Zelenskyj odmítl, že by v Evropě jednal o příměří s Ruskem, píše AFP

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl, že by s evropskými partnery jednal o příměří Ukrajiny s Ruskem. V Paříži žádal o podporu před začátkem zimy, píše agentura AFP. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte krátce předtím po jednání se Zelenským v Londýně potvrdil, že povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Kyjevu k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích. Ukrajinský prezident podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících pro boj proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.

Práce na vojenských dodávkách pro bránící se Ukrajinu pokračují, ujistil ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání se svým ukrajinským protějškem v Paříži. Macron slíbil další vojenskou i diplomatickou pomoc Kyjevu, píše agentura Reuters.

„Ještě před začátkem zimy potřebujeme vaši podporu,“ zdůraznil v Elysejském paláci Zelenskyj. Dodal také, že jednání o příměří Ukrajiny s Ruskem není tématem, které by probíral na schůzkách s evropskými lídry, píše agentura AFP. „Nemluvili jsme o příměří,“ zdůraznil Zelenskyj.

Kyjev se od západních partnerů snaží získat rakety dlouhého doletu, které by dokázaly zasáhnout cíle na ruském území. Macron není nakloněn myšlence, aby Ukrajina disponovala takovými zbraněmi, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd.

Nahrávám video

Macron ve čtvrtek navštívil město Nancy, kde se cvičí kontingent ukrajinských vojáků, který bude disponovat francouzskými zbraněmi, protiletadlovými systémy nebo obrněnými transportéry. Na základně u Bordeaux probíhá výcvik ukrajinských pilotů, kteří budou létat na francouzských stíhačkách Mirage 2000, jež má Kyjev dostat v první polovině roku 2025, dodal Šmíd.

Rusko si zvyklo, že Západ o vojenské pomoci pro Ukrajinu „příliš přemýšlí“, protože mezinárodní právo říká, že je potřeba se vyhnout eskalaci, prohlásil bývalý český velvyslanec při Severoatlantické alianci Jakub Landovský.

Nahrávám video

Rutte: Povolení použití dalekonosných zbraní je na jednotlivých spojencích

Povolení použití dalekonosných zbraní poskytnutých Ukrajině k úderům hluboko v ruském týlu je na jednotlivých spojencích, prohlásil ve čtvrtek v Londýně po jednání s ukrajinským prezidentem Mark Rutte. Zelenskyj podle agentury Reuters hovořil o vojenských potřebách své země v příštích měsících v jejím boji proti ruskému agresorovi i s britským premiérem Keirem Starmerem.

Spojenci zatím Ukrajině nepovolili provádět údery jimi dodanými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na ruském území. Ani postoj Londýna se však podle mluvčího britského ministerského předsedy v tomto ohledu nemění. Ukrajina má podle Londýna právo za určitých okolností na cíle uvnitř ruského území útočit, ale postoj Británie ohledně použití jejích řízených střel dlouhého doletu Storm Shadow se nezměnil, zdůraznil mluvčí.

„Jasně chceme dostat Ukrajinu do nejsilnější pozice. Ale žádnou válku nikdy nevyhrála jediná zbraň. A pokud jde konkrétně o Storm Shadow, na postoji britské vlády ohledně použití střel s dlouhým doletem nenastala žádná změna,“ citovala Reuters mluvčího.

Starmer na začátku setkání se Zelenským řekl, že je „velmi důležité, abychom byli schopni ukázat naše trvalé odhodlání podporovat Ukrajinu“, a že to byla příležitost „projít plán a promluvit si detailněji“.

„Špičky britské armády uvažují, jestli by země mohla nasadit vojáky také přímo na Ukrajině. Nebyly by to ovšem jednotky bojové, ale výcvikové,“ citoval deník The Times zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský. Dodal, že tato myšlenka se objevila již za minulé vlády Rishiho Sunaka.

NATO zahájí jaderné cvičení

Rutte ve čtvrtek v Londýně rovněž potvrdil, že NATO příští pondělí zahájí své každoroční jaderné cvičení. To se uskuteční na pozadí zostření jaderné rétoriky ze strany ruského vůdce Vladimira Putina.

Zhruba dvoutýdenního cvičení Steadfast Noon, které se uskuteční v Belgii a Nizozemsku, se podle NATO zúčastní na šedesát letounů, včetně bitevníků F-35A a bombardérů B-52, ze 13 zemí. „V nejistém světě je životně důležité, že testujeme naši obranu a že posilujeme naši obranu, aby naši protivníci věděli, že NATO je připraveno a je schopno odpovědět na jakoukoli hrozbu,“ uvedl Rutte. „Celé cvičení se zvlášť zaměří na Spojené království, Severní moře, ale také na Belgii a Nizozemsko,“ dodal šéf Severoatlantické aliance.

Nahrávám video

Zelenskyj tento týden cestuje po Evropě, aby se setkal se spojenci. Ve středu byl v Chorvatsku, účast na summitu Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy využil k propagaci „plánu vítězství“. „Není důležité, jestli plán vítězství Putin přijme, nebo ne. Důležité je získat podporu všech, kteří Ukrajinu posilují, a ne oslabují. Proto jsme náš plán vytvořili,“ řekl v Dubrovníku Zelenskyj.

Svůj plán vítězství chtěl Zelenskyj západním lídrům hromadně představit na sobotní schůzce na americké letecké základně Ramstein na západě Německa. Biden však oznámil, že cestu kvůli hurikánu Milton ruší – odsunula se tak celá ramsteinská schůzka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...