Dvěma velkým výzvám podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena čelí současný světový řád. Jedním z nich je ruská invaze na Ukrajinu, druhým je čínská snaha o odklon světa od západních hodnot. Spojené státy a jejich spojenci tak podle něj musí investovat do konkurenceschopnosti. Nelze totiž spoléhat na to, že Čína svou trajektorii změní, uvedl Blinken v projevu.
Přestože se doposud díky mezinárodní spolupráci podařilo podle Blinkena dosáhnout velkých výsledků a odvrátit velké války, potřebuje současný systém změnu. „Musíme reformovat mezinárodní řád a pravidla, která svět vytvořil po dvou světových válkách pro prevenci dalších konfliktů a pro podporu práv všech zemí,“ řekl Blinken a poukázal například na Chartu OSN nebo Všeobecnou deklaraci lidských práv.
„Lidská práva pro všechny, to nejsou západní koncepce, to jsou koncepce celého světa,“ uvedl. Modernizovaný systém podle něj má zastupovat hodnoty a naděje „všech národů, velkých i malých, ve všech regionech“.
Kromě toho má být schopný čelit současným i budoucím výzvám, které si svět před sedmdesáti lety nedokázal představit. „Samotná osnova mezinárodního řádu je pod velkou hrozbou. Prezident Ruské federace představuje velkou hrozbu, svým útokem na Ukrajinu zaútočil na Chartu OSN,“ uvedl Blinken. Právě kvůli ohrožení společných hodnot se proti ruské invazi sjednotili spojenci, domnívá se šéf americké diplomacie.
Ruský prezident Vladimir Putin dle jeho slov nedosáhl žádných strategických cílů. Místo narušení nezávislosti Ukrajiny ji posílil, posílil také Severoatlanetickou alianci, Spojené státy a snahu dalších zemí bránit mezinárodní řád.
Nikdo ze současného řádu netěžil více než Čína, domnívá se Blinken
Další výzvou je podle něj snaha Číny o proměnu světového řádu s využitím svých ekonomických a vojenských sil. „Peking se nás snaží odvrátit od hodnot, které zastáváme 75 let,“ řekl Blinken.
Mezi Spojenými státy a Čínou panuje složitý vztah, mocnosti však spolu budou muset vycházet, uvedl. Amerika podle něj nechce rozpoutat konflikt a jadernou válku. „Naopak, chceme tomu všemu předejít. Nechceme bránit Číně, aby se stala velmocí, ani nikomu jinému v těchto ambicích a ekonomickém rozvoji nechceme bránit. Ale musíme bránit pravidla, která chrání mír a lidská práva,“ řekl Blinken.
Připomněl první návštěvu Číny americkým prezidentem Richardem Nixonem před půlstoletím. „Čína tehdy bojovala s chudobou a hladem. Dnes je to bohatá země,“ uvedl. Země toho podle Blinkena dosáhla nejen prostřednictvím pracovitosti čínského lidu, ale také díky stabilitě mezinárodního prostředí. „Zřejmě nikdo z tohoto prostředí netěžil více než Čína,“ řekl Blinken.
Namísto další podpory stability se však podle Blinkena Peking snaží tato pravidla narušit. „Komunistický režim v Číně je represivnější – uvnitř Číny i mimo Čínu,“ řekl s tím, že země používá sledovací technologie, ohrožuje mír v Jihočínském moři, porušuje obchodní pravidla po celém světě a podporuje vlády, které narušují teritoriální integritu.
Prezident Si Ťin-pching například před vtrhnutím ruských vojsk na ukrajinské území vyjádřil Putinovi podporu, připomněl.
Právě v těchto momentech je podle něj klíčová role diplomacie. „Chceme zlepšit přímou komunikaci s Pekingem,“ prohlásil, nelze se však spoléhat na to, že Čína svou trajektorii změní. Spojené státy se proto chystají změnit prostředí okolo Číny.
Washington se tak chystá ve spolupráci se spojenci investovat do vědy, technologií, konkurenceschopnosti i demokracie. „Tato dekáda bude rozhodující,“ řekl Blinken.
Vztahy USA a Číny nebudou procházka růžovým sadem, míní amerikanista
Projev byl podle amerikanisty z Institutu mezinárodních studií Miloše Caldy mířený spíše k domácímu americkému publiku. Prezident Spojených států Joe Biden se totiž snaží prosadit investice do infrastruktury, a to jak do silnic a železnic, tak i do technologií na přenos dat.
Současná administrativa chce dle Caldy změnit trend posledních desetiletí, kdy se průmyslová výroba přesouvala ze Spojených států do Číny. Asijská země na tom těžila, i když příležitost nevyužila plně. „Nebyli schopní přijít s novým produktem, který by oslovil trhy. Vyráběli něco, co vymysleli Američané, ale laciněji,“ řekl Calda.
Z projevu Blinkena lze dle jeho názoru cítit snaha o obrácení skepse posledních dekád. „Optimismus, že Amerika to zase jednou dokáže,“ popsal. Čína je navíc aktuálně vystavena konkurenčnímu boji dříve ekonomicky chudších zemí. Jako příklad zmínil Indii, která dokáže vyrábět ve stejné nebo vyšší kvalitě za nižší ceny.
Blinken v projevu mluvil také o „změně prostředí okolo Číny“, což má podle Caldy vést k podpoře řady ekonomicky vyspělých zemí okolo Číny jako je Jižní Korea nebo Japonsko. Prezident Biden se ostatně minulý týden vrátil z cesty po Asii, kdy navštívil právě obě zmíněné země.
Přes silnou konkurenci a odlišnou kulturu amerikanista souhlasí s Blinkenovým tvrzením, že spolu budou muset Spojené státy a Čína vycházet. „Ale nebude to nikdy procházka růžovým sadem,“ uzavřel.
