Pentagon: V Kurské oblasti už je malý počet severokorejských vojáků

Pentagon v úterý potvrdil, že v Kurské oblasti je malý počet vojáků ze Severní Koreje. Rusové mezitím dál útočili na Ukrajinu, bombový útok na Charkov v noci na úterý poničil významnou architektonickou památku označovanou za první sovětský mrakodrap. Ruská armáda ostřelovala i další ukrajinská sídla. Hlásí také další postup v Doněcké oblasti a dobytí města Selydove, což Kyjev nepotvrdil.

Několik tisíc severokorejských vojáků se přesouvá do ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a malý počet jich tam už je. V úterý to podle agentury Reuters řekl mluvčí Pentagonu Patrick Ryder. Podle jeho slov existují náznaky, že severokorejští vojáci budou proti ukrajinským jednotkám nasazeni v rámci pěchoty.

Americký prezident Joe Biden řekl, že ho zprávy o vojácích z KLDR v Kurské oblasti „znepokojují“ a že Ukrajinci by měli opětovat útok, pokud Severokorejci vstoupí na ukrajinské území. Mluvčí Pentagonu ovšem řekl, že nemůže potvrdit zprávy o tom, že Severokorejci na území Ukrajiny jsou. Situaci „podrobně sledujeme a konzultujeme ji s našimi ukrajinskými partnery a dalšími spojenci a partnery,“ dodal Ryder.

„Ruský vzdušný úder těžce poškodil budovu Deržprom v Charkově, jednu z nejslavnějších konstruktivistických budov na světě pod dočasnou rozšířenou ochranou UNESCO,“ uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Budovu Deržprom, která je jedním ze symbolů města, poničila ruská řízená bomba FAB-500, přiblížil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Podle něj úder zničil několik podlaží budovy, která byla dokončena v roce 1928, kdy byl Charkov hlavním městem sovětské Ukrajiny. Útok zasáhl také lékařské zařízení.

Čtyři lidé byli zabiti v noci na úterý při pozdějším ruském úderu na charkovskou čtvrť Osnovjanskyj. Syněhubov původně informoval o třech obětech útoku s tím, že záchranáři hledali další oběti, včetně dětí, které byly možná uvězněny pod sutinami.

Podle Terechova Charkov v 2:51 zasáhla hybridní střela Grom-E1. Jejím cílem se stala čtvrť Osnovjanskyj a v důsledku exploze byly čtyři domy zcela zničeny, dalších devatenáct bylo poškozeno, napsal server Ukrajinska Pravda.

Zelenskyj na X v souvislosti s útoky zdůraznil, že každé potřásání rukou s „válečným zločincem“ ruským vládcem Vladimirem Putinem posiluje jeho sebedůvěru. „Každý milý úsměv ho přesvědčuje, že mu jeho zločiny mohou projít,“ napsal Zelenskyj.

Údery na další města

Rusko udeřilo i na dalších místech Ukrajiny. Jeden člověk byl zabit a dalších čtrnáct zraněno při večerním útoku ve městě Kryvyj Rih, kde ruská střela zničila třípodlažní obytnou budovu a dalších dvacet budov poškodila, informovala agentura Reuters. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na úterý zaútočilo na Kryvyj Rih balistickou raketou Iskander-M.

Terčem ruských dronů byl v noci na úterý i Kyjev. Nejméně pět lidí bylo zraněno padajícími troskami ruských dronů, napsal server Ukrajinska pravda. Starosta města Vitalij Klyčko dodal, že se rovněž vznítila jedna obytná budova.

Na místo útoku ve čtvrti Solomjanskyj byly vyslány záchranné týmy. Jeden ze zraněných byl podle Klyčka převezen do nemocnice. Po útoku rovněž hořelo několik automobilů, dodal starosta na platformě Telegram. Vojenská správa Kyjevské oblasti na Telegramu uvedla, že jednotky ukrajinské protivzdušné obrany se snažily ruský dronový útok odrazit.

Dle ukrajinského letectva Moskva na Ukrajinu vyslala celkem 48 bojových dronů Šáhed. Z nich 26 sestřelila protivzdušná obrana, dvacet se ztratilo z radarů a jeden se vrátil do Ruska. Letectvo neupřesnilo, kam se drony vytratily.

Moskva přes četné důkazy opaku popírá, že by útočila na civilisty ve válce, kterou rozpoutala invazí do sousední země v únoru 2022. Ve válce zemřely tisíce civilistů, v drtivé většině Ukrajinců.

Rusové ohlásili dobytí města Selydove

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí východoukrajinského města Selydove, které se nachází dvě desítky kilometrů jihovýchodně od města Pokrovsk. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Moskva předtím hlásila obsazení tří ukrajinských vesnic: Bohojavlenky, Hirnyku a Katerynivky, které se nacházejí u Selydove a poblíž města Kurachove. Kyjev se k Moskvou oznámeným územním ziskům nevyjádřil. Podle ukrajinských blogerů je zhruba třetina města Selydove v takzvané šedé zóně, zbytek ovládají Rusové.

Podobná prohlášení nelze bezprostředně nezávisle ověřit, ale některá média informují o rychlejším a rozsáhlejším postupu ruských sil v jejich tažení na Ukrajině v poslední době.

Ukrajinská agentura Unian v úterý citovala jednoho z ukrajinských generálmajorů Dmytra Marčenka, který řekl, že v Doněcké oblasti se hroutí ukrajinská fronta. „Neprozradím vojenské tajemství, když řeknu, že se naše fronta začala hroutit,“ uvedl důstojník s tím, že Rusové vstoupili do Selydove a nejspíše ho brzy ovládnou. Jako důvody jmenoval nedostatek munice či zbraní, vojáků a také některá rozhodnutí velení.

Zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová uvedla – na základě hovorů s lidmi ve frontových oblastech – že se velmi často setkává s názorem, že „už jim je jedno, jestli město bude pod kontrolou ukrajinské, nebo ruské armády. Jednoduše se chtějí vrátit ke svým běžným životům a nechtějí, aby byli pod neustálým ostřelováním.“

Nahrávám video

Zelenskyj žádal o střely Tomahawk

Zelenskyj žádal Spojené státy o střely s plochou dráhou letu Tomahawk s doletem 2500 kilometrů, což je sedmkrát více než již dodané americké rakety, napsal v úterý americký list The New York Times (NYT) o tajné části Zelenského plánu řešení války s Ruskem. Deník se odvolal na nejmenovaného vysoce postaveného amerického představitele, který požadavek ukrajinského prezidenta označil za naprosto nerealistický.

„Američtí představitelé soukromě vyjádřili určité rozhořčení nad Zelenského plánem vítězství a označili ho za nerealistický a téměř zcela závislý na západní pomoci. O citlivých vojenských záležitostech hovořili pod podmínkou anonymity. Například v jedné části, která nebyla zveřejněna, Zelenskyj navrhl ‚balíček nejaderného odstrašení‘, ve kterém by Ukrajina dostala střely Tomahawk, což je naprosto neuskutečnitelný požadavek, uvedl vysoký představitel USA. Tomahawk má dolet 1500 mil, což je více než sedmkrát větší dosah, než mají rakety ATACMS, které Ukrajina letos získala. A Spojené státy jich poslaly jen omezený počet, uvedli vysocí američtí představitelé,“ napsal NYT.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý měsíc varoval, že případný souhlas západních spojenců Ukrajiny použít západní zbraně k úderům na cíle v hloubi Ruska bude považovat za přímé zapojení zemí NATO do války. Putin také prohlásil, že Rusko pracuje na způsobech, jak by zareagovalo, připomněl list Ukrajinska pravda v souvislosti s článkem NYT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 17 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...