Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Nahrávám video

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.

„Zatímco se Írán probouzí do nového dne, dostupná měření ukazují, že celostátní výpadek internetu trvá už více než 84 hodin,“ uvedla nevládní organizace NetBlocks. Zároveň však upozornila, že blokaci je možné obejít například pomocí krátkovlnného rádia, připojením k mobilním sítím v pohraničí, přes Starlink nebo pomocí satelitních telefonů.

Íránskému režimu se ale daří částečně Starlink blokovat, upozornil magazín Forbes. Írán od červnové krátké války s Izraelem blokuje vojenskými rušičkami přístup k GPS, což negativně ovlivňuje také připojení přes Starlink, který spoléhá na signál GPS. Režimu se tak během několika hodin podařilo zablokovat až osmdesát procent provozu přes Starlink, přestože v zemi fungují desítky tisíc jednotek tohoto připojení.

Stovky mrtvých

Současné protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál.

Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi a podle BBC se rozšířily nejméně do sedmdesáti měst.

Při násilnostech v Íránu bylo od 28. prosince zabito nejméně 648 demonstrantů a tisíce dalších utrpěly zranění, uvedla v pondělí pozdě odpoledne středoevropského času nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu. V neděli zmiňovala 192 mrtvých. Podle neověřených informací je však obětí mnohem více, některé odhady zmiňují více než šest tisíc zabitých při zásazích bezpečnostních složek.

Přes deset tisíc lidí bylo podle odhadů zatčeno. IHR nicméně podotkla, že informace není možné bezprostředně ověřit.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí podle agentury AP uvedl, že komunikační kanál s USA zůstává otevřený, ale že jednání musejí být založena na „přijetí vzájemných zájmů a obav, nikoliv na jednostranném vyjednávání a diktátu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí mezitím bez důkazů tvrdil, že při demonstracích propuklo násilí, aby Trump měl záminku zasáhnout“. Zároveň uvedl, že Írán má situaci pod kontrolou a že je otevřený diplomacii.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v televizním vysílání podle agentury AFP uvedl, že provládní demonstrace „zmařily plán zahraničních nepřátel“ a jsou „varováním“ pro Spojené státy.

EU ostře odsoudila zákroky proti demonstrantům

Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová pohrozila Íránu novými sankcemi kvůli brutálnímu potlačování protivládních protestů. Napsal to v pondělí bruselský web Politico, podle kterého je reakce Kallasové mezi unijními činiteli zatím nejráznějším odsouzením násilností, kterých se teokratický režim dopouští na demonstrantech.

„Režim je z minulosti známý násilným potlačováním protestů a nyní jsme svědky tvrdé reakce bezpečnostních složek,“ citovalo Politico Kallasovou. Bývalá estonská premiérka uvedla, že je připravena navrhnout nové sankce, které by rozšířily již platné postihy přijaté v minulých letech kvůli porušování lidských práv, možné snaze získat jadernou zbraň či kvůli podpoře Ruska v jeho agresi proti Ukrajině.

Mluvčí Evropské komise Anouar El Anouni následně potvrdil, že EU připravuje nové, přísnější sankce. Připomněl, že jakýkoli návrh musí být jednomyslně přijat všemi členskými státy EU. Odmítl ale spekulovat, kdy by se tak mohlo stát, zda již v příštích dnech, nebo až na nejbližším jednání ministrů zahraničí 29. ledna v Bruselu.

Podle zdrojů ČTK zatím žádné konkrétní návrhy mezi diplomaty z členských států nekolují. Podle spekulací by návrh mohl zahrnovat označení íránských revolučních gard za teroristickou organizaci. Podobné snahy byly na stole již v minulosti, ale zatím se pro ně nepodařilo mezi státy EU sehnat dostatečnou podporu.

Zatímco americký prezident Donald Trump pohrozil Teheránu tvrdým zásahem, představitelé EU dosud pouze dávali najevo podporu demonstrantům a o konkrétních reakcích nehovořili. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu odsoudila násilnosti a uvedla, že Brusel monitoruje situaci. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová bez podrobností napsala, že Evropa musí pochopit svou roli a jednat.

Násilí íránského režimu odsoudil také francouzský prezident Emmanuel Macron. „Odsuzuji státní násilí, které bez rozdílu cílí na íránské ženy a muže, kteří odvážně požadují respektování svých práv,“ napsal Macron na síti X. Dodal, že Francie stojí po boku těch, kteří se rozhodli hájit svá základní práva a svobody. Íránští činitelé varují, že demonstrantům neustoupí a že jim hrozí trest smrti.

Podle informací AFP opustila v pondělí večer zemi kvůli nepokojům většina personálu francouzského velvyslanectví v Teheránu, přičemž v Íránu zůstávají pouze nejvyšší diplomaté.

Kroky odsoudila také šéfka britské diplomacie Yvette Cooperová. „Zabíjení a brutální represe proti pokojným demonstrantům v Íránu jsou strašné,“ napsala na X. „Hovořila jsem s ministrem zahraničí (Abbásem) Arakčím a na rovinu jsem mu řekla, že íránská vláda musí okamžitě ukončit násilí, dodržovat základní práva a svobody a zajistit bezpečnost britských občanů,“ dodala Cooperová.

Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot íránskému velvyslanci v Belgii řekl, aby Teherán naslouchal požadavkům protestujících a zdržel se jakéhokoli nepřiměřeného použití síly. „Současná situace v Íránu je velmi znepokojivá,“ uvedl šéf belgické diplomacie. Minulý týden Belgie doporučila svým občanům, aby kvůli bezpečnostní situaci Írán co nejdříve opustili.

Řada sankcí

Na unijním seznamu íránských subjektů vystavených sankcím za porušování lidských práv je nyní přes 230 jednotlivců včetně členů vlád či parlamentu a více než čtyřicet právnických osob. Všichni v sedmadvacítce čelí zmrazení majetku a jednotlivci mají zákaz cestovat do zemí Evropské unie. Také jim nikdo nesmí přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky.

Íránští diplomaté a úředníci mají rovněž od pondělka zákaz vstupu do Evropského parlamentu, oznámila jeho předsedkyně Roberta Metsolová na síti X. Íránské úřady si mezitím předvolaly evropské velvyslance v Teheránu kvůli jejich podpoře protestů, napsala agentura AFP s odvoláním na francouzskou diplomacii.

Tuzemské ministerstvo zahraničních věcí (MZV) varovalo před cestami do Íránu a doporučilo českým občanům opustit zemi. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake řekl s odvoláním na údaje ze systému Drozd, že v Íránu je několik českých občanů včetně pracovníků zastupitelského úřadu.

Zpravodaj ČT Borek: Režim už neoslovuje masy jako na konci sedmdesátých let

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí sice uvádí, že situace je zcela pod kontrolou, jeho výrok je však podle blízkovýchodního zpravodaje České televize Davida Borka nutno to brát s rezervou. Domnívá se, že se v těchto dnech rozhoduje, zda jde o věc, která změnila Írán. Klerici v Teheránu od čtvrtku až pátku podle něj uplatňují razantnější represe.

Írán kombinuje výhrůžky s ochotou jednat o svém jaderném programu a zbrojním arzenálu. Pro režim to může znamenat způsob, jak obnovit svou legitimitu. Spojené státy podle Borka zvažují dvě možné vývojové linie, tedy přitvrzení sankcí a možnost, že Írán ukončí své jaderné aktivity a redukuje vojenskou hrozbu pro region Blízkého východu. Dle Borka se obě varianty nemusejí vylučovat.

Nahrávám video

Zpravodaj se domnívá, že se obtížně odhaduje stabilita režimu v Teheránu. Je však jisté, že už nemůže oslovovat masy jako na konci sedmdesátých let. „Leckterý Íránec poměřuje dogmata režimu, ideologii a růžové vize s realitou, která je daleko šedivější, než mohla vypadat na přelomu 70. a 80. let,“ vysvětluje Borek.

Borek uvádí, že islámskou republiku štěpí mnoho linií. Patří mezi ně například sekularismus versus islámský konzervatismus, města versus venkov, bohatí versus chudí. Tento stav ale platí i pro opozici, která podle Borka má těžký úkol, jestli se dokáže propojit a komunikovat napříč celým státem.

Stále zůstává otevřená otázka Izraele. „Je nepochybné, že mezi izraelskou armádou a politickým vedením zesílily v posledních dnech obavy z přenosu konfliktu směrem k Izraeli v případě vojenské konfrontace,“ vysvětluje Borek. Íránský režim se může pokusit přenést domácí problém na zahraniční pole, například odpálením raket na Izrael nebo jeho cíle v zahraničí.

Bidenův diplomat kritizuje Teherán

Americký diplomat David Satterfield, který působil jako velvyslanec na Blízkém východě a zmocněnec bývalého amerického prezidenta Joea Bidena pro Blízký východ, sdělil BBC, že íránský režim tentokrát není schopen zajistit obyvatelům země cenově dostupné potraviny, vodu, palivo a elektřinu a že se to tentokrát netýká pouze chudých, nýbrž i střední třídy.

„Režim nemá prostředky na to, aby řešil příčiny protestů,“ uvedl Satterfield. „Pokud jde o kulturní otázky, jako tomu bylo při protestech v roce 2022, režim může, a také to udělal, zmírnit tlak na ženy: uvolnit pravidla oblékání a náboženská policie přestala striktně vymáhat zahalování vlasů... Pokud však lidé požadují důstojnou mzdu, měnu, která neztrácí hodnotu, a zajištění základních potřeb, jako jsou pohonné hmoty, elektřina či voda, pak jde o věci, na které se režim jen těžko dokáže rychle zaměřit,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 44 mminutami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 51 mminutami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 59 mminutami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 1 hhodinou

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 1 hhodinou

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 2 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 2 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.