Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
Trvalý mír vyžaduje „pragmatický úsudek, řešení založená na zdravém rozumu a odvahu odklonit se od přístupů a institucí, které příliš často selhávají“, uvádí zakládající listina, pravděpodobně v narážce na OSN. Hovoří se v ní rovněž o potřebě pružnějšího a efektivnějšího mezinárodního mírového orgánu, který má být financován dobrovolně, píše izraelský list The Times of Israel (ToI), který získal a ověřil text „charty“.
Trumpova Rada míru je podle dokumentu, jenž byl přiložen k pozvánkám jednotlivým státníkům, „mezinárodní organizací usilující o podporu stability a zajištění trvalého míru v oblastech postižených nebo ohrožených konfliktem“. Činit by tak měla v souladu s mezinárodním právem.
Miliardový poplatek za stálé členství
Organizace podle zakládající listiny vznikne ve chvíli, kdy „chartu“ odsouhlasí tři státy. Za stálé členství v orgánu by podle amerických představitelů měl být vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Peníze by měly jít na rekonstrukci Pásma Gazy, uvádí španělský list El País. Jako bezplatné se podle agentury AP nabízí členství na tři roky.
„Zatím je to ve fázi velmi předběžného plánu. Rada by měla se zástupci vybraných států řešit nějaké ty zásadní konfliktní body, momentálně především válku v Pásmu Gazy a pokračující krizi tam,“ uvedl ke vznikající organizaci politolog Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle ToI je nicméně pozoruhodné, že v textu „charty“ není žádná zmínka o Pásmu Gazy, což podporuje spekulace, že Washington si přeje, aby takzvaná Rada míru pomáhala s řešením dalších konfliktů po celém světě. Mandát rady, který loni v listopadu odsouhlasila Rada bezpečnosti OSN, je však omezen pouze na Gazu, a to do konce příštího roku, upozorňuje izraelský deník.
Rada má zatím dohlížet na plnění mírového návrhu, který loni předložil Trump a na jehož základě bylo vyhlášeno loni na podzim v palestinské enklávě příměří.
Bílý dům už oznámil, že v ní zasednou americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Orgán má kontrolovat aktivity výboru složeného z palestinských technokratů, který bude přechodně spravovat Gazu, kde nahradí Hamás. Podle agentury Reuters by se přitom pole působnosti Rady míru mělo postupně rozšířit i mimo Gazu.
Trump jako předseda s právem veta
Trump by se měl stát prvním, doživotním předsedou rady. „Předseda vždy určí (svého) nástupce. Nahrazení předsedy může nastat pouze po dobrovolné rezignaci nebo v důsledku nezpůsobilosti, o čemž jednomyslně rozhodne výkonná rada, přičemž v takovém případě se určený nástupce předsedy okamžitě ujme funkce a všech souvisejících povinností a pravomocí předsedy,“ píše se v dokumentu.
Šéf Bílého domu má mít právo rozhodovat o tom, kdo se může stát členem organizace a kdy a kde se budou konat schůze a hlasování. Prezident USA je oprávněn přijímat usnesení či směrnice a má konečné slovo ohledně rozhodnutí rady v případě vnitřních sporů. „Pro tyto účely je předseda konečnou autoritou, pokud jde o význam, výklad a uplatňování této charty,“ uvádí text.
Trump by také vybíral výkonnou radu, složenou ze světových lídrů, jež by rozhodovala většinou přítomných a v jejímž čele by stál předseda s právem veta. Pravomoci výkonné rady přitom zůstávají nejasné. „Charta“ hovoří pouze o pravomocech „nezbytných a vhodných k plnění poslání rady míru“. Výkonná rada má rovněž podávat čtvrtletní zprávu o činnostech organizace.
„Na rozdíl od Charty OSN, která Radu bezpečnosti opravňuje k přijímání rozhodnutí právně závazných pro všechny členské státy OSN, návrh textu Rady míru o takových pravomocích mlčí. Nicméně samozvaná role Rady míru v oblasti mezinárodního míru a bezpečnosti by zasahovala do odpovědností Rady bezpečnosti,“ soudí vedoucí oddělení pro záležitosti OSN v Mezinárodní krizové skupině Daniel Forti.
