Rusko a Ukrajina podle Trumpa zahájí jednání, která povedou k příměří

Trump o obsahu telefonátu s Putinem informoval na své sociální síti Truth Social. Rozhovor s ruským vládcem podle něho šel „velmi dobře“. „Tón i duch konverzace byly vynikající,“ napsal. Rusko podle šéfa Bílého domu stojí o rozsáhlé obchodování se Spojenými státy, jakmile „krvavá“ válka skončí. „A já souhlasím,“ doplnil s tím, že těžit z obnovy země může i Ukrajina.

Podmínky pro zmíněné rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, které podle amerického prezidenta začnou „okamžitě“, si dojednají Moskva s Kyjevem. Sdělil rovněž, že o jednání již informoval ukrajinského prezidenta Zelenského a také evropské lídry včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či německého kancléře Friedricha Merze.

Podle Berlína se evropští lídři s Trumpem dohodli na koordinaci vyjednávacího procesu mezi Moskvou a Kyjevem a na podpoře cesty Ukrajiny k příměří. Šéfka Evropské komise Trumpovi poděkovala za „neúnavnou snahu“ o dosažení příměří.

Podle Putina byl rozhovor užitečný

Putin více než dvouhodinový rozhovor podle agentury Interfax označil za „velmi obsažný“, „velmi otevřený“ a „velmi užitečný“. Ruský vládce dále řekl, že Kreml je pro mírové řešení a že obě země musí najít kompromisy přijatelné pro Kyjev i pro Moskvu.

„Ruský postoj je jasný. Pro nás je hlavní odstranit základní příčiny této krize,“ dodal šéf Kremlu. Když před více než třemi lety vydal rozkaz k plnohodnotné invazi na Ukrajinu, hovořil o potřebě tuto zemi „denacifikovat a demilitarizovat“.

Putinův poradce Jurij Ušakov později dodal, že jedním z témat byla i možná schůzka Trumpa a Putina. „Oba prezidenti mají o takové setkání zájem. Ale oba prezidenti mají zájem i na tom, aby tato schůzka nebyla bezobsažná, ale zaměřená na výsledek,“ řekl. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dodal, že Putin telefonát vedl ze Soči. Mluvčí také řekl, že evropští představitelé se Trumpa, který zastává „neutrální pozici“, snaží získat „na svou a proukrajinskou stranu“.

Zelenskyj: O memorandu nevíme

Zelenskyj po telefonátu Trumpa a Putina prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Zároveň uvedl, že takové jednání by se mohlo uskutečnit co nejdříve a že hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.

Později odmítl několikrát formulovaný požadavek Ruska, aby Ukrajina stáhla své vojáky ze čtyř ukrajinských regionů, které Rusko částečně okupuje. „Pokud Rusko klade podmínku, že se naše vojska stáhnou z naší země, znamená to, že nechtějí příměří a ukončit válku,“ zdůraznil šéf státu s tím, že totéž již opakovaně říkal prezidentovi Trumpovi a jeho týmu i vůdcům dalších zemí. Moskva podle Zelenského dobře ví, že to Ukrajina neudělá.

Zelenskyj podle serveru BBC News také uvedl, že jedině poté, co Ukrajina dostane od Rusů zmiňované memorandum či jiné návrhy, bude moci zformulovat své stanovisko. Dodal, že žádné podrobnosti o dokumentu nezná. Ukrajinský prezident uvedl, že s americkým prezidentem Trumpem hovořil dvakrát – před a po jeho rozhovoru s Putinem.

Trump v neděli hovor probíral s evropskými lídry

Vpředvečer hovoru Trump jednal i s evropskými vůdci. Telefonátu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Macron, německý kancléř Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, informovaly podle zpravodajských agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin příměří s Ukrajinou neodsouhlasí.

Kyjev a jeho evropští spojenci Kremlu nabídli o předminulém víkendu třicetidenní příměří, které mělo začít platit od pondělí 12. května. Moskva ale na návrh nereagovala přerušením bojů. Tuto neděli například Rusko podniklo dosud nejrozsáhlejší dronový útok od začátku plnohodnotné invaze, když nad území Ukrajiny vyslalo 273 bezpilotních letounů.

K telefonátu Trumpa s Putinem se v předstihu vyjádřil i Peskov. „Je samozřejmě výhodnější dosáhnout našich cílů politickými a diplomatickými prostředky,“ prohlásil a dodal, že Moskva si „velmi váží“ snah Trumpovy administrativy konflikt trvající čtvrtým rokem ukončit. Nevyprovokovanou válku vůči sousednímu státu přitom zahájilo právě Rusko.

Snahy o dosažení příměří

Přestože americký prezident několikrát slíbil, že válku rozpoutanou Kremlem ukončí do čtyřiadvaceti hodin od svého návratu do Bílého domu, realita se od začátku jeho druhého funkčního období značně liší, připomíná server NBC News. Podle webu France 24 dosavadní snahy americké hlavy státu přinesly jen malý pokrok.

Už v polovině února si Trump telefonoval se Zelenským i Putinem, za což byl západními spojenci kritizován. Osmnáctého února následovaly v saúdské metropoli Rijádu první rozhovory mezi Moskvou a Washingtonem na vysoké úrovni. Po čtyřech a půl hodinách rokování Bílý dům oznámil, že ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války.

O deset dní později skončila schůzka Trumpa se Zelenským roztržkou přímo v Bílém domě. V posledních týdnech se ale vztahy obou politiků opět zlepšily, hovořili spolu osobně například na okraj pohřbu papeže Františka. Obě země také podepsaly klíčovou dohodu o ukrajinském nerostném bohatství. S Putinem Trump naposledy telefonoval před dvěma měsíci.

Jednání v Istanbulu

V rámci jednání, která zprostředkovaly Spojené státy, se v pátek v Istanbulu poprvé od března 2022 sešly k přímým rozhovorům zástupci Ruska a Ukrajiny. Obě země se dohodly na výměně tisícovky zajatců z každé strany.

Podle Ankary si válčící strany rovněž měly vyměnit písemné dokumenty s podmínkami pro dosažení příměří. Na klidu zbraní se ale přímo v Istanbulu delegace vedené poradcem Kremlu Vladimirem Medinským a ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem neshodly. Ukrajinský zdroj v pátek uvedl, že Rusové si kladli podmínky, které označil za „nesplnitelné“.

Ruské požadavky

Agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na své zdroje napsaly, že ruská delegace při jednáních sdělila, že příměří může nastat pouze v případě, když Kyjev stáhne své vojáky ze všech regionů, na které si činí nárok Moskva. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast, které jsou z velké části nebo částečně pod kontrolou okupačních ruských sil, ukrajinská armáda ale zároveň bojuje o udržení jejich zbývajících částí. Už v roce 2014 Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

Kreml měl rovněž chtít, aby na ukrajinském území nebyla žádná cizí vojska ani zbraně hromadného ničení, psaly agentury s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovory v Turecku. Kyjev se dle nich rovněž má vzdát požadavku na válečné reparace od Ruska a anektovaný Krym a regiony částečně okupované Moskvou by měly být na mezinárodní úrovni uznány jako ruské.

V návrhu americké dohody přitom požadavek na stažení vojsk z regionů, na které si činí Moskva nárok, zmíněn nebyl. V plánu USA nejsou ani požadavky na neutralitu země a dokument zároveň předpokládá, že Kyjev obdrží odškodnění. Uvádí se v něm, že Spojené státy by formálně uznaly Krym jako součást Ruska, zatímco u ostatních okupovaných oblastí by šlo jen o faktické uznání jejich kontroly Moskvou – nikoli o právní uznání. Návrh nemluvil ani o mezinárodním uznání.

„Ruská pozice je jasně nepřijatelná," prohlásil v reakci na ruský přístup k jednáním Starmer podle agentury Reuters. Poznamenal, že evropští lídři nyní své odpovědi na pozici Kremlu koordinují a budou tak činit i v budoucnu. Merz výsledek jednání z Istanbulu označil za rozčarování, zodpovědnost za to podle něj nese Moskva.