Šéf NATO pojede za Trumpem. Ten mluví o možném odchodu z Aliance

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte příští týden navštíví Spojené státy a setká se s prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na mluvčího NATO a činitele Bílého domu. Rutte do Washingtonu vyrazí krátce poté, co Trump spojencům pohrozil možností amerického odchodu z NATO kvůli jejich odmítání podpořit USA ve válce proti Íránu.

„Mohu potvrdit, že generální tajemník bude příští týden ve Washingtonu na dlouho plánované návštěvě,“ citoval Reuters mluvčího Aliance. Setkání s Trumpem potvrdil i zdroj z Bílého domu. Podrobnosti o Rutteho cestě zatím nejsou známy.

Trump ve středu v rozhovoru s britským deníkem The Telegraph prohlásil, že silně zvažuje odchod Spojených států z NATO poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. Šéf Bílého domu transatlantickou alianci označil za nefunkční, stejně ji podle něj vnímá i ruský vládce Vladimir Putin.

Tři desítky zemí NATO se sejdou v Británii, sdělil Starmer

Britský premiér Keir Starmer krátce po Trumpových slovech řekl, že jeho země uspořádá ještě tento týden schůzku zhruba třiceti zemí, které jsou připraveny podniknout diplomatické a politické kroky k obnovení plavby v Hormuzském průlivu a zajištění její bezpečnosti.

Finský prezident Alexander Stubb poté podle svého vyjádření v telefonátu Trumpa ujistil, že evropské země přebírají větší odpovědnost za chod NATO.

Rutte se zatím k Trumpovým slovům veřejně nevyjádřil. Jeho vztahy s americkým prezidentem jsou vnímány jako dobré a například jejich lednová schůzka v Davosu přinesla snížení napětí kolem Grónska, o jehož získání pro USA Trump předtím hovořil.

V soukromí, při neformálních večeřích, na okraj jednání v Bruselu i jinde teď evropští lídři i úředníci diskutují o tom, jak naložit s hrozbami amerického prezidenta, že opustí NATO, a co by dělali, kdyby to skutečně udělal, píše server Politico.

Mnozí se domnívají, že Trumpovy stále ostřejší verbální útoky na Británii, Španělsko, Francii a další potvrzují zásadní narušení Aliance. A i když si zatím nejsou jistí, jaká by měla být jejich konečná odpověď, některé země se již nyní snaží rozšířit své obranné a bezpečnostní struktury, aby dokázaly fungovat i mimo rámec ochromené organizace, uvedl bruselský web ve své analýze.

„Je celkem jasné, že NATO se už rozpadá“

„NATO je paralyzované, nedokážou se ani sejít,“ citovalo Politico jednoho z evropských diplomatů, který si nepřál zveřejnit své jméno. „Je celkem jasné, že NATO se už rozpadá,“ uvedl jiný unijní zdroj s tím, že právě proto musí Evropa naléhavě posílit svou obranu. „Nemůžeme čekat na to, až bude úplně mrtvé,“ dodal. Toto přímočaré hodnocení, vycházející z rozhovorů s 24 ministry, úředníky a diplomaty, podle bruselského serveru živě vykresluje proměnu poválečného světového řádu, k níž Trump výrazně přispěl.

Pro Evropany je otázkou, jako vždy, jak se chránit před nejhorším – a zachránit to, na čem záleží nejvíc. Minulý týden se v Helsinkách sešlo deset evropských lídrů na soukromé večeři bez svých úředníků a asistentů v komorním prostředí Mannerheimova muzea, domova finského vůdce z druhé světové války Gustafa Mannerheima.

Uprostřed interiérů ze 40. let 20. století, vyzdobených loveckými trofejemi bývalého prezidenta, vedli lídři zemí včetně Británie, Švédska, Finska a Norska otevřenou diskusi o zoufalém stavu Aliance. Všichni se shodli na tom, že Trumpovy invektivy na sociálních sítích jsou špatné a stále se zhoršují. Usoudili však, že nemohou souhlasit s požadavky amerického prezidenta, aby se zapojili do bojů proti Íránu.

„Všichni chceme, aby válka skončila, ale nejsme na stejné vlně jako Spojené státy,“ citovalo Politico jednoho z úředníků obeznámených s jednáními. „Trump chce, aby NATO pomohlo, ale lídři zůstávají zdrženliví, protože většina Evropanů nebyla předem informována a Perský záliv nemá s NATO nic společného,“ dodal.

Pro Evropu má naopak krize sjednocující účinek. „Těchto deset zemí si vždycky bylo velmi blízkých, ale řekl bych, že teď jsou si ještě blíž,“ sdělil evropský představitel. Ale nejde jen o tyto země, ve skutečnosti je na mezinárodní reakci na válku v Íránu podle Politico pozoruhodné, jak jednotní byli všichni evropští lídři ve svém odmítnutí vyslat vojenské prostředky, které by se připojily k americkému a izraelskému bombardování.

Trump zničil transatlantické vztahy a sjednotil Evropu v opozici vůči této válce, okomentoval to jeden z unijních diplomatů. Další vysoce postavený evropský vládní úředník uvedl, že Američané se nyní musí vypořádat se svou vlastní chybou, když zaútočili na Írán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...