Článek 12 hovoří o tom, že „k chartě nelze činit žádné výhrady“. Změny zakládající listiny ale může navrhnout výkonná rada nebo alespoň jedna třetina členských států. Změny pak musí rada přijmout dvoutřetinovou většinou a potvrdit je musí předseda. Trump může organizaci také podle svého uvážení rozpustit.
Pozvánku dostaly Rusko i Ukrajina
Šéf Bílého domu o víkendu poslal pozvánku do své organizace lídrům asi šedesáti zemí světa. Obdržení textu potvrdily například Evropská unie, Indie, Pákistán, Austrálie, Argentina, Egypt, Jordánsko, Chorvatsko či Kanada.
Západní státy s přijetím nabídky váhají a řada z nich zatím nevydala veřejná vyjádření k této otázce. Podle médií se nechce připojit k Trumpově nové organizaci francouzský prezident Emmanuel Macron. „Řekl to? No, nikdo ho nechce, proto brzo v úřadě skončí,“ konstatoval americký prezident v reakci. „Dám 200procentní clo na jeho vína a šampaňské a on se připojí, ale nemusí se přidat,“ dodal.
Do rady Trump pozval mimo jiné ruského vládce Vladimira Putina, běloruského diktátora Alexandra Lukašenka, polského prezidenta Karola Nawrockého či maďarského premiéra Viktora Orbána.
„V současné době studujeme všechny podrobnosti návrhu,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky otevřenou válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, mluvčí Kremlu nesdělil.
Peskov uvedl, že Moskva si chce s Washingtonem vyjasnit „všechny nuance“. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského si lze jen stěží představit, že by Kyjev byl v tomto orgánu spolu s Moskvou.
Účast potvrdily Maďarsko či Kazachstán
Lukašenko už účast potvrdil – stejně jako kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev či uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev, ale také lídři Vietnamu a Maďarska.
Česko podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) oficiální pozvání k členství neobdrželo. „A proto k tomu žádný postoj mít nemusíme,“ řekl v pondělí Macinka. Inzerovaná cena, miliarda dolarů, je pro možnosti českého státního rozpočtu asi nemyslitelná, dodal.
Zahrnutí „charty“ do zvacího dopisu vyvolalo u některých evropských vlád obavy, že by plán mohl podkopat práci OSN, kterou Trump viní z nedostatečné podpory jeho úsilí o ukončení konfliktů po celém světě. „Je to ‚Trumpovská Organizace spojených národů‘, která ignoruje základy Charty OSN,“ řekl agentuře Reuters jeden diplomat.
Možné soupeření s Radou bezpečnosti
Takzvaná Rada míru by se mohla potenciálně stát rivalem Rady bezpečnosti OSN, která vznikla po druhé světové válce, upozornila agentura AP. V Radě bezpečnosti má pět stálých členů právo veta. Jsou mezi nimi USA, Rusko, Čína, Velká Británie a Francie. Kvůli soupeření velmocí zůstává ale tento klíčový mírový a bezpečnostní orgán často paralyzovaný.
„Já osobně si neumím představit, že by to mohlo sloužit jako zásadní alternativa k Organizaci spojených národů, která z hlediska institucionálního nastavení má úplně jinak vyvinutý formát. Tato rada by byla nejspíše osobně spojená s Trumpem,“ upozornil Dopieralla.
Podle něj je otázkou, zda by se americký prezident radě věnoval, nebo by se jen několikrát sešla a následně ztratila na významu. „Z toho, jak vznikají prezidentské komise a výbory uvnitř USA, vidíme, že to po několika měsících přestane být prioritou a potom jsou tyto organizace potichu, je ukončena jejich činnost. Takže zatím v tom nevidím žádný zásadní posun v tom, jak by se měla dělat mezinárodní diplomacie,“ podotkl Dopieralla.
Mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese komentoval Trumpův návrh vyjádřením, že „věří, že členské státy se mohou svobodně sdružovat v různých