Srbsku hrozí, že přijde o miliardy od EU, jeho vstup do Unie se vzdaluje

Evropská komise (EK) by v reakci na nedávno zavedené reformy soudnictví mohla Srbsku zmrazit asi 1,5 miliardy eur (přibližně 36,5 miliardy korun) z fondů EU. Šance Bělehradu na členství v evropském uskupení tak opět slábnou. Eurokomisařka pro rozšíření EU Marta Kosová varuje, že změny by v balkánské zemi mohly vést k centralizaci justice a oslabily by právní stát. Ten je přitom jednou z hlavních podmínek přístupu. Po celém Srbsku navíc pokračují rozsáhlé protesty vedené studenty po neštěstí na nádraží v Novém Sadu. Právě mladí členství v EU nejvíce podporují. Vstup Srbska do Unie ale komplikuje i jeho zahraniční politika – především vztah k Rusku a neuznání nezávislosti Kosova Bělehradem.

Před výše zmíněnou možnou ztrátou přístupu Srbska k evropským prostředkům varovala eurokomisařka Kosová naposledy minulý týden, informovala agentura AP.

Srbsko má jako kandidátská země nárok na část peněz z unijního fondu na podporu růstu pro země, které usilují o vstup do EU. Podmínkou je ale plnění reforem, které mají vést k připojení. Tento proces posuzuje Evropská komise. Její nejnovější obavou je teď dle Kosové snaha o centralizaci srbského soudnictví.

Eurokomisařka: Vývoj v Srbsku je znepokojující

Příslušné reformy přijala balkánská země na konci letošního ledna. Tamní ministerstvo spravedlnosti je obhajuje tím, že zjednoduší rozhodovací proces, což následně povede i k zefektivnění justice. Mnozí soudci a státní zástupci ale vnímají změny jako posílení moci autoritářského prezidenta Aleksandara Vučiče, píše Reuters.

Podle Kosové jde o další oslabení právního státu, který je přitom jednou z hlavních podmínek pro vstup do EU. Eurokomisařka navíc kritizuje i způsob, jakým byly úpravy přijaty. „Jde o vážný krok zpět. Změny byly schváleny velmi rychle a netransparentně bez jakýchkoli konzultací,“ kritizuje.

Srbskem také stále hýbou téměř rok a půl trvající protivládní demonstrace. Jejich spouštěčem bylo zřícení nově opravené střechy nádraží ve městě Novi Sad na severu země – při incidentu zahynulo šestnáct lidí. Mnoho Srbů připisuje tragédii, k níž došlo v listopadu 2024, zkorumpované a zanedbané státní infrastruktuře. Protesty vedené studenty a především jejich často tvrdé potlačení ze strany bezpečnostních složek dál zneklidňuje i mezinárodní pozorovatele – například Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Současný politický vývoj v Srbsku zdůrazňuje jednak odolnost občanské společnosti, na druhé straně ale ukazuje limity stávající rovnováhy v zemi, vyplývá z hodnoty Indexu svobody, který pravidelně zpracovává think tank Atlantic Council, přičemž studentské protesty podle fóra signalizují obnovený občanský tlak na spravedlivější volby a silnější instituce v zemi. Stejné požadavky má na Srbsko i Unie, sdělila Kosová.

Členství v EU podporuje přes 60 % mladých Srbů, Vučić je skeptický

Víc než šedesát tři procent Srbů ve věku od 18 do 29 let se vyslovilo pro vstup do Evropské unie. Vyplývá to z lednového průzkumu veřejného mínění, který byl v Srbsku provedený pro delegaci EU. Největší odpor proti kroku je naopak mezi respondenty ve věku 60 let a staršími. Podpora v této věkové kategorii činí necelých třicet procent.

Status kandidátské země získalo Srbsko už v roce 2012, přístupová jednání oficiálně začala o dva roky později. Podle původních odhadů se vstup Bělehradu do Unie očekával v roce 2028. Vučić ale tuto variantu zpochybnil už předloni v září. Tehdy prohlásil, že Srbsko se nemůže stát členem dřív než v roce 2030. Kvůli zhoršujícímu se stavu demokracie v zemi, právního státu, soudnictví, ekonomiky, ale i nepotlačení korupce a organizovaného zločinu, ale přestává podle všeho být pravděpodobný i tento termín.

Balancování mezi evropskou budoucností a ruským plynem

Další překážkou pro Srbsko je jeho dlouhodobý blízký vztah k Rusku, který Vučić udržuje především kvůli silné závislosti na tamním plynu. Naposledy před měsícem si Bělehrad zajistil další dohodu o dovozu suroviny na dalšího čtvrt roku, původně přitom usiloval o dlouhodobější smlouvu. Srbsko tak nadále získává téměř devadesát tři procent plynu právě z Ruska. Ještě v únoru přitom Vučić sliboval, že bude hledat pro opatření zemního plynu jiné evropské alternativy.

Problém představuje i to, že Bělehrad pod Vučičovým vedením odmítá uvalit na Rusko sankce. Evropský parlament už v minulosti uvedl, že takový přístup podkopává důvěryhodnost Srbska jako kandidátské země. Vučić ale na podobná varování Bruselu dlouhodobě nedbá. Naposledy loni se i přes výstrahy EU zúčastnil po boku šéfa Kremlu Vladimira Putina ruské přehlídky ke Dni vítězství.

Patová situace ohledně uznání nezávislosti Kosova

Evropská unie podmiňuje členství Bělehradu i stvrzením nezávislosti Kosova. Srbsko ho ale dál vnímá jako svou autonomní provincii. O takzvanou normalizaci vztahů se pokoušel i Brusel v podobě zprostředkovaných jednání. Obě strany se ale opakovaně obviňovaly z provokací a rozhovory nikam nevedly.

Jádro sporů přitom sahá hluboko do historie. K zásadnímu vyostření situace ale došlo v roce 1989, kdy autonomii Kosova zrušil tehdejší vůdce Srbska Slobodan Milošević, a kvůli následné válce v devadesátých letech minulého století. I Kosovo přitom stojí v současné době o vstup do EU. Přihlášku podalo na konci roku 2022, status kandidátské země ale zatím nezískalo. Kromě Bělehradu jeho nezávislost přitom formálně neuznává ani pět dalších členských států Unie – Kypr, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko.

Jiné balkánské země se Bruselu přibližují

Reálnou šanci na vstup do Evropské unie má aktuálně Černá hora. Minulou středu rozhodli velvyslanci všech dvaceti sedmi členských států o zahájení prací na přístupové smlouvě. Za klíčový milník to označil také předseda Evropské rady António Costa.

Černá hora by tak mohla být první zemí, která do EU vstoupí od přijetí Chorvatska před více než deseti lety. Černohorská ministryně pro evropské záležitosti Maida Gorčevićová věří, že by se to zemi mohlo podařit do roku 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 3 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 3 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 4 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 4 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 7 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.