Írán: Nedovolíme Trumpovi diktovat načasování konce války

Spojené státy předaly Íránu patnáctibodový plán k ukončení války. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala i izraelská stanice Channel 12, podle níž USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Teheránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Teherán považuje americký návrh za přehnaný a plánuje se dále bránit. Mluvčí íránské armády rovněž prohlásil, že USA jednají jen samy se sebou.

Teherán mírový návrh USA zhodnotil a považuje ho za přehnaný, odtržený od reality a nereflektující „americký neúspěch na bojišti“, prohlásil ve středu ve státní televizní stanici Press TV nejmenovaný vysoce postavený představitel íránské bezpečnosti s tím, že nedovolí americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi diktovat načasování konce války. Teherán se plánuje i nadále bránit.

Agentura Tasním, kterou kontrolují íránské revoluční gardy, ve středu s odvoláním na zdroj z ozbrojených složek uvedla, že Teherán v případě pokračujících nepřátelských útoků zvažuje otevření nové fronty v úžině Báb al-Mandab. V této strategické úžině spojující Rudé moře a Adenský záliv v minulosti opakovaně na proplouvající lodě útočili jemenští hútíjští povstalci, kteří jsou spojenci Teheránu.

NYT dříve uvedl, že není jasné, zda Teherán plán přijme jako základ pro jednání a zda je k celé věci přizván Izrael. Židovský stát útoky na Írán podniká po boku USA. Stanice Channel 12 napsala, že součástí plánu je požadavek, aby Teherán v blízkovýchodním regionu zastavil financování proíránských skupin a aby v Hormuzském průlivu, klíčové úžině pro dopravu ropy a plynu, vznikla volná námořní zóna.

O plánu s odvoláním na zdroje napsala také agentura Reuters, která zmínila bod požadující ukončení provozu íránských zařízení na obohacování uranu v Natanzu, Fordo a Isfahánu. Za možné dějiště takového setkání označil Channel 12 pákistánské hlavní město Islámábád.

Jaké požadavky si údajně klade Írán

První podmínkou pro mír je dle íránského vedení ukončení amerických a izraelských útoků, Teherán požaduje konkrétní záruky, které zabrání opakování války, navíc musí být zaručena úhrada válečných shod.

Teherán také žádá „ukončení války na všech frontách“, tedy proti jeho spojencům v regionu, jako je například libanonský teroristický Hizballáh. Dalšími požadavky jsou poskytnutí válečných reparací a uznání íránské suverenity v Hormuzském průlivu. V pětici požadavků však není zrušení sankcí uvalených na Írán kvůli jeho jadernému programu.

Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to ve středu deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje. Nejmenovaný americký činitel označil podle WSJ podmínky Teheránu za nereálné.

Ceny ropy ve středu zatím v mezidenním srovnání mírně klesají. Ropa Brent se v 7:30 pohybovala kolem sto dolarů za barel, tedy pokles zhruba čtyři procenta. Ropa WTI se dostala pod 90 dolarů, pokles o přibližně 3,3 procenta. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku činila zhruba 54 eur za megawatthodinu (MWh), což znamenalo pokles 4,6 procenta.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se podle Channel 12 obává, že americký prezident Donald Trump podepíše s Íránem dohodu, která nebude chránit zájmy židovského státu. Stanice dále uvedla, že na přípravě možných mírových jednání se jako prostředníci s Pákistánem podílejí i Egypt a Turecko.

Trump tvrdí, že Washington jedná s Teheránem

Trump rovněž v úterý v Bílém domě prohlásil, že Spojené státy v současnosti jednají s Íránem. Teherán podle něj „hovoří smysluplně“ a souhlasil, že nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň. Stanice CNN s odvoláním na íránský zdroj uvedla, že Washington a Teherán navázaly kontakt a že Írán je ochoten vyslechnout udržitelné návrhy na ukončení války.

„Kdo by nechtěl (uzavřít dohodu, pozn. red.)? Kdybyste tam byli, viděli byste, že jejich námořnictvo je pryč, jejich letectvo je pryč, jejich komunikační systémy jsou mimo provoz – to je ten největší problém,“ prohlásil Trump.

„Fakt, že s námi mluví a mluví smysluplně,“ odpověděl Trump na otázku, co ho přimělo vyjednávat po svém pátečním výroku, že nechce uzavírat příměří. „Souhlasili, že nikdy nebudou mít jadernou zbraň,“ dodal Trump.

Teherán podle něj Washingtonu rovněž dal velmi „velký dárek obrovské hodnoty“, který souvisí s Hormuzským průlivem, plynem a ropou. Prezident odmítl prozradit podrobnosti.

Do rozhovorů se na americké straně dle šéfa Bílého domu zapojili viceprezident JD Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, prezidentův zeť Jared Kushner a Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Právě Vance by se podle Channel 12 mohl případné mírové schůzky osobně zúčastnit.

Strategické selhání, reaguje Írán

Teherán nicméně dlouhodobě veřejně prohlašuje, že se žádné rozhovory s Washingtonem nekonají. Mluvčí íránské armády v noci na středu uvedl, že Spojené státy vyjednávají jen samy se sebou, a ne s Íránem.

„Strategická síla, o které jste byli zvyklí mluvit, se změnila ve strategické selhání,“ prohlásil mluvčí íránské armády na adresu Američanů. „Ten, kdo o sobě tvrdil, že je světovou velmocí, by se z této šlamastyky už dostal, kdyby mohl. Nevydávejte svou porážku za dohodu. Vaše éra prázdných slibů končí,“ dodal.

Také íránský velvyslanec v Pákistánu Rezá Amirí Moghadam uvedl, že mezi Teheránem a Washingtonem k žádným přímým ani nepřímým rozhovorům nedošlo. Dodal, že spřátelené země se snaží připravit podmínky pro dialog mezi Teheránem a Washingtonem, který by vedl k ukončení války. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf v úterý řekl, že Islámábád je připraven hostit jakákoli jednání.

Deník Financial Times (FT) informoval, že Írán sdělil členským státům Mezinárodní námořní organizace (IMO), že plavidla, která nejsou nepřátelská, mohou proplout Hormuzským průlivem, pokud se domluví s íránskými úřady. Lodě s vazbami na USA, Izrael a další účastníky agrese proti Íránu se k takovým plavidlům neřadí, uvedl podle FT Teherán v dopise.

Trump o víkendu pohrozil, že USA začnou ničit íránské elektrárny, pokud Teherán neumožní plné obnovení provozu v Hormuzském průlivu, který je důležitou trasou pro přepravu ropy a plynu. V pondělí však šéf Bílého domu oznámil pětidenní odklad útoků na íránskou energetickou infrastrukturu, což vysvětlil produktivními rozhovory s Teheránem o ukončení války. Teherán ovšem téhož dne takové jednání popřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...