Špioni, podezřelý balon i rakety. Rusko tahá za nitky v Moldavsku, v Podněstří číhá 1500 vojáků

Moldavsko se obává, že Moskva plánuje v zemi převrat za účelem zvrátit její prozápadní kurz. Úřady v týdnu vyhostily dva cizince, kteří měli podle zpravodajců za úkol destabilizovat stát. Moldavský vzdušný prostor několikrát narušily ruské střely i podezřelý balon, aerolinie WizzAir kvůli tomu ruší lety. Rusko a Ukrajina se navíc od února vzájemně obviňují z plánované vojenské provokace „pod falešnou vlajkou“ v Podněstří, v němž zůstává asi 1500 ruských vojáků. Panují obavy, že by Rusko mohlo takovou akci využít jako záminku pro anexi separatistického regionu podobně jako kdysi v případě ukrajinského Krymu.

Moldavsko, které je sevřeno mezi Ukrajinu a Rumunsko, čelí od začátku války na Ukrajině enormnímu tlaku. Malá chudá země s 2,6 milionu obyvatel se potýká s vážnou energetickou krizí od chvíle, kdy jí Rusko výrazně snížilo dodávky zemního plynu.

Navíc panují obavy, že by Rusko mohlo rozšířit invazi i na moldavské území, aby k Moskvou ovládaným územím připojilo proruský separatistický region Podněstří. Kišiněv proto posiluje vztahy se Západem. Loni v červnu přiznala Evropská unie Moldavsku status kandidátské země.

Kasárna v Podněstří
Zdroj: Reuters/Gleb Garanich

Moskvě se nelíbí sbližování se Západem

Napětí v poslední době sílí. O snaze Moskvy svrhnout demokratické zřízení v Moldavsku hovořil začátkem února jako první ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Prozápadně orientovaná moldavská prezidentka Maia Sanduová to potvrdila a sama obvinila Rusko, že chce v zemi provést násilný převrat a vyvolat chaos s využitím opozičních sil a osob dovezených ze zahraničí.

Moldavská zpravodajská služba v pondělí oznámila, že ze země byli vyhoštěni dva cizinci na dobu deseti let poté, co byli přistiženi při „podvratných akcích“ s cílem destabilizovat Moldavsko. Dvojice byla podle zpravodajců vyškolena ve shromažďování dat a informací „pro realizaci plánu na destabilizaci vnitřní situace v zemi“, aby vyprovokovala „násilnou změnu“ ústavního pořádku. Dvojice měla zkoumat „různá místa poblíž vládních úřadů a kritické infrastruktury“.

Podle Sanduové Moskva plánuje dosadit vlastní proruskou vládu, která by zvrátila příklon země k Unii. V polovině února vznikl v Moldavsku nový kabinet v čele s premiérem Dorinem Receanem, který je zastáncem členství země v EU a stažení ruských jednotek z Podněstří.

„Naše instituce naplánovaly reakce na celé spektrum hrozeb. Samozřejmě máme omezené prostředky, ale zároveň v tom nejsme sami,“ zdůraznil moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu. O podpoře suverenity a územní integrity Moldavska ujistil v únoru Kišiněv šéf Bílého domu Joe Biden, který přislíbil zemi pomoc s cílem posílit její politickou a ekonomickou odolnost.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová
Zdroj: Reuters/Vladislav Culiomza

Moskva veškerá obvinění ze snah o destabilizaci Moldavska odmítla, bezpečnostní situace v zemi se nicméně zhoršuje. V polovině února moldavské úřady uzavřely na několik hodin vzdušný prostor kvůli objektu připomínajícímu meteorologický balon. Předseda moldavského parlamentu Igor Grosu později oznámil, že tento létající objekt patřil Rusku a nad Moldavsko se dostal z Ukrajiny.

O několik dní dříve Kišiněv informoval o narušení svého vzdušného prostoru ruskou řízenou střelou, kterou ruská invazní vojska nejspíše vystřelila z Černého moře na Ukrajinu. Zprávy o narušení moldavského vzdušného prostoru ruskými střelami mířícími na Ukrajinu se objevily i dříve.

Bezpečnostní rizika už vedla maďarskou nízkonákladovou leteckou společnost Wizz Air k oznámení, že přestane létat do moldavské metropole. „V důsledku nedávného vývoje v Moldavsku a vysokého, nikoli však bezprostředního rizika ve vzdušném prostoru země, přijala společnost Wizz Air obtížné, ale zodpovědné rozhodnutí pozastavit od 14. března všechny lety do Kišiněva,“ uvedla firma. Situace se dotkne podle Reuters i Česka, bez náhrady se ruší lety do Prahy.

Hoaxy o armádě na rumunské hranici

Rumunsko, které s Moldavskem sousedí, mezitím varuje před falešnými zprávami šířícími se na internetu, podle kterých shromažďuje u hranic vojáky a vojenskou techniku. „Rumunsko rozmístilo protiletadlové systémy na hranici s Moldavskem. Na hranici byly také rozmístěny rumunské vojenské tanky a obrněná vozidla,“ uvedl twitterový účet s názvem Geoinsider, který byl následně smazán.

Informaci ale přebraly a následně šířily jiné twitterové účty, přičemž některé dokonce tvrdily, že rumunské jednotky již přešly do Moldavska.

Podle rumunského ministerstva obrany jde o součást ruské dezinformační kampaně, kterou Moskva vede od začátku invaze na Ukrajinu. „Připomínáme všem, že správnost takových senzacechtivých a paniku vyvolávajících informací lze nejlépe ověřit konzultací s oficiálními zdroji,“ uvedlo rumunské ministerstvo. Resort vytvořil vlastní platformu proti falešným zprávám nazvanou Inforadar.

Vlajky Podněstří a Ruska
Zdroj: Vladislav Bachev/Reuters

Rusko mluví o ukrajinské provokaci v Podněstří

Moskva obvinění z vměšování do dění v Moldavsku popírá a místo toho přešla do útoku, když obvinila Ukrajinu, že plánuje ozbrojenou provokaci v převážně ruskojazyčném Podněstří. To se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem.

Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi separatisty podporovanými Moskvou a moldavskými vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský kontingent zhruba 1500 vojáků. Moskva opakovaně odmítá žádosti Kišiněva, aby tyto jednotky stáhla. Pro srovnání – vlastní armádu neuznaného Podněstří tvoří až osm tisíc vojáků a moldavské ozbrojené síly mají k dispozici více než pět tisíc vojáků a asi 58 tisíc záložníků.

„Podle dostupných informací připravuje kyjevský režim v blízké době ozbrojenou provokaci proti Podněsterské moldavské republice, kterou provedou jednotky ukrajinských ozbrojených sil,“ oznámilo ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax. Použilo přitom název mezinárodně neuznaného separatistického regionu.

„Jako záminka pro invazi je plánováno zinscenovat údajnou ofenzivu ruských vojsk z území Podněstří,“ tvrdil dále ruský resort obrany, podle něhož prý mají být „ukrajinští diverzanti“ převlečení do uniforem vojáků ruské armády. Ruské ministerstvo také sdělilo, že situaci na hranicích Ukrajiny a Podněstří pozorně sleduje a je připraveno reagovat na jakékoliv změny situace.

Rusko zdůraznilo, že by v takovém případě přišla odveta. „Jakýkoliv krok, který ohrozí jejich bezpečnost, bude podle mezinárodního práva považován za útok na Ruskou federaci,“ pohrozilo ruské ministerstvo zahraničí.

Zelenskyj tvrzení ruské strany odmítl a zdůraznil, že Ukrajina respektuje územní celistvost Moldavska, jehož je Podněstří součástí. Hraniční úsek kolem Podněstří byl mezitím posílen jednotkami ukrajinské pohraniční stráže, armády a národní gardy, oznámil zástupce ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. Kyjev od začátku války v plném rozsahu věnuje oblasti stejnou pozornost jako svým hranicím s Běloruskem a Ruskem a nevyloučil možnost, že by ho Rusko mohlo použít k zahájení útoku na Ukrajinu.

Vojáci v Podněstří
Zdroj: ČTK/AP/Bela Szandelszky

Obavy z ruské akce v Podněstří

Ruské prohlášení o ukrajinské provokaci v Podněstří shodila ze stolu rovněž moldavská vláda. Ruská strana pravidelně oznamuje podobné „diverze“ ze strany Kyjeva, žádné z takových tvrzení se však dosud nepotvrdilo, poznamenal server BBC. Moldavské úřady to považují za další pokus Ruska o destabilizaci situace v zemi.

„Vyzýváme ke klidu a vyzýváme veřejnost, aby sledovala oficiální a důvěryhodné zdroje Moldavské republiky. Naše instituce spolupracují se zahraničními partnery a v případě nebezpečí pro zemi okamžitě informují veřejnost,“ stojí ve vládním prohlášení.

Podle Institutu pro studium války Moskva možná plánuje vlastní „operaci pod falešnou vlajkou“ v Podněstří. Rusko podle analytiků pravděpodobně nechce zahájit útok na Moldavsko, na což dle názoru expertů nemá prostředky, ale místo toho poukazují na „eskalaci (Putinova) pokračujícího úsilí podkopat moldavský stát“.

Podle webu Rádia Svobodná Evropa Moskva možná hledá záminku k anexi separatistického regionu, jako to udělala s ukrajinským Krymem v roce 2014.

Protesty proti vládě

Současný moldavský režim mimo to čelí opakovaným protestům. Válka na Ukrajině způsobila v zemi výrazné zdražování energií a tisíce lidí požadují v ulicích kompenzace za vysoké účty za plyn, elektřinu a topení.

„Moldavsko patřilo už před válkou mezi nejchudší země Evropy, loni na podzim probíhaly protesty proti cenám palivového dříví, protože si nemohli dovolit topit plynem, takže to podhoubí je tam obrovské a z něj těží nejrůznější síly včetně těch ruských,“ poznamenal redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

Nahrávám video

Poslední únorový den v Kišiněvu demonstrovali stoupenci Hnutí pro lidi podporovaného opoziční proruskou stranou Šor, kteří kromě kompenzací volali po demisi prezidentky, celé vlády a vypsání nových voleb. Současně vyzvali kabinet, aby dodržoval neutralitu a nezatahoval Moldavsko do války na Ukrajině. Podobné shromáždění se v metropoli konalo i 19. února.

Šéf opoziční strany Šor je moldavský oligarcha původem z Izraele, který se schovává v izraelském exilu, aby se vyhnul vězení v Moldavsku kvůli podílu na případu bankovního podvodu, kdy měl ukrást miliardu dolarů. Ilan Šor je navíc kvůli svému napojení na ruskou vládu na americkém sankčním seznamu.

Hovoří se o tom, že některé demonstranty poslal do ulic ruský režim. Podle Soukupa ale většinu lidí tvoří Moldavané rozhořčení ze špatné ekonomické situace země. Pokud podle něj nedorazí nějaká podpora z Podněstří, jak se o tom spekuluje, vláda by tlak veřejnosti měla ustát.

Moldavský parlament ve čtvrtek přijal usnesení, které odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu a vyzývá ke stažení ruských vojsk z napadené země, píše agentura Reuters. V době sílícího napětí mezi Kišiněvem a Moskvou pro deklaraci hlasovala těsná většina 55 poslanců v 101členném zákonodárném sboru.

Moldavští poslanci v deklaraci zdůraznili, že invaze na Ukrajinu začala záborem poloostrova Krym v únoru 2014. Označili ji za nezákonnou, nevyprovokovanou a neopodstatněnou útočnou válku, která porušuje zásady mezinárodního práva. Podpořili také výzvy Kyjeva k vytvoření mezinárodního tribunálu pro stíhání ruských válečných zločinů.

Plánované „pohlcení“ Běloruska

Zelenskyj pravidelně varuje, že Ukrajině je třeba maximálně pomoci, protože ruský prezident Vladimir Putin dal najevo, že se na Ukrajině nezastaví. Kromě Moldavska se hovoří i o dalších zemích. Řada médií jako německý deník Süddeutsche Zeitung či zpravodajský server Yahoo News nedávno informovala o tajném dokumentu, který unikl z Kremlu a který ukazuje, že Rusko má v plánu do roku 2030 postupně pohltit Bělorusko.

Zmíněná média tvrdí, že hovořila s experty, kteří potvrdili pravost dokumentu. Ten zřejmě pochází z kremelského ředitelství pro přeshraniční spolupráci, které bylo vytvořeno v říjnu 2018. Podle zdroje Yahoo News bylo ředitelství pověřeno navržením nových strategií k dosažení ruských cílů v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, na Ukrajině a v Moldavsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu udeřilo na Ukrajinu. Kyjevská oblast hlásí patnáct mrtvých

Nejméně patnáct lidí zahynulo při ruských nočních úderech v Kyjevské oblasti. Zraněných je nejméně 27. Moskva masivní noční útok na Kyjevskou oblast potvrdila s tím, že podle ní mířil na sklady zbraní a vojenského materiálu. Ruské úřady také tvrdí, že po útoku ukrajinského dronu vypukl požár ve skladu ruského internetového prodejce Wildberries v Tulské oblasti.
00:50Aktualizovánopřed 1 mminutou

Soud v USA zastavil řízení s útočníky na Kapitol. Vyhověl žádosti ministerstva

Federální soud ve Washingtonu vyhověl žádosti amerického ministerstva spravedlnosti o zastavení řízení s devíti členy krajně pravicové extremistické skupiny Oath Keepers. Ti se podíleli na útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Podle agentury Reuters to vyplývá ze soudních dokumentů. Soudce Amit Mehta ve verdiktu uvedl, že přestože s rozhodnutím ministerstva nesouhlasí, shledal, že státní žalobci mají pravomoc případy zastavit.
06:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladí Jihokorejci potřebují „žebráckou sílu“ k zvládnutí rostoucích cen

Přes otřesy globálního hospodářství ekonomika Jižní Koreje narůstá, hlavním důvodem je nepolevující poptávka po mikročipech. Vláda v Soulu ale čelí sedmiprocentní nezaměstnanosti mladých lidí i narůstajícím životním nákladům. Mnohým pak nezbývá než hledat nové způsoby, jak ušetřit. „Mladí Korejci dokonce používají výraz geoji-ryeok, který lze přeložit jako ‚žebrácká síla‘. Znamená psychickou odolnost potřebnou k tomu, aby člověk udržel výdaje na absolutním minimu,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Podle sociologů trend odráží obavy z budoucnosti. Ceny rostou, bydlení se stává nedostupným a najít po škole práci je těžké.
před 1 hhodinou

Ceuta může být varování. Madrid k nelibosti Maroka koketuje s Alžírem

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.
před 2 hhodinami

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 3 hhodinami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 12 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.