Společná návštěva ministrů je podporou ukrajinské nezávislosti, řekl Lipavský v Kyjevě

Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska společnou cestou na Ukrajinu vyjádřili podporu politické nezávislosti této země, prohlásil v Kyjevě po jednání se svým ukrajinským protějškem Dmytro Kulebou šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Zopakoval, že ruské požadavky, aby se Severoatlantická aliance zavázala nepřijmout Ukrajinu za svůj členský stát, jsou nepřijatelné.

„Přivezli jsme jasnou zprávu. Vyjadřujeme solidaritu Ukrajině i podporu její politické nezávislosti,“ prohlásil Lipavský. Kyjev si podle něj musí sám vybrat, zda se přiblíží Severoatlantické alianci a Evropské unii. „Ruské požadavky týkající se Ukrajiny nemohou být předmětem diskuse,“ dodal s tím, že Česko stojí za Ukrajinou v její snaze o integraci do Evropské unie a NATO.

Ukrajina udělala velký pokrok směrem k integraci do Severoatlantické aliance, uvedl v Kyjevě slovenský ministr Ivan Korčok. Příslib NATO z roku 2008, že se Ukrajina může stát v budoucnu členem, podle něj stále platí. Argument Moskvy, že takové členství představuje pro Rusko bezpečnostní hrozbu, označil za lichý.

„Toto není veselá návštěva, návštěva, ze které by si člověk odnášel příjemné pocity,“ poznamenal šéf rakouské diplomacie Schallenberg s odkazem na bezútěšnou situaci, o které se v pondělí na vlastní oči přesvědčil na takzvané linii dotyku v Donbasu.

Cesta má podle něj poskytnout především „velice silný signál středoevropské solidarity a podpory ukrajinské svrchovanosti a integrity“. Bezpečnost Ukrajiny se podle něj Rakouska bytostně týká – Schallenberg připomněl, že z Vídně je Ukrajina blíže než nejzápadnější rakouská spolková země Vorarlbersko.

Od EU potřebuje Kyjev „jednotu, rozhodnost a ambicióznost“, pokud jde o možné členství Ukrajiny v evropském bloku, uvedl po jednání s trojicí ministrů šéf ukrajinské dipomacie Kuleba. Podle něj Ukrajina pro Rusko nepředstavuje nebezpečí vojensky, ale tím, že bude silným a fungujícím státem. Své protějšky upozornil, že nyní se tvoří „nová bezpečnostní architektura Evropy na příští desetiletí“. „EU nesmí na Ukrajinu hledět ruskýma očima.“

Lipavský bude jednat se Zelenským

Lipavský druhým dnem pokračuje v návštěvě Ukrajiny, kam se vydal se svými kolegy ze Slovenska a Rakouska Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem. Ráno absolvoval jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a setkal se také se zástupci Krymských Tatarů, odpoledne by měl hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Před jednáním na ukrajinském ministerstvu zahraničí položili šéfové diplomacií květiny ke zdi přilehlého Mychajlivského kláštera, která připomíná tisíce padlých v bojích na východě země.

V pondělí ministři navštívili takzvanou linii dotyku, která odděluje ukrajinská vládní vojska od Ruskem koordinovaných sil v Donbasu. Ukrajinskému Červenému kříži Lipavský později v Kyjevě předal první z pěti set dovezených balíčků první pomoci.

Diplomatická jednání

Rusko v posledních měsících shromáždilo u svých hranic s Ukrajinou, v Bělorusku, v Podněstří či na okupovaném Krymu desítky tisíc vojáků. Vyvolalo tím obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině.

Moskva popírá, že má v plánu sousední zemi znovu napadnout, a tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá Rusko kromě jiného záruku, že Aliance nepřijme Ukrajinu za svého člena, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v ruské blízkosti. Česká vláda stejně jako NATO či Spojené státy tento požadavek odmítá.

Představitelé členských zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance se v posledních dnech střídají na Ukrajině v rychlém sledu. V úterý přicestovala do Kyjeva také šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která má rovněž v plánu navštívit konfliktní oblast na východě země. Z Moskvy v úterý do Kyjeva přilétá francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude jednat se svým ukrajinským protějškem Zelenským. Ve středu zavítá do ukrajinské metropole polský ministr zahraničí Zbiginiew Rau. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...