S manželem se už můžeme alespoň vídat, řekla Zelenská listu The Guardian

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská řekla v rozhovoru pro list The Guardian, že vzhledem ke zločinům, které páchají ruské invazní jednotky v její zemi, je možné, že jsou schopny všeho. Reagovala tak na dřívější slova svého manžela Volodymyra Zelenského, že terčem číslo jedna byl pro ruské síly on a druhým cílem jeho rodina. Ta podle Zelenské zůstává rozdělena, ale s mužem se už může alespoň vídat.

Brzy ráno 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, uslyšela v polospánku kdesi v dálce tlumené rány. Otevřela oči a zjistila, že je v posteli sama. Vyskočila a spěchala do vedlejšího pokoje, kde našla svého manžela v obleku a kravatě. „Co se děje?“ zeptala se. „Začalo to,“ odvětil. „Měla jsem pocit, že jsem v nějaké paralelní realitě, že se mi něco zdá,“ líčí Zelenská.

Její muž poté odjel do prezidentského areálu, aby předsedal bezpečnostní radě, která rozhodovala o první reakci na invazi. První dáma šla zkontrolovat devítiletého syna Kyryla a sedmnáctiletou dceru Oleksandru. Děti už byly vzhůru a zdálo se, že chápou, co se děje. Začala balit kufr. Vždy, když se dunění přiblížilo, spěchala s dětmi do sklepa.

Večer se znovu setkala s mužem a dozvěděla se od něj, že ji s dětmi odvedou na bezpečné místo. Objali se, ale na slzy nebo sentiment nebyl čas, popisuje. Teprve později si připustila myšlenku, že ho možná už nikdy neuvidí.

Všechno je možné

V prvních dnech ruské agrese panoval pocit, že je možné cokoli, píše The Guardian. Rakety dopadaly po celé zemi, ruská vojska postupovala ke Kyjevu ze tří směrů. Ukrajinský prezident prohlásil, že podle zpravodajských informací ho nepřítel označil za terč číslo jedna a jeho rodinu za cíl číslo dvě. „Když vidíte, jaké otřesné zločiny páchají, říkáte si, že jsou možná opravdu schopni všeho,“ řekla nyní Zelenská.

A tak zatímco prezident ignoroval návrhy Západu, aby opustil Kyjev a vytvořil vládu na západní Ukrajině nebo v Polsku, jeho žena a děti odjely do relativního bezpečí. Kam přesně, nechce první dáma prozradit ani teď. Pravidelně se ale podle svých slov přesouvala. Zároveň trvá na tom, že celou dobu zůstala na Ukrajině a děti se od ní nehnuly.

„Byly skvělé. Obvykle jim musíte říkat věci milionkrát, ale ten první den udělaly všechno superrychle a poslušně… Pak následovalo dlouhé období čekání. Sledovali jsme zprávy, čekali na telefonáty. Celou dobu jsme měli puštěnou televizi,“ popisuje Zelenská. „Ano měli jsme televizi, nebyla jsem v podzemí ani pod vodou,“ reagovala na novinářův dotaz.

Hlavně žádnou elektroniku

Občas se jí podařilo s manželem promluvit, i když skrze žádný obvyklý komunikační přístroj, upozorňuje deník. Ochranka jí řekla, aby si nebrala žádnou elektroniku a nepřihlašovala se na žádné sítě. Dny byly podle ní dlouhé; čas si krátila třeba tím, že pomáhala synovi s úkoly do školy.

Na veřejnosti se poprvé od začátku ruské invaze objevila po deseti týdnech, kdy se na západě Ukrajiny setkala s americkou první dámou Jill Bidenovou. Ruské jednotky se mezitím ze severu Ukrajiny zkraje dubna stáhly a díky zklidnění situace v této oblasti se mohla alespoň na čas vrátit do metropole, píše The Guardian. Zároveň nechce prozrazovat, kde nyní žije. S manželem to prý není, ale aspoň se teď mohou vídat.

„Objali jsme se, pozdravili a zeptali jeden druhého, jak se máme. Byly tam děti, které se k němu chvíli tiskly. Teď se můžeme vídat a ony se mohou táty fyzicky dotýkat, je to tak o něco jednodušší,“ popisuje shledání po odloučení.

V porovnání s mnoha Ukrajinci měla Zelenská v posledních měsících o něco snazší situaci, ale válka si vybrala daň i na její rodině, píše The Guardian. Například prezidentův syn by se rád setkal s kamarády. „Tři měsíce jsem si hrál jen se psy a bodyguardy,“ postěžoval si podle slov své matky.

„Každý Ukrajinec je nyní pod obrovským psychickým tlakem. Polovina naší populace je odloučena od rodiny,“ upozorňuje Zelenská s tím, že po skončení konfliktu bude zapotřebí vypracovat rozsáhlý program, aby se lidé v tomto ohledu dali do pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...