Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin chtěl během své krátké vzpoury poukázat na neschopnost vedení ruské armády a ministerstva obrany, které řídí politický matador Sergej Šojgu. Podle expertů ale Kreml změny v blízké době nechystá. Šojgu patří mezi populární politiky a těší se důvěře vládce Vladimira Putina, pro něhož není snadno nahraditelný. Neúspěchy ruské armády na Ukrajině a laxní přístup vojsk k postupujícím silám wagnerovců nicméně odhalily slabiny v Šojguově vedení resortu obrany. Putin tak má podle analytiků o čem přemýšlet.
Šojgu v pondělí údajně navštívil ruské vojáky bojující na Ukrajině. Jednalo by se o první veřejnou akci od víkendové ozbrojené vzpoury. Resort obrany ale zveřejnil jen video bez záznamu zvuku, na kterém Šojgu obhlíží situaci z letadla nebo se radí s vojenskými veliteli, takže není jasné, kdy přesně byl záznam pořízen.
„Objevují se tam rozmlžené hodinky jednoho z generálů, který Šojgua doprovází, aby nebylo vidět, kdy bylo video pořízeno, takže se spekuluje, že to bylo ještě před tou sobotou. Ale zveřejnění videa vypovídá o tom, že dnes Šojgu odvolán nebude,“ myslí si novinářka Petra Procházková.
Společné rybaření
Šojgu patří k nejužšímu kremelskému kruhu a také mezi Putinovy blízké přátele. Ruský vládce jezdí se Šojguem na túry, rybařit nebo na daču na Sibiři. Mezi samotnými Rusy je ministr obrany rovněž oblíbený. Podle analytiků je tak nepravděpodobné, že by šéf wagnerovců dosáhl svého cíle.
„Je to pro Putina podnět, aby přemýšlel o restrukturalizaci. Možná restrukturalizaci ministerstva obrany a dosazení někoho mnohem schopnějšího s vojenskými zkušenostmi. Nebo s většími vojenskými zkušenostmi než Šojgu. Ale je to obtížné, protože je těžké najít lidi, kterým můžete věřit a kteří vám nevrazí kudlu do zad. Zvláště v zemi, jako je Rusko,“ vysvětluje analytička obrany z londýnské Kings College Marina Mironová.
Pokud by mělo dojít k velkým kádrovým změnám ve špičkách, tak se to podle Procházkové nestane okamžitě, aby to nevypadalo, že to je na nátlak ze strany Prigožina.
Zatímco se měnili polní velitelé speciální vojenské operace, jak Rusko nazývá okupaci Ukrajiny, pozice Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova se zdá zatím pevná. Nic na tom nezměnilo ani setrvalé Prigožinovo obviňování těchto mužů ze zrady, mimo jiné proto, že jeho mužům údajně odmítali poslat další munici.
Prigožin letos v červnu odmítl podepsat smlouvu s ministerstvem obrany, a splnit tak Šojguův rozkaz, aby se jeho muži podřídili armádnímu velení. „Šojgu neumí dobře řídit vojenské formace,“ opřel se do ministra šéf wagnerovců.
Vojenské hodnosti bez klasické kariéry
Šojguovo postavení je ale neotřesitelné už tři desítky let. Kariéru odstartoval v roce 1991 v administrativě tehdejšího prezidenta Borise Jelcina na postu ministra pro mimořádné situace. Měl za úkol řízení jednotek civilní obrany, které mají v Rusku tradičně militaristický charakter. V jejich rámci vystoupal až k vysokým vojenským hodnostem, aniž by prošel patřičným vzděláním a klasickou armádní kariérou, za což ho nyní Prigožin kritizuje.
Vyjma půlroční pauzy v roce 2012 je Šojgu od té doby ve vládě jako nejdéle sloužící ministr. V posledním desetiletí byl zodpovědný za restrukturalizaci a modernizaci ruské armády. Rusko-ukrajinská válka i sobotní události však ukázaly, že to byla spíše jen modernizace na papíře.
Vojsko navíc o víkendu nezastavilo kolony wagnerovců, které postoupily stovky kilometrů hluboko. Při obsazování velitelství v Rostově na Donu armáda wagnerovcům téměř ani nekladla odpor.
Výjimkou bylo jen letectvo. Wagnerovci sestřelili v sobotu šest vrtulníků a jedno letadlo. Tyto ztráty, byť bez počtů, nakonec potvrdil i Vladimir Putin. Podle ruských vojenských blogerů zemřelo nejméně 13 letců. Tři stroje byly nedostatkové vrtulníky elektronického boje Mi-8 MTPR. Jeden byl bitevní Ka-52, který se osvědčil při bojích proti Ukrajině.
Putin s případnou výměnou nejspíš počká
Dosud pevná pozice osmašedesátiletého generála bez vojenské kariéry se tak otřásla. Na další dovolenou na Sibiři s prezidentem to tak nyní nevypadá. „Místo Šojgua v tuto chvíli neexistuje žádná životaschopná alternativa. Bude to chvíli trvat, pokud se ho Putin rozhodne nahradit,“ míní analytička Mironová.
Procházková to vidí podobně. „Pokud se ho Putin rozhodne vyměnit, tak bude demonstrovat, že to je jeho rozhodnutí, bez nátlaku, že on to má pevně v rukou a vše řídí,“ domnívá se novinářka. Podle Procházkové se mluví o tom, že místo Šojgua by mohl zaujmout gubernátor Kurské oblasti a Putinův bývalý bodyguard Alexej Djumin. Putin ale v pondělním projevu žádné změny ve vedení resortu obrany neoznámil.
O možném odvolání Šojgua s Gerasimovem se spekulovalo už od loňského léta, kdy bylo jasné, že se ruská „speciální operace“ na Ukrajině nepovedla a Kyjev dokázal osvobodit některé oblasti včetně Charkovské, upozornil politický geograf Michael Romancov z FSV UK.
„Může to znamenat, že Rusko nikoho lepšího nemá, nebo je loajalita pro Putina důležitější než schopnost vést vojenské operace tak, aby to přinášelo Rusku užitek,“ poznamenal Romancov.
