Trump uvedl, že chce nahradit Nový START novou dohodou

„Spíše než prodloužit Nový START (...) by naši jaderní odborníci měli pracovat na nové, vylepšené a modernizované dohodě, která bude moci platit dlouho do budoucna,“ uvedl Trump na své síti Truth Social. Podle něj byla současná dohoda „špatně vyjednaná ze strany Spojených států“ a byla hrubě porušována.

Podle agentur ve čtvrtek večer SEČ tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová řekla, že neví o žádné přechodné dohodě mezi USA a Ruskem na dodržování omezení, která stanovovala smlouva Nový START, do doby, než vznikne nová dohoda, o které psal Trump.

Dva zdroje podle Axiosu uvedly, že návrh plánu ještě musí schválit Trump a ruský diktátor Vladimir Putin. Třetí zdroj potvrdil, že Američané jednali s Rusy o dohodě Nový START během uplynulých 24 hodin v Abú Dhabí, na okraj tamních americko-rusko-ukrajinských jednání. Zdroj ale nepotvrdil, že by bylo dosaženo dohody.

Axios uvedl, že jednání se účastnili Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, nezmínil ale, kdo se zúčastnil za ruskou stranu. Putinův vyslanec Kirill Dmitrijev dříve oznámil, že ve středu jednal s americkými představiteli, ale jednání se podle něj týkala ekonomických otázek, poznamenal ruský list Kommersant. Ruskou delegaci v Abú Dhabí vedl náčelník ruské vojenské rozvědky GRU, admirál Igor Kosťukov.

Nejmenovaný americký představitel portálu Axios řekl, že případné prodloužení dohody nejspíše nebude právně zakotveno. „Dohodli jsme se s Ruskem, že budeme jednat v dobré víře a zahájíme diskusi o způsobech, jak by smlouva mohla být aktualizována,“ řekl.

Podle jiného zdroje mají praktické důsledky spočívat v tom, že obě strany se dohodnou na dodržování podmínek dohody po dobu nejméně šesti dalších měsíců, během nichž by se jednalo o potenciální nové dohodě, napsal Axios.

Velení amerických sil v Evropě mezitím potvrdilo, že se USA a Rusko dohodly na obnovení dialogu vojenských představitelů, který byl přerušen v roce 2021, krátce před rozpoutáním otevřené války Ruska proti Ukrajině. Toto rozhodnutí rovněž vyplynulo z jednání v Abú Dhabí, kde se velitel amerických sil v Evropě Alexus Grynkewich sešel s vysoce postavenými ruskými a ukrajinskými vojenskými představiteli.

Americký generál Grynkewich je oprávněn jednat s náčelníkem ruského generálního štábu Valerijem Gerasimovem, aby se předešlo mylným úsudkům a v zájmu odvrácení nezamýšlené eskalace.

NATO vyzývá ke zdrženlivosti

Smlouva, kterou v roce 2010 podepsali v Praze tehdejší prezidenti obou zemí Barack Obama a Dmitrij Medvěděv a která omezovala velikost ruského a amerického strategického arzenálu, podle expertů přestala platit v noci na čtvrtek. Panují obavy, že skončení platnosti smlouvy by mohlo otevřít cestu k novým závodům ve zbrojení, v nichž by významným hráčem byla i Čína.

„Zdrženlivost a odpovědnost v jaderné oblasti jsou zásadní pro globální bezpečnost,“ řekl představitel NATO agentuře AFP pod podmínkou zachování anonymity. „Nezodpovědná jaderná rétorika Ruska a donucovací metody, které signalizuje v jaderných otázkách, svědčí o strategickém postoji založeném na zastrašování,“ dodal. Současně odsoudil snahu Číny o rozšiřování jaderného arzenálu.

„NATO bude i nadále přijímat nezbytná opatření k zajištění vlastní důvěryhodnosti a efektivity svého odstrašujícího a obranného charakteru,“ doplnil představitel Aliance.

Od rozpadu Sovětského svazu Rusko a USA opakovaně nahrazovaly a aktualizovaly smlouvy z dob studené války, které omezovaly takzvané strategické jaderné zbraně mířící na města a základny druhé strany.

Nový START omezoval počet jaderných hlavic rozmístěných na strategických nosičích na 1550 na každé straně. Počet nosičů – mezikontinentálních raket na souši, raket odpalovaných z ponorek a strategických bombardérů – omezoval na maximálně sedm set.

Smlouva vstoupila v platnost 5. února 2011 na deset let, tedy do 5. února 2021. Po vzájemné dohodě Moskvy a Washingtonu byla v únoru 2021 o pět let prodloužena. 

Ruské ministerstvo zahraničí tvrdí, že Moskva je otevřená diplomacii v oblasti jaderné bezpečnosti, ale že bude rozhodně čelit jakýmkoli „novým hrozbám“. Konec smlouvy označilo za „politováníhodný“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko je nadále připraveno k dialogu s USA. Bílý dům se odmítl vyjádřit, napsal Axios.

Konec nemohl přijít v horší čas, míní Guterres

„Poprvé za více než půlstoletí jsme se ocitli ve světě bez jakýchkoliv závazných limitů na strategické jaderné arzenály Ruské federace a Spojených států,“ reagoval na vypršení platnosti smlouvy generální tajemník OSN Guterres. Konec smlouvy „nemohl přijít v horší čas – nebezpečí použití jaderných zbraní je nejvyšší za celá desetiletí,“ upozornil. Rusko na začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 naznačilo, že by mohlo použít taktické jaderné zbraně. Tuto hrozbu Kreml připomíná pravidelně.

Spojené státy a Rusko by se mohly poprvé od studené války pustit do nekontrolovaného závodu v jaderném zbrojení. Bez smlouvy Nový START totiž nebudou platit žádná omezení pro jaderné arzenály dlouhého doletu, poprvé od doby, kdy Richard Nixon a sovětský vůdce Leonid Brežněv v roce 1972 podepsali dvě historické dohody během vůbec první cesty amerického prezidenta do Moskvy. Smlouvu Nový START v roce 2010 podepsali v Praze tehdejší prezidenti USA Barack Obama a Ruska Dmitrij Medvěděv.

Putin navrhl, aby smlouva byla o rok prodloužena, což Trump loni v říjnu označil za „dobrý nápad“. Nicméně AFP připomíná, že žádná jednání po jeho vyjádření nenásledovala. Šéf americké diplomacie Marco Rubio ve středu řekl, že Trump o této věci rozhodne později, a zopakoval, že by měla být uzavřena nová smlouva, k níž by se připojila i Čína.

Důvěra a čínský problém

Podle odborného asistenta z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka měla dohoda přínos nejen ve snížení počtu jaderných zbraní. „Zároveň vytvářela určitou stabilitu v tom, že nejenže se dva státy dohodly na tom, kolik jaderných zbraní budou mít, ale i na tom, že se budou navzájem moci kontrolovat,“ popsal. V mezinárodním systému, kde nelze věřit svým protivníkům, vzájemné inspekce přispívaly k budování důvěry mezi Ruskem a Západem.

Smlouva podle něj až na některé obvyklé problémy a nejasnosti fungovala dobře. „Velká výzva pro ni byla například pandemie covidu, kdy bylo těžké inspekce provádět. A zároveň je možné, že zejména Rusko to trochu využilo k tomu, aby už tehdy omezilo inspekce, a potom se ne úplně zcela vrátily,“ poznamenal Ludvík. Aspekt vzájemné institucionální důvěry ale navzdory tomu přetrvával. 

Nový START podle Ludvíka ale nedokázal podchytit historický a technologický vývoj narušující strategickou rovnováhu. To považuje za jeden z hlavních důvodů, proč nebyl obnoven. Smlouva vycházela z historicky bipolárního nastavení světa, které umožňovalo Sovětskému svazu a USA obejít ostatní státy s jadernými zbraněmi, které nepovažovaly za významné.

„To dnes už neplatí, protože Čína začala zejména v posledních letech navyšovat svůj jaderný arzenál a ten tou smlouvou nebyl regulován. Ve Spojených státech existuje velká obava, že by mohlo dojít k určitému spojenectví Ruska a Číny, kdy by vlastně čelily dvěma protivníkům, z nichž jeden by nebyl žádným způsobem smlouvou vázán,“ vysvětlil Ludvík. USA tedy v rámci budoucích smluv trvají na zapojení Číny, což země dlouhodobě odmítala.

Hlavním důvodem, proč byl Bílý dům dříve skeptický k prodloužení dohody Nový START, je to, že neomezuje Čínu, která má mnohem menší, ale rychle rostoucí jaderný arzenál. Peking neprojevil žádný zájem připojit se k dohodě, která by omezila jeho jaderný program. Odhaduje se, že Čína má asi šest set jaderných hlavic, zatímco jak Rusko, tak USA mají zhruba čtyři tisíce, poznamenala agentura Reuters.

Za další důvody neaktuálnosti smlouvy pokládá technologický pokrok v oblasti vývoje nosičů jaderných hlavic či protiraketových systémů. Konvenční zbraně jsou navíc už v dnešní době schopné ničit ponorky či betonová sila a tím ovlivňovat jadernou rovnováhu z pozice subjektů, které stojí mimo smlouvu.