Trump má tah na branku, říká Havlíček. Evropa udělala maximum, míní Vystrčil

Nahrávám video

Americko-ruský summit na Aljašce se koná díky americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale je dobře, že EU s ním komunikuje, uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) udělala Evropa maximum, aby USA sdělila své zájmy a předala zkušenosti, které s Ruskem má.

„Vývoj je velmi dynamický. Zatím registrujeme velkou snahu evropských lídrů maximálně informovat Trumpa o tom, co ho všechno čeká. Já věřím, že se podařilo vysvětlit, na základě evropských zkušeností, které máme, (…) že se Rusku nedá věřit. Řekl to i (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj, že je potřeba se připravit na to, že (ruský vládce Vladimir) Putin bude blafovat,“ shrnul Vystrčil přípravy evropských států na očekávaný páteční americko-ruský summit na Aljašce.

Havlíček připisuje zásluhy za posun v diplomatických snahách ohledně řešení rusko-ukrajinské války Trumpovi a je podle něj chybou, že se již dříve nechopila iniciativy Evropská unie. „(Trump) má aspoň tah na branku ve smyslu, že se to snaží ukončit, a konečně i díky němu dojde v pátek k jednání,“ řekl Havlíček.

„Je třeba si připustit, že za delší konec tahá Donald Trump, který uchopil iniciativu po tom, co se stal prezidentem. A je škoda, že EU nevyužila šance a v minulém roce nebyla iniciativnější a čekalo se na americké volby,“ dodal.

Vystrčil nicméně oponoval, že Putin tehdy jednat nechtěl, jelikož chtěl ovládnout celou Ukrajinu, a že k tomu, aby svolil k jednání, bylo nejprve nutné ukázat sílu. Zároveň uvedl, že je podle něj dobře, že se USA snaží dosáhnout příměří a míru, ale nemělo by to být tak, že by to všechno vzniklo za podmínek, které nebudou přijatelné pro Ukrajinu a evropskou bezpečnost.

Roli dle Kofroně sehraje i vývoj na frontě

Podle politického geografa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Kofroně dosažení příměří nebude jednoduché. „Je velkou otázkou, do jaké míry jsou Rusové ochotni ustoupit, což je v tento okamžik těžko odhadnutelné,“ upozornil Kofroň s tím, že Rusové své základní požadavky stále příliš nezmírňují.

„Požadavky v tento okamžik neznějí jen na území, které kontrolují, ale znějí i na části území Doněcka, Záporoží a tak dále, které nekontrolují, včetně částí území, které jsou za řekou Dněpr. Pokud by se Rusové dostali za řeku Dněpr, byla by to z pohledu Ukrajiny kapitulace a je jasné, že k tomu by Ukrajinci nechtěli svolit,“ dodal.

Poukázal také na roli vývoje na frontě. „Uvidíme, jak bude nahrávat Rusům nebo Ukrajincům vývoj na frontě dnes, zítra, pozítří. Víme, že jsou tam teď překvapivě velmi dynamické změny v kontextu extrémně statické války. A i podle toho, jak to bude vypadat, bude mít jedna nebo druhá strana určitou mírnou výhodu,“ míní Kofroň.

Nejsilnější nástroje nátlaku, které Trump na Putina má, jsou podle Havlíčka nástroje ekonomické. Dle jeho názoru právě ekonomický tlak stojí za tím, že Putin zasedne k jednacímu stolu. „Ekonomické sankce pravděpodobně fungují nejvíce, to je v rukou hlavně USA a částečně EU,“ sdělil Havlíček s tím, že americké sankce podle něj „zarezonovaly výrazně více“ než evropské.

Havlíček i Vystrčil vyjádřili očekávání, že páteční summit bude následován dalšími jednáními, kterých se již zúčastní také Zelenskyj, případně zástupci Evropy.

„Přejme si, aby to bylo úspěšné jednání, které, tak jak všichni naznačují, nebude mít zřejmě finále v ten pátek, může to být jakési předkolo k dalšímu jednání, u kterého by měl být i Zelenskyj, a tam by se mohlo dojednat více,“ řekl Havlíček.

„Jsme jednoznačně pro to (…), že nebudou teritoriální změny a změny hranic předmětem jednání, která budou probíhat na Aljašce. Pokud se to podaří, a souhlasím, aby další jednání bylo za přítomnosti zástupců Ukrajiny a případně i Evropy, tak by to bylo jedině dobře,“ sdělil Vystrčil s tím, že podle dostupných informací by Trump o územních změnách s Putinem při pátečním summitu diskutovat neměl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 14 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 4 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 5 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...