O tomahawcích musíme dále jednat, řekl Zelenskyj po schůzce s Trumpem

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil páteční jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem za produktivní. Hovořili spolu mimo jiné o protivzdušné obraně a bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Ukrajina po USA žádala také střely dlouhého doletu Tomahawk, o nich je podle ukrajinského prezidenta potřeba dále jednat. „Sázíme na to, že Trump donutí (ruského vládce Vladimira) Putina válku ukončit,“ sdělil rovněž Zelenskyj, který po jednání podle ukrajinských zdrojů telefonicky hovořil s evropskými lídry.

„Také jsme samozřejmě hovořili o střelách dlouhého doletu, a nechci k tomu vydávat prohlášení. Rozhodli jsme se, že o tom nebudeme mluvit, protože, víte, Spojené státy nechtějí eskalaci,“ citovala Zelenského televize CNN.

Na otázku novinářů, zda je po schůzce více optimistický ohledně možných amerických dodávek střel s plochou dráhou letu Tomahawk pro údery v hloubi Ruska, Zelenskyj odpověděl, že je realista a že se „Rusko tomahawků bojí“. „Je dobře, že prezident Trump neřekl ne, ale dnes neřekl ani ano,“ upřesnil následně v rozhovoru se stanicí NBC.

Ukrajinský prezident rovněž poznamenal, že hovořil se šéfem Bílého domu o bilaterálních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. „Věříme tomu, že Trump chce, aby válka skončila,“ uvedl. Podle stanice CNN trvala Zelenského návštěva Bílého domu zhruba dvě a půl hodiny.

Nahrávám video

Trump schůzku označil za „zajímavou a srdečnou“

„Schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským byla velmi zajímavá a srdečná, ale řekl jsem mu — stejně jako jsem to důrazně naznačil i prezidentu Putinovi — že je čas ukončit zabíjení a uzavřít dohodu,“ uvedl po jednání Trump na své síti Truth Social.

S Putinem americký prezident telefonicky hovořil ve čtvrtek a do dvou týdnů se s ním podle Washingtonu a Moskvy setká v Budapešti, aby ukončení ruské války na Ukrajině projednal. „Měli by se zastavit tam, kde jsou. Ať si oba přisvojí vítězství, nechte historii rozhodnout! Už dost střelby, dost zabíjení, konec obrovského a neudržitelného utrácení peněz,“ dodal Trump v příspěvku s tím, že by válka nikdy nezačala, kdyby tehdy byl prezidentem.

Nahrávám video

O střelách Tomahawk se Trump ve svém příspěvku nezmínil. V úvodu pátečního jednání ale vyjádřil určité výhrady s tím, že by dodávka takových zbraní představovala eskalaci. „Budeme hovořit o střelách Tomahawk, ale chtěli bychom, aby je nepotřebovali, mnohem víc bychom chtěli, aby válka skončila,“ uvedl v úvodu setkání Trump.

Několik hodin po jednání Trump podle tiskových agentur novinářům sdělil, že Rusko a Ukrajina by měly uzavřít mír na současné linii bojů, jelikož jiná řešení jsou příliš komplikovaná. Web Axios s odkazem na dva zdroje také napsal, že Trump svému ukrajinskému protějšku řekl, že požadované střely dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině neposkytne, alespoň prozatím.

Zelenskyj nabídl USA ukrajinské drony

Během schůzky v Bílém domě nabídl také Zelenskyj Washingtonu ukrajinské drony, Trump podle BBC vyjádřil zájem. „V tomto směru budou v budoucnu americké a ukrajinské týmy spolupracovat,“ uvedl Zelenskyj na brífinku po jednání. Odpověděl také na otázku, komu potenciálně připadne Ruskem okupované území. „Nejdřív potřebujeme příměří, až potom se můžeme bavit o území,“ řekl.

Nahrávám video

Zelenskyj uvedl, že Ukrajina chce mír, ale že na Putina je třeba „tlačit“, aby válku ukončil. Dodal, že jeho země je připravena jednat v jakémkoli formátu. „Nejdůležitější pro lidi na Ukrajině, kteří jsou napadeni, jsou bezpečnostní záruky,“ odpověděl na dotaz, zda by se Kyjev vzdal své žádosti o vstup do NATO, aby konflikt ukončil.

Nahrávám video

„NATO by bylo nejlepší, ale zbraně jsou velmi důležité. Spojenci na naší straně jsou důležití,“ zdůraznil Zelenskyj. Ukrajina chce od USA bilaterální bezpečnostní záruky, prohlásil lídr země, jež už více než tři roky čelí ruské vojenské agresi.

Po jednání s Trumpem si ukrajinský prezident telefonoval s lídry evropských zemí, zmínil představitele Velké Británie, Itálie, Polska i Severoatlantické aliance.

Načítání...

Tomahawk dokáže zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 2500 kilometrů

Řízená střela Tomahawk BGM-109 s plochou dráhou letu, o kterou Kyjev žádá, může být odpálena z bitevních lodí, křižníků, torpédoborců či ponorek. Raketa letí velmi nízko nad zemí, a vyhýbá se tak radarům protivzdušné obrany. Při letu kopíruje zemský povrch a rychlost se pohybuje kolem 900 kilometrů v hodině.

Dokáže zasáhnout cíl ve vzdálenosti až 2500 kilometrů. S tomahawky by tak Ukrajina mohla dostřelit až na Ural. Hovoří se ale o možném dodání střel s kratším doletem. Podle Zelenského by dodávky těchto střel mohly pomoci přimět Moskvu k ukončení války.

Nahrávám video

Dosud mohou Ukrajinci používat britské rakety Storm Shadow a také americké ATACMS s doletem 300 kilometrů, případně pomalejší drony vlastní výroby s doletem přes tisíc kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 17 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...