„Stojím tu obtěžkaný vinou.“ Steinmeier jako první poválečný německý prezident vystoupil v památníku holocaustu

Nahrávám video

Frank-Walter Steinmeier v projevu u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi přiznal zodpovědnost Němců za vyvraždění šesti milionů Židů za druhé světové války. V jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem promluvil jako první poválečný prezident Německa. Do Izraele se sjeli nejvyšší představitelé pěti desítek států. Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

„Průmyslové masové vyvraždění šesti milionů Židů, nejhorší zločin v dějinách lidstva, spáchala moje země. Strašlivá válka, která stála životy padesát milionů lidí, vzešla z mojí země. Dnes, pětasedmdesát let po osvobození Osvětimi, tu stojím jako německý prezident obtěžkaný vinou,“ zahájil svůj projev Steinmeier, který zpočátku přednesl hebrejsky.

„Podstata zla je stejná“

„Ti, kdo vraždili, ti kdo vraždění plánovali a pomáhali ho realizovat, ti všichni, kdo svým mlčením udržovali režim v chodu, byli Němci,“ řekl. „Přál bych si, abych mohl říci, že my Němci jsme se z historie navždy poučili, ale říci to nemohu, když se v Německu dál šíří štvaní a nenávist,“ dodal Steinmeier.

Podle něj je sice jiná doba a jiní pachatelé používají jiná slova, podstata zla ale zůstává stejná. „A na to je jediná odpověď: Už nikdy! Už nikdy víc! Proto nemůžeme za vzpomínkami nikdy udělat tlustou čáru.“

Izrael původně počítal s tím, že půjde o menší summit s deseti až patnácti účastníky, nyní tamní média hovoří o největší diplomatické události v dějinách státu. Mezi účastníky nechybí prezidenti Ruska, Německa a Francie, americký viceprezident nebo britský princ Charles.

Izrael a USA se opřely do Íránu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na vzpomínkové akci řekl, že nejvíce antisemitským režimem světa je Írán a že svět by měl proto vůči němu zaujmout rozhodný postoj. Zároveň poděkoval Spojeným státům za to, že se postavily „tyranům z Teheránu“.

„Izrael bude navěky vděčný za oběti, které přinesli spojenci během druhé světové války. Bez těchto obětí by tu dnes nebyli ani žádní přeživší,“ uvedl. „Pamatujeme si však, že před osmdesáti lety, kdy Židé čelili zkáze, se k nám svět obrátil zády,“ dodal.

„Židé se z holocaustu poučili a vědí, že nemohou brát jakékoli hrozby ohledně vyhlazení na lehkou váhu a musejí se s nimi utkat, dokud jsou zvládnutelné,“ pokračoval Netanjahu a vzápětí označil za největší hrozbu pro Izrael a za „nejvíce antisemitský režim na světě“ Írán. „Vyzývám vlády, aby učinily, co je v jejich silách, a Íránu se postavily.“

Světové fórum o holocaustu 2020 se koná v Izraeli
Zdroj: Kobi Gideon/ČTK/ZUMA

Izraelský prezident Reuven Rivlin hovořil o přetrvávající hrozbě antisemitismu. Ten se podle něj netýká jen Židů. „Rasismus a antisemitismus jsou zhoubné choroby, které dokážou zničit národy a celé země, a žádná společnost ani demokracie vůči nim nejsou imunní,“ prohlásil. 

„Musíme se s plnou silou postavit proti hlavnímu šiřiteli antisemitismu, proti jediné vládě na světě, pro niž je popírání holocaustu součástí státní politiky a která hrozí Izraeli vymazáním z mapy. Svět se musí postavit islámské republice Írán,“ řekl krátce po něm americký viceprezident Mike Pence. Izraelského premiéra Netanjahua pozval na příští týden do Washingtonu k debatě o mírovém plánu s Palestinci. Pozvánka se vztahuje i na Netanjahuova soupeře v nadcházejících parlamentních volbách Bennyho Gantze.

V americké delegaci je kromě Pence i předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Přijet měl i prezidentův poradce a zeť Jared Kushner, který ale ve středu účast odřekl kvůli počasí, jež ho zaskočilo ve Švýcarsku, takže by nedokázal dorazit včas.

Putin vyzdvihl úlohu rudoarmějců

Ruský prezident Vladimir Putin hovořil poměrně krátce a znovu připomněl podíl sovětské armády na osvobození Evropy od nacistů a zejména osvobození Osvětimi Rudou armádou před 75 lety.

„Připomínáme si všechny oběti nacistů včetně šesti milionů Židů, kteří zahynuli v táborech,“ řekl Putin, podle nějž 40 procent obětí holocaustu byli sovětští občané. Agentura AP nicméně upozornila, že podle historiků pocházel ze Sovětského svazu zhruba jeden milion Židů zavražděných ve vyhlazovacích táborech. 

„Holocaust není pouhá historie, s níž je možno si zahrávat, zkreslovat ji nebo zpochybňovat. Existuje tady pravda a historie podpořená důkazy. Nenechme se proto splést, protože to nás může zavléci do srdce temnoty,“ apeloval francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten zároveň varoval před „moderním antisemitismem“ v podobě xenofobie a intolerance, který se objevuje stále častěji. 

Andrej Babiš s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem
Zdroj: Marek Opatrný/ČTK

Už od středy se konají bilaterální politická setkání, Izrael kvůli zabezpečení účastníků zmobilizoval 10 tisíc policistů. Do programu fóra nazvaného Připomenout si holocaust, bojovat proti antisemitismu se počítala už středeční večeře, již pro účastníky uspořádal izraelský prezident. Ústředním bodem je ale vzpomínkové setkání v jeruzalémském památníku obětem holocaustu Jad Vašem. 

Česko reprezentuje premiér Babiš

Premiér Babiš přijel do Izraele z pověření prezidenta Miloše Zemana. Podle Babiše je akce důležitá, protože v Evropě roste vlna antisemitismu. Navíc mají státníci možnost probrat i aktuální politickou situaci ve světě.

Předseda české vlády měl na programu setkání s českými přeživšími holocaustu, předsedou Evropského židovského kongresu Mošem Kantorem, odborníkem na Blízký východ Amosem Giladem nebo s lídrem opozice Bennym Gantzem.

První světové fórum o holocaustu se konalo v roce 2005 v polském Krakově u příležitosti 60. výročí osvobození Osvětimi, kde nacisté zabili 1,1 milionu lidí, z nichž většina byli Židé. Pořadatelem čtvrtého fóra byly před pěti lety Praha a Terezín.

Duda nepřijel, Zelenskyj se vzdal míst ve prospěch obětí

Ačkoli se toto mezinárodní setkání konalo dvakrát v Polsku, v Jeruzalémě chybí polský prezident Andrzej Duda. Odřekl účast kvůli tomu, že nedostal nabídku promluvit při ceremonii v památníku Jad Vašem a že ji dostal Vladimir Putin.

Svých rezervovaných míst na vzpomínkové akci se vzdal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a další členové vládní delegace. Přenechali je lidem, kteří jej přežili. Podle listu Times of Israel vzbudil fakt, že na pietní akci byla přisouzena přeživším jen nepatrná část míst, mezi pamětníky rozhořčení.

Své místo se proto rozhodl obětem přenechat i izraelský ministr pro záležitosti Jeruzaléma a pro životní prostředí Zeev Elkin. Ten zároveň vyzval své kolegy, aby udělali totéž. Zástupci památníku Jad vašem v reakci na krok Ukrajiny uvedli, že jim oznámení prezidenta Zelenského připadá matoucí. V minulých dnech prý uspokojili žádosti všech přeživších, kteří se přihlásili a chtěli se akce zúčastnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 24 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...