Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová a později i její finský kolega Pekka Haavisto v úterý podepsali žádosti svých zemí o vstup do Severoatlantické aliance. Finský parlament předtím drtivou většinou hlasů schválil návrh, aby se země ucházela o členství v Alianci. Švédský parlament obdobný postoj zaujal v pondělí. Příslušné dokumenty zástupci obou skandinávských zemí předají v bruselském ústředí NATO ve středu. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova NATO už dávno počítá s finským a švédským územím při vojenském plánování svého posunu na východ.
Návrh podat přihlášku do NATO podpořilo 188 finských poslanců, osm bylo proti, nikdo se nezdržel. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto řekl, že rozhodnutí jeho země požádat o vstup do Aliance není důvodem k oslavám, protože „v Evropě je válka“.
„Finské členství v NATO nic nezmění na našem základním přesvědčení, že jsme mírumilovná země, která se vždy vší silou bude snažit najít diplomatické řešení každého konfliktu,“ uvedl šéf finské diplomacie.
Švédská ministryně zahraničí Lindeová označila podpis žádosti Švédska za významný osudový okamžik. „Udělali jsme to, co je podle mého názoru pro Švédsko nejlepší,“ prohlásila ministryně před fotografy ve své kanceláři.
Obě skandinávské země byly léta neutrální, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během několika měsíců svůj postoj přehodnotily. Finsko s Ruskem sdílí více než 1300 kilometrů dlouhou hranici.
Lavrov: Velký rozdíl to nebude
Rusko před následky rozšiřování Aliance opakovaně varovalo. Vládce Kremlu Vladimir Putin v pondělí řekl, že Moskva by to nevnímala jako bezprostřední hrozbu, Rusko by ale muselo reagovat, pokud by NATO chtělo do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu. Stockholm opakovaně sdělil, že na svém území nechce jaderné zbraně ani trvalou základnu Aliance.
„Jak Finsko, tak Švédsko a další neutrální země se již řadu let účastní vojenských cvičení NATO a s jejich územím NATO při vojenském plánování posunu na východ počítá. Tudíž v tomto smyslu už asi velký rozdíl není,“ prohlásil v úterý šéf ruské diplomacie Lavrov podle státní agentury TASS.
Podle Lavrova také Moskva nevidí důvod, proč by se Finsko a Švédsko měly bát o svou bezpečnost. „V jejich rozhodnutí, které zřejmě bylo aktivně podporováno Washingtonem, proto vidíme jen geopolitický tah. Opět v kontextu zadržování Ruska, v kontextu realizace záměru NATO rozšířit své akce na arktický region,“ prohlásil ruský ministr.
Laně: PKK funguje i v jiných zemí NATO
Překážkou pro vstup obou severských zemí do NATO může být Turecko, které má jako člen právo veta. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Švédsko a Finsko drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.
Finský prezident Sauli Niinistö při své úterní návštěvě Švédska vyjádřil přesvědčení, že se dohody s Tureckem podaří dosáhnout. „Turecko v posledních několika dnech rychle změnilo a přitvrdilo své výroky,“ řekl Niinistö v projevu ke švédskému parlamentu. „Jsem si ale jistý, že prostřednictvím konstruktivního dialogu se nám podaří situaci vyřešit,“ dodal.
Turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně ve vysílání ČT24 sdělil, že PKK existuje i v těch zemích, které už v NATO jsou, například v Německu nebo v Dánsku. Erdoganova nechuť rozšířit NATO o severské země se tak může týkat i letitých problémů s USA nebo zbrojením. „Švédsko uvalilo stejné embargo na zbraně do Turecka jako jiné země, zejména takové zbraně, které by mohly být použity proti Kurdům v severní Sýrii,“ sděluje Laně.
Erdogan také podle něj využívá nerovnováhy, aby se dostal do velmocenské pozice. Kdyby USA získaly v silové stránce příliš navrch, snížila by se jeho manévrovací schopnost. Tehdy by podle bývalého velvyslance mohl být přístupnější k jednání o vstupu Švédska a Finska do NATO než teď.
Reakce Západu
Švédská premiérka Magdalena Anderssonová a finský prezident Niinistö ve čtvrtek zavítají do Bílého domu, aby s americkým prezidentem Joem Bidenem probrali snahu svých zemí vstoupit do NATO či podporu Ukrajiny. Washington podobně jako vlády v Německu, Francii, Británii nebo Česku podporuje přijetí obou severských zemí do NATO.
„Lídři proberou švédskou a finskou přihlášku do NATO a evropskou bezpečnost, jakož i posílení našich blízkých partnerství napříč různými globálními otázkami a podporu pro Ukrajinu,“ píše se ve stručném komuniké Bílého domu.
Švédsko a Finsko v NATO také podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella podpoří EU. Podle Borrella je pozitivní, pokud se rozšíří průnik mezi oběma organizacemi. Evropský blok bude podle něj své dva členy na cestě do Aliance podporovat. Šéf diplomacie připomněl, že EU má ve smlouvách pravidlo o společné obraně, podle něhož na žádost členské země ostatní státy musí učinit vše pro její obranu. „Oni mohou požádat a ostatní pak musejí jednat,“ zdůraznil Borrell.
