Světoví politici vítají dohodu mezi Izraelem a Hamásem

Dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás vítají v prvních reakcích britský premiér Keir Starmer, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Uvítali ji také představitelé Indie, Číny, ale také lídři států globálního Jihu a muslimských zemí. Ve svých prohlášeních vyjadřují naději, že dohoda povede k ukončení války v Pásmu Gazy a k propuštění všech rukojmí. Vyzývají také k plnění závazků obsažených v dohodě. Dohodu přivítalo i české ministerstvo zahraničí.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek ohlásil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází jeho mírového plánu, která počítá se zastavením bojů a předání všech rukojmí držených v Pásmu Gazy. Podle Egypta dohoda již začala platit, Izrael však tvrdí, že vstoupí v platnost až poté, co ji ve čtvrtek vpodvečer odsouhlasí tamní vláda.

Von der Leyenová ocenila diplomatické úsilí právě Spojených států a rovněž Kataru, Egypta a Turecka. „Nyní musí všechny strany plně dodržet podmínky dohody. Všichni rukojmí musí být bezpečně propuštěni. Musí nastat trvalé příměří. Utrpení musí skončit,“ napsala šéfka Komise. Evropská unie bude podle ní nadále podporovat dodávky pomoci do Pásma Gazy a je připravena pomoci s jeho obnovou a rekonstrukcí.

„Jde o významný diplomatický úspěch a skutečnou šanci ukončit ničivou válku a propustit všechna rukojmí,“ komentovala dohodu šéfka unijní diplomacie Kallasová. „Evropská unie udělá vše, co bude v jejích silách, aby podpořila její provádění,“ dodala.

Podle Merze vzrostla naděje na mír

„Zjevně je tu velká šance, že se už v příštích hodinách dospěje k dohodě s Hamásem a že budou ještě tento týden propuštěna rukojmí. A že se potom izraelská armáda stáhne v Pásmu Gazy, jak to bylo navrženo ve dvacetibodovém plánu amerického prezidenta a izraelské vlády,“ řekl na ranní tiskové konferenci německý kancléř Friedrich Merz, který však zdůraznil, že jednání ještě nejsou u konce. „Naděje ale v uplynulé noci vzrostla,“ dodal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil na úsilí prezidenta Trumpa a zprostředkovatelů z Kataru, Egypta a Turecka, kteří přispěli k vytvoření dohody. „Tato dohoda musí znamenat konec války a začátek hledání politického řešení založeného na principu dvou států,“ doplnil. Na následném jednání s diplomaty v Paříži o předání moci v Pásmu Gazy uvedl, že Francie je připravena podílet se na zamýšlených dočasných Mezinárodních stabilizačních silách (ISF), jejichž nasazení v palestinském Pásmu Gazy předpokládá mírový plán amerického prezidenta Trumpa.

Trumpovo oznámení o dosažení první fáze dohody přivítalo i české ministerstvo zahraničí, podle něhož jsou prioritami okamžité propuštění všech rukojmí, trvalé příměří, zajištění humanitárního přístupu a bezpečnost Izraele. „Nyní je na hnutí Hamás, aby ukázalo, že skutečně usiluje o mír a bezodkladně propustilo všechna rukojmí,“ doplnil resort.

Dosažení první fáze dohody mezi Hamásem a Izraelem otevírá podle končícího českého premiéra Petra Fialy (ODS) cestu k ukončení násilí a hledání mírového řešení. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který po volbách jedná o vytvoření příští české vlády, ve videu na Facebooku uvedl, že se jedná o skvělou zprávu a že je velká šance, že americký prezident Trump přispěje k míru.

Také španělská vláda vítá zprávy přicházející z Blízkého východu a věří, že se jedná o začátek spravedlivého a trvalého míru, napsal premiér Pedro Sánchez. „Nyní je čas na dialog, pomoc civilnímu obyvatelstvu a pohled do budoucnosti,“ dodal.

Starmer vyzval k odstranění překážek pro přepravu humanitární pomoci

„Vítám zprávu, že bylo dosaženo dohody ohledně prvního stupně plánu prezidenta Trumpa na mír v Pásmu Gazy,“ sdělil Starmer. „Dohodu je nyní nutné neprodleně a plně realizovat,“ dodal dále britský premiér, který vyzval také k odstranění všech překážek pro přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy.

Dohodu přivítal i generální tajemník OSN Guterres, který ocenil zprostředkovatele jednání – Spojené státy, Katar a Egypt – za jejich diplomatické nasazení. „Utrpení musí skončit,“ prohlásil Guterres s tím, že OSN podpoří plné provedení dohody.

Podle indického premiéra Naréndry Módího dohoda mimo jiné odráží silné vůdcovské schopnosti šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua. „Doufáme, že propuštění rukojmí a posílení humanitární pomoci pro lidi v Pásmu Gazy přinese úlevu a umožní stálý mír,“ uvedl Módí.

„Čína doufá, že v Pásmu Gazy bude co nejdříve dosaženo trvalého a úplného příměří, aby se zmírnila humanitární krize a uklidnilo napětí v regionu,“ prohlásil podle agentury AFP mluvčí tamního ministerstva zahraničí. Doplnil, že jeho země podporuje dvoustátní řešení.

Saúdskoarabská diplomacie dohodu o první fázi Trumpova plánu uvítala s tím, že představuje významný krok k docílení spravedlivého a trvalého míru v regionu a začátek zmírnění utrpení Palestinců.

Také Jordánsko dohodu ocenilo s tím, že musí vést k ukončení války, výměně izraelských rukojmí za palestinské vězně, stažení izraelských sil z Pásma Gazy a doručení humanitární pomoci.

Dohodu uvítal i Írán, který však varoval před možnými izraelskými snahami porušovat závazky vyplývající z dohody. Ruský vládce Vladimir Putin uvedl, že podporuje snahy směřující k ukončení krveprolití. Podle něj lze problémy na Blízkém východě řešit jen diplomatickou cestou. Rusko a jeho partneři za hlavní podmínku stabilizace regionu považují vytvoření nezávislé Palestiny, tvrdil také.

Itálie je připravena vyslat do oblasti vojáky jako mírové síly

K dohodě mezi Izraelem a Hamásem se vyjádřil také italský ministr zahraničí Antonio Tajani, podle něhož je Itálie připravena přispět k posílení příměří v případě potřeby tím, že do Pásma Gazy vyšle vojáky jako mírové síly.

Přispívat k naplňování příměří plánuje i Turecko, které bude podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pečlivě sledovat důsledné plnění dohody. Erdogan také napsal, že je spokojen s tím, že jednání mezi Hamásem a Izraelem, ke kterým přispělo Turecko, vedla k příměří v Pásmu Gazy.

Agentura Reuters připomněla, že Turecko patří k nejtvrdším kritikům izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, kterou označuje za genocidu. Zastavilo s Izraelem veškerý obchod, opakovaně vyzvalo k mezinárodním opatřením proti izraelské vládě a požadovalo dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Šéf turecké zpravodajské služby MIT Ibrahim Kalin se také zúčastnil jednání v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...