Sankce Západu jsou ekonomickou válkou, řekl mluvčí Kremlu Peskov. Ruská ekonomika prý zažívá šok

Ruská ekonomika zažívá šok kvůli vnějším vlivům a Moskva přijímá kroky, aby jim dokázala čelit, řekl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rozsáhlé sankce západních států kvůli útoku na Ukrajinu, nazval zcela bezprecedentní ekonomickou válkou. Ruská centrální banka tvrdí, že inflace v zemi zrychlí na dvacet procent a ekonomika klesne až o osm procent. Další velké společnosti zároveň opouští ruský trh. Pozastavení dodávek herního softwaru i hardwaru nyní oznámily japonské společnosti Sony a Nintendo. Rusko už dokonce kvůli sankcím Západu zakázalo export automobilového nebo zemědělského vybavení.

„Naše ekonomika nyní zažívá šokový dopad a má to negativní důsledky, ale budou minimalizovány,“ řekl Peskov. Nynější období popsal jako turbulentní a dodal, že Moskva už přijala opatření, která situaci uklidní a stabilizují.

„Je to zcela bezprecedentní. K ekonomické válce, která vůči naší zemi vypukla, ještě nikdy předtím nedošlo. Takže je velmi těžké cokoliv předpovídat,“ řekl mluvčí Kremlu.

Západní země po ruském útoku na Ukrajinu přijaly vůči Moskvě tvrdé sankce, v jejichž důsledku například strmě klesla hodnota rublu. Ruská centrální banka rovněž nemá k dispozici velkou část svých zahraničních rezerv.

Sankce mimo jiné odstřihly banky od světového finančního systému. Kromě ruského finančního systému míří postihy rovněž na vrcholné činitele a ruské oligarchy. Na sankčním seznamu Spojeného království nově figuruje i ruský miliardář a majitel britského fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, podnikatel Oleg Děripaska, šéf ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin a blízcí Putinovi spolupracovníci.

Nahrávám video

Británie a USA také oznámily, že chtějí přerušit import ruské ropy a plynu, v Evropské unii ale na podobném kroku shoda není. Ve francouzském Versailles se ale kvůli tomu ve čtvrtek večer sešli lídři unijních zemí.

Ruská reakce

Rusko už v reakci na sankce zakázalo až do konce roku 2022 export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Pozastavení vývozu se týká více než dvou set položek. Patří mezi ně železniční vagony, kontejnery, turbíny, automobily, letadla, drony a další zboží. Informovala o tom ruská vláda.

Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Ruský premiér Michail Mišustin řekl, že se omezení bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku.

„Tato opatření jsou logickou reakcí na opatření zavedená vůči Rusku a jejich cílem je zajistit nepřerušené fungování klíčových odvětví ekonomiky,“ uvedlo ministerstvo hospodářství. Sankce dopadnou na osmačtyřicet zemí, včetně Spojených států a států Evropské unie.

Další opatření by mohla zahrnovat zamezení vstupu zahraničních lodí do ruských přístavů a povolení ruským leteckým společnostem registrovat letadla pronajatá od západních firem jako vlastní majetek, uvedla vláda.

Rusko též do 31. srpna pozastaví vývoz obilí a kukuřice do skupiny bývalých sovětských republik tvořících součást Euroasijské hospodářské unie, aby si zajistilo dostatek potravin na domácím trhu. Omezí také vývoz cukru. Hospodářskou unii tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a samotné Rusko. 

Inflace až dvacet procent

Ruská centrální banka tvrdí, že z průzkumu, který provedla mezi osmnácti ekonomy vyplývá, že inflace v zemi letos zrychlí na dvacet procent. Hrubý domácí produkt by mohl klesnout až o osm procent. „Výrazná revize odhadů odráží drastickou změnu ekonomických podmínek v posledních dvou týdnech,“ uvedl viceguvernér ruské centrální banky Alexej Zabotkin.

„Opatření přijatá ruskou centrální bankou a vládou jsou zaměřená na omezení rozsahu hospodářského poklesu a mají zabránit delšímu období vysoké inflace,“ tvrdí guvernér. Na počátku března inflace činila 10,42 procenta. Rubl se totiž po ruské invazi na Ukrajinu propadl na rekordní minimum. Sankce mimo jiné odstřihly banky od světového finančního systému.

Ruská centrální banka minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu na dvacet procent z 9,5 procenta. Zavedla také kontrolu kapitálu a nařídila společnostem zaměřeným na vývoz, aby prodaly zahraniční měny.

Ruská ekonomika se minulý rok vrátila k růstu. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 4,7 procenta, což znamenalo nejvýraznější růst od roku 2008. V roce 2020 kvůli pandemii covidu-19 naopak klesl o 2,7 procenta.

Sony a Nintendo v Rusku končí

Japonské společnosti Sony a Nintendo pozastavily dodávky herního softwaru i hardwaru do Ruska. Podobně jako řada dalších podniků tak reagují na ruskou agresi, uvedla agentura Reuters. Sony a Nintendo jsou předními světovými výrobci herních konzolí.

„Sony Interactive Entertainment se připojuje ke globální komunitě ve výzvě k míru na Ukrajině. Pozastavili jsme veškeré dodávky softwaru a hardwaru, uvedení hry Gran Turismo 7 a provoz obchodu PlayStation Store v Rusku,“ uvedla společnost, která je herní divizí Sony a vyrábí herní konzole PlayStation.

Firma Nintento oznámila, že pozastavuje dodávky všech svých produktů do Ruska kvůli logistickým a distribučním problémům. Vyrábí například herní konzole Switch.

Nintendo a Sony dominují globálnímu trhu s herními konzolemi společně s americkým konkurentem Microsoft, který vyrábí konzole Xbox. Microsoft pozastavení prodeje svých produktů a služeb v Rusku oznámil už minulý týden. 

Potíže s dodavateli

Válka má dopad i na Škoda Auto z koncernu Volkswagen. Automobilka pravděpodobně bude muset zastavit výrobu modelů Scala a Kamiq. Stejně jako u elektrického modelu Enyaq za to může nedostatek kabelových svazků od dodavatelů z Ukrajiny. Společnost zatím vyrábí ze zásob, ale ty během pár dní nejspíš dojdou a továrna na Ukrajině nyní vyrábí ze třiceti procent.

„V celé Evropě stojí výroby i dalších modelů, takže dopad na průmysl je veliký. Pokud se nějaký model nevyrábí, tak vypadá možnost dodávek i pro ostatní subdodavatele, takže se dopad řetězí v rámci celého průmyslu,“ poznamenal člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn s tím, že automobilka se nyní snaží přesunout výrobu potřebných komponentů jinam.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 16 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 4 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 5 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...