Orbán: Maďarsko dostalo výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Činitel Bílého domu podle agentury Reuters později informoval, že výjimka potrvá jeden rok. Kromě zrušení sankcí majících dopad na projekt Paks II Orbánův úřad také oznámil, že USA a Maďarsko se dohodly, že americká firma Westinghouse bude zapojena do dodávek jaderného paliva a zavádění technologií malých modulárních reaktorů.

Trump už před jednáním o výjimce zdůraznil, že Budapešť to má těžší než jiné země Evropy, protože nemá moře. Obdobně argumentoval také Orbán. Podle šéfa Bílého domu by Evropská unie měla maďarského premiéra respektovat, označil jej za „skvělého státníka“.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó na síti X výjimku označil za neomezenou a poděkoval USA za rozhodnutí, které „zajistí maďarskou energetickou bezpečnost“.

Orbán, který je považován za nejbližšího spojence Kremlu v Unii, už dříve řekl, že Maďarsko hledá cesty, jak americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností obejít. V Bílém domě zopakoval, že pro jeho zemi je obtížné nalézt alternativu.

USA odvetná opatření zavedly v reakci na ruské odmítnutí návrhu ukončit válku na Ukrajině. Ve čtvrtek, tedy před Orbánovou návštěvou, skupina demokratických i republikánských senátorů představila rezoluci vyzývající Maďarsko k ukončení závislosti na ruských energetických surovinách.

„Politicky motivované sankce zmizely, skončilo americké financování nevládních organizací útočících na Maďarsko a můžeme znovu cestovat do Spojených států bez víz,“ napsal Orbán na sociální síti o změnách kroků předchozí administrativy Joea Bidena vůči Budapešti po Trumpově návratu do Bílého domu.

S prezidentem USA chce otevřít novou kapitolu ve vzájemných vztazích. „Naším cílem je navázat strategické partnerství, zahrnující spolupráci v energetice, investicích, obraně, a probrat poválečnou situaci, až skončí rusko-ukrajinský konflikt. Pracujeme na vzájemně výhodné dohodě, která poslouží zájmům každého maďarského občana,“ dodal Orbán.

Už dříve uvedl, že má v úmyslu podepsat s Washingtonem rozsáhlou hospodářskou dohodu, která by kompenzovala dopad amerických cel na Evropskou unii, napsala agentura Reuters.

Možná schůzka s ruským vládcem

„Začíná nejdůležitější diplomatická operace desetiletí,“ napsal o Orbánově cestě portál Index.hu. Státníci měli řešit odložené setkání Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem, jež se podle dřívějších plánů mělo konat v Budapešti.

O možné schůzce s Putinem „jednáme“, potvrdil v pátek Trump. „(Orbán) Putinovi rozumí a zná ho velmi dobře. Viktor podle mě cítí, že chceme válku v nepříliš vzdálené budoucnosti ukončit,“ řekl šéf Bílého domu. Moskva podle něj zatím nechce přestat válčit, ale to se prý změní. V této souvislosti upozornil na výrazné ztráty obou stran konfliktu. Pokud by se měl s ruským vládcem sejít, rád by jako místo ponechal právě Budapešť.

Nahrávám video

Orbán v této souvislosti prohlásil, že jen „malé Maďarsko“ a USA vedou promírovou politiku, zatímco ostatní země jsou proválečné, neboť věří, že Ukrajina může Rusko porazit na bojišti. „Řekl bys tedy, že Ukrajina nemůže tu válku vyhrát?“ zeptal se následně Trump Orbána. „Zázraky se dějí,“ připustil maďarský premiér, jehož země odmítá vyzbrojovat Kyjev.

Americký prezident tento měsíc oznámil, že by se s Putinem mohl brzy sejít, později ale prohlásil, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání za současné situace nezdálo správné. Ve stejný den USA oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent tehdy uvedl, že Washington k opatřením přistoupil, protože Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině.

Početná maďarská delegace

Orbán se vydal do Washingtonu charterovým letem od nízkonákladových aerolinek. Vládní letadlo, které k cestování běžně používá, je zřejmě pro celou rozsáhlou maďarskou delegaci příliš malé, napsal server Aerospace Global News. Premiéra doprovází šest ministrů, mimo jiné hospodářství a obrany.

Na palubě letadla „nezvykle otevřeně“ hovořil o tom, že nemá smysl intelektuálně podceňovat Trumpa, což je prý sice v Evropě zvykem, ale je to chyba, protože styl šéfa Bílého domu je součástí jeho způsobu vyjednávání.

„Američané s nikým nevyjednávají pro zábavu, ale kvůli uzavření dohody,“ řekl maďarský premiér Indexu před šestým setkáním s Trumpem. Orbán patří mezi evropskými státníky dlouhodobě mezi největší podporovatele současného amerického lídra.

Nahrávám video

Loni maďarský premiér třikrát navštívil Trumpa v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, z toho dvakrát ještě předtím, než byl republikán zvolen prezidentem v listopadových volbách.

Orbán je zároveň jedním z mála lídrů zemí EU, který má blízko k Trumpovi i k Putinovi a který nedávno prohlásil, že zákaz dovozu ruské ropy do evropských zemí je z pohledu Budapešti chybný.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...