Stabilita zůstane, tango ale budou tančit tři, píší evropská média o německých volbách

Německo čekají složitá povolební vyjednávání, shodují se periodika napříč Německem i Evropou. Několik deníků poukazuje na to, že kvůli výsledku bude příští německý kancléř – ať už to bude kdokoliv – možná slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. Silnou pozici mají liberálové z FDP a uspěli rovněž Zelení, hodnotí média.

„Německo čekají měsíce koaličních jednání, jaké ještě nikdy nezažilo,“ napsal o volebním výsledku deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle komentáře tohoto periodika nebude již CDU/CSU pomoci, pokud se za nynější situace jasně nepostaví za svého kandidáta na kancléře. Armin Laschet se v kampani netěšil opravdové podpoře celé unie, protože různá křídla požadovala odlišné kandidáty, připomíná list.

Deník Der Tagesspiegel poznamenal, že ať už hledání budoucí koalice dopadne jakkoliv, bude to výraz německé touhy po kompromisu. List si také všímá toho, že již v neděli pro sebe kancléřskou funkci nárokovali jak Scholz, tak Laschet. Pro Lascheta, který skončil druhý, ale bude složité v cestě do kancléřství Scholze čestně obejít, míní Der Tagesspiegel.

Süddeutsche Zeitung poukazuje na to, že Scholzovu vyjednávací pozici komplikují straníci, kteří nejsou svému kancléřskému kandidátovi zavázaní a kteří se odmítavě postaví proti případné koalici, ve které by šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner jako ministr financí určoval politickou linii. „Proti nim Scholz žádný semafor neprosadí a ve vzájemném hašteření byla SPD vždy dobrá,“ glosuje deník. Semaforem odkazuje k možné koalici SPD, FDP a Zelených.

Podle listu Die Welt je jasné, že Scholz ani Laschet nezískali mandát pro velké změny a s drobnými reformami se daleko nedostanou. „A to je obzvláště smutné, protože touha po politické změně mezi voliči byla veliká jako už dlouho ne,“ domnívá se deník.

Frankfurter Rundschau uvažuje o možné menšinové vládě jako o východisku složité povolební situace. „Protože je prakticky nemožné najít parlamentní většinu pro koalici s jasným obsahovým profilem, tak proč nikdo nemluví o menšinové vládě?“ ptá se list, podle nějž je odmítání takové možnosti přežitkem. O kancléři by podle tohoto periodika mohl hlasovat Spolkový sněm.

Liberálové mohou mít silné slovo, píší evropské deníky

Rovněž evropský tisk se soustředí na nadcházející povolební vyjednávání. Například podle španělského listu El Mundo to budou Zelení a FDP, kteří určí, kdo se nastěhuje do kancléřského úřadu. „Časy velké koalice jsou pryč. Teď se bude tango tančit ve třech,“ píše deník. Obdobný komentář přinesl i španělský El País.

„Sen Annaleny Baerbockové o úřadu kancléřky se sice rozplynul, ale výsledek její strany je historicky nejlepší,“ konstatuje švýcarský Neue Zürcher Zeitung. Podle něj bude tak ekologická strana tlačit na to, aby koaliční dohoda byla „zelená jako nikdy dřív“.

Britské The Times upozorňují, že bude-li chtít Scholz sestavit koalici s FDP, zaplatí za to velmi vysokou cenu. „Očekává se, že předseda FDP Christian Lindner bude trvat na tom, aby se stal ministrem financí, a mohl tak blokovat některé návrhy na zvýšení daní, které byly centrálním bodem předvolebních kampaní SPD a Zelených,“ předpovídá ostrovní deník.

„Jednoduché to nebude, ale excelentní vyjednavač Scholz by mohl FDP a Zelené přesvědčit o nové středové koalici,“ myslí si švýcarský list Tages-Anzeiger. Německo si podle tohoto periodika musí zvyknout na politické poměry běžné v jiných evropských zemích, tedy situaci, kdy vítěz voleb uzme čtvrtinu hlasů a koalici musí sestavit se středně velkými stranami.

Laschet jako mlýnský kámen na krku

Podle nizozemského listu De Telegraaf výsledek voleb znamená, že příští německý kancléř bude mít slabší pozici než ti dosavadní. „To je špatná zpráva pro Evropskou unii, v níž musí hrát Německo s ohledem na počet obyvatel a hospodářskou sílu vůdčí roli v neklidném světě,“ varuje De Telegraaf.

Také rakouský Der Standard se domnívá, že příští německý kancléř může být slabší než kterýkoliv jeho předchůdce. „V praxi ale bude záležet na jeho šikovnosti, jak silnou pozici si zvládne zajistit,“ připouští deník.

Propad křesťanských demokratů podle norského listu Verdens Gang ukázal, že Angela Merkelová byla mnoho let oblíbenější než její strana. „Když už neusilovala o znovuzvolení, našlo si mnoho voličů jinou alternativu,“ píše deník, podle nějž ve volbách zvítězili Baerboková a Scholz.

Podle italského listu Corriere della Sera byl Laschet „mlýnským kamenem uvázaným kolem krku CDU/CSU“. Výsledek nedělního hlasování označil za nejmimořádnější a nejproblematičtější v demokratických dějinách země. „Volby mají nicméně jasného vítěze a jasného poraženého: prvním je Olaf Scholz, druhým Armin Laschet,“ podotýká italský deník.

Německo zůstane stabilní demokracií, píší na Slovensku

Ať už se stane kancléřem Scholz či Laschet, bude podle dánského listu Politiken jeho prvořadým úkolem řešit klimatické změny. Jak se k tomu postaví, bude dle deníku rozhodující nejen pro Německo, ale i pro celou EU. „Pro Zelené to nebyly volby, o jakých snili. Přesto se tyto volby staly volbami klimatickými,“ věří dánské noviny.

„Německo bude nadále stabilní demokracií, kde bude hlavní úlohu v politice sehrávat zdravý rozum, kde populistické strany zůstanou na okraji politického spektra (případně mimo parlament), kde se budou hledat pragmatická řešení,“ uvádí slovenský deník Sme.

Denník N píše, že Scholzovi pomohly dlouholeté zkušenosti z vysoké politiky, profesionalita a nekonfliktnost, jakož i chyby nevýrazných soupeřů. „Scholz se v kampani prezentoval jako přirozený nástupce Merkelové (byť je z jiné strany) a volba, která přinese stabilitu, jistotu, zkušenosti a kontinuitu. To bylo v kontrastu s tím, co mohli nabídnout jeho rivalové,“ komentuje Denník N.

Maďarský zpravodajský web 444.hu si všímá volebních zisků Alternativy pro Německo (AfD) a postkomunistické Levice na východě Německa. „Strany, které systematicky popírají liberální demokracii, jsou na území bývalé NDR velmi silné. Ukazuje to, že bývalá NDR se více blíží světu, který byl kdysi za železnou oponou, než tomu západoněmeckému,“ uvažuje server.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 12 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 42 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.