Sýrie uspořádala prezidentské volby. Západ vyjádřil kritiku, ta Asada nezajímá

Nahrávám video

Ve vládou kontrolovaných částech Sýrie zorganizoval režim volby, ve kterých lidé vybírali prezidenta na příštích sedm let. Očekává se, že stávající hlava státu Bašár Asad, proti němuž kandidují dva málo známí politici, získá čtvrtý mandát. Opozice, OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Pro velký zájem země prodloužila hlasování o pět hodin, takže se volební místnosti zavřely až o půlnoci místního času (23:00 SELČ). Výsledky by měly být známé do 48 hodin.

Odvolit na uměleckou fakultu Damašské univerzity přišly stovky studentů. Před budovou podle Reuters parkovalo několik autobusů. „Přišli jsme zvolit prezidenta Bašára Asada… bez něj by Sýrie nebyla Sýrií,“ uvedla Amal, která studuje zdravotnickou školu. „Naší krví a duší obětujeme své životy za tebe, Bašáre,“ skandovali další studenti před otevřením volebních místností.

Sám Asad odvolil nedaleko Damašku ve městě Dúmá, kde se stal v roce 2018 chemický útok, z něhož Západ viní syrské vládní síly, píše AP. Novinářům Asad řekl, že názory západních států ohledně legitimity voleb mají „nulovou hodnotu“. Syrská vláda k hlasování sdělila, že je to důkaz, že země funguje normálně.

Ke kritikům se připojilo Turecko, které označilo syrské volby za nelegitimní. Turecko stojí za částí opozičních skupin, jež působí na severu země. „Volby zorganizované syrskou vládou neodrážejí svobodnou vůli Syřanů a jsou svou povahou nelegitimní,“ uvedlo turecké ministerstvo zahraničí.

Neznámí protikandidáti

Parlament z 51 uchazečů o prezidentský mandát vyřadil všechny až na Asada a dva málo známé politiky Abdalláha Sallúma Abdalláha a Mahmúda Ahmada Maraího. O Asadově vítězství nikdo nepochybuje, v minulých „volbách“ v roce 2014 dostal podle úřadů 90 procent hlasů.

V uplynulých dnech syrské úřady ve snaze zvýšit volební účast uspořádaly po celé zemi velká shromáždění, píše Reuters s odkazem na nejmenované činitele. Pokyn jít k volbám podle nich od bezpečnostního aparátu, který podepírá Asadovu vládu, dostali také vysoce postavení představitelé státní správy. „Bylo nám řečeno, že musíme jít k volbám, nebo poneseme odpovědnost za to, že nevolíme,“ řekl Džafaar, který je vládním zaměstnancem v syrské Latákíji. Své příjmení neuvedl z obav z odvety.

Asadova vláda kontroluje zhruba dvě třetiny území a drtivou většinu obyvatel státu. Tam mohou volit Syřané starší 18 let. Nevolí ti, kdo žijí na severozápadě země, který má v rukou opozice a radikální skupiny, a nevolí ani Kurdové, kteří kontrolují území na severovýchodě státu. V cizině je téměř šest milionů Syřanů. Ti volili 20. května, ale jenom pokud měli pasy a v nich výstupní razítka, což není případ mnoha uprchlíků.

Klan Asadů vládne Sýrii od roku 1970, kdy se k moci dostali prosovětští baasisté (Baas - Socialistická strana arabské obrody) vedení otcem nynějšího prezidenta Háfizem Asadem. Současný prezident Bašár Asad nastoupil do funkce v roce 2000 po smrti otce. Oční lékař zpočátku tvrdil, že provede politické reformy, ale režim je za jeho vedení podle některých svědectví brutálnější. Vláda nemilosrdně potlačila protivládní protesty v roce 2011, čímž začala vleklá občanská válka a uvěznila tisíce oponentů, z nichž mnozí jsou stále nezvěstní. O život válka připravila na 400 tisíc lidí a zhruba 11 milionů lidí, tedy asi polovinu populace, přiměla opustit domovy.

Odsouzení ze Západu

V částech jihosyrského města Dará, kde se konaly první demonstrace proti Asadově autoritářské vládě, podle Reuters místní osobnosti na protest proti volbám vyzvaly ke generální stávce. V několika jihosyrských městech se objevilo graffiti se vzkazem „Vládu Háfizova syna všichni lidé odmítají“.

OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Podle rezoluce OSN se totiž měly konat až po vytvoření nové ústavy. Jednání o ní ale váznou.

Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie, Británie a Spojených států vydali v úterý prohlášení, ve kterém charakterizují současné volby v Sýrii jako nesvobodné a  nespravedlivé.

Prohlášení vyjadřuje znepokojení nad tím, že se volby budou konat na základě ústavy a zákonů, které režimu udělují nadstandardní moc. Varuje také, že režim a jeho podporovatelé využijí volby k jednostrannému prohlášení konce krize, aniž by se zavázali k čemukoli, co odpovídá aspiracím lidí. Volby dle dokumentu také odradí uprchlíky od návratu domů.

Dokument uvádí, že evropské země pocítily přímý dopad syrské krize, a to jak z bezpečnostních důvodů, tak kvůli přívalu uprchlíků. Mají tedy značný zájem o vyřešení konfliktu. Vyzvali k uspořádání transparentních voleb založených na Rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2254 (jež vyzývá k příměří v Sýrii), které účinně pomohou krizi vyřešit, nikoli ji prohloubit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...