jednání o další fázi evakuační mise – odsun těžce raněných, zdravotníků. Mluvíme o velkém počtu lidí,“ řekl Zelenskyj.

„Samozřejmě děláme vše pro to, abychom evakuovali všechny ostatní, každého z našich obránců. Už jsme zapojili všechny po celém světě, kteří by mohli být nejvlivnějšími prostředníky,“ dodal, aniž by uvedl podrobnosti.

Rusko, které původně naléhalo, aby se obránci vzdali, rozhovory veřejně komentuje jen málo. Ukrajinský prezident také vyzval k ještě většímu tlaku mezinárodního společenství na Moskvu. „S každým dnem války globální hrozby narůstají, je tu nová příležitost pro Rusko vyvolat nestabilitu v jiných částech světa, nejen tady v Evropě,“ řekl. Mezitím však na Ukrajině umírají muži a ženy, „kteří dělají vše pro to, aby každý mohl žít svobodně“, pokračoval.

V rozhovoru pro italskou televizi Zelenskyj řekl, že francouzský prezident Emmanuel Macron při jednáních s Vladimirem Putinem selhal. Podle Zelenského se pokusil přimět Ukrajinu, aby se vzdala části svého území. To ale Kyjev odmítá.

V ocelárnách Azovstal je v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla přibližně šest set raněných, uvedl později v sobotu představitel generálního ředitelství policie Doněcké oblasti, který se nachází přímo v ocelárnách a vystupuje pod krycím jménem Policie.

„Podmínky jsou prostě strašné… Tu depresivní situaci, která je v polní nemocnici, nelze vylíčit,“ řekl policejní představitel.

„Zjednodušeně řečeno (jsou) v obrovské tělocvičně, kde je několik desítek paland. Ostatní jsou přímo na zemi. Na továrních uniformách leží vojáci bez končetin – někdo nemá ruce, někdo nohy, někdo má jiná zranění,“ popsal policista.

„Úplný opak hygieny. Už se oteplilo a jsou tu mouchy, hrozný zápach. Ozývá se sténání,“ dodal. V ocelárnách podle něj není už skoro žádná voda a jídlo. „Do nemocnice nosíme nepitnou vodu, která je v areálu,“ uvedl.

V nemocnici podle jeho slov nejsou prakticky žádné léky ani zdravotnické nástroje. Místo operačního sálu se po bombardování používá prostě stůl přisunutý ke stěně. Policista ve vysílání popsal, jakým způsobem tam probíhala operace bez anestezie. Raněný voják svíral v zubech pásek a křičel, zatímco mu zdravotníci čistili v noze „díru velkou jako tenisový míč“. Mnozí těžce zranění kvůli nedostatku odpovídající zdravotnické pomoci umírají, dodal policejní představitel.

Proruská správa Chersonské oblasti požádá o připojení k Rusku

Ruskem dosazená vojensko-civilní správa v Chersonské oblasti uvedla, že požádá Moskvu, aby region začlenila do Ruské federace, sdělila ve svém pravidelném hlášení o situaci na Ukrajině britské ministerstvo obrany.

Zároveň upozornilo, že pokud Moskva v Chersonu referendum o připojení k Rusku zorganizuje, téměř jistě výsledky zmanipuluje, aby ukázala, že jasná většina obyvatel je pro opuštění Ukrajiny. „Občané v Chersonské oblasti budou pravděpodobně nadále demonstrovat svůj odpor vůči ruské okupaci,“ uvedlo britské ministerstvo.

Už ve středu ruskojazyčný web BBC informoval, že oblast na jihu Ukrajiny chce požádat Putina o začlenění do Ruské federace.

Podle britského ministerstva bylo součástí původního plánu Kremlu invaze na Ukrajinu s vysokou pravděpodobností podřídit většinu ukrajinských oblastí dlouhodobé proruské správě. „Skutečnost, že se Moskvě podařilo dosadit proruské místní vedení jen v Chersonu, zvýrazňuje neúspěch invaze Ruska, pokud jde o pokrok směrem k jeho politickým cílům na Ukrajině,“ píše také ministerstvo.

Rusko údajně vypálilo z Běloruska celkem přes šest set raket

Ruské síly vypálily od začátku invaze z běloruského území na Ukrajinu už 633 raket, uvedla agentura Unian s odvoláním na běloruskou monitorovací skupinu Belaruski Hajun. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja ve čtvrtek informoval, že dohromady pak Rusko na Ukrajinu vypálilo nejméně 2100 raket.

První raketový útok z Běloruska na Ukrajinu byl zaznamenán hned v první den ruské invaze, tedy 24. února, uvedla ruská redakce Deutsche Welle. Nejvíce raketových úderů se pak prý odehrálo 1. dubna, kdy bylo z Běloruska podniknuto nejméně 56 útoků.

Zakladatel monitorovací iniciativy, bloger Anton Matolka, vysvětlil, že skupina dostává denně tisíce upozornění od uživatelů internetu po celém Bělorusku. „Jakmile se někde objeví vojenská aktivita, hned odtamtud dostáváme mnoho informací,“ uvedl Matolka v rozhovoru se stanicí.

V Černém moři jsou kromě toho v bojové pohotovosti ruské lodě, na nichž je dohromady nejméně třicet řízených střel, upozornila agentura Unian. Rusko také z přístavního Sevastopolu na Krymu vyslalo do Černého moře všechny ponorky Černomořské flotily. Na lodích a ponorkách může být dohromady maximálně třicet až padesát raket, napsala Unian s odvoláním na armádního experta Oleksandra Musijenka. Ten upřesnil, že na každé z ponorek se nacházejí čtyři rakety s plochou dráhou letu typu Kalibr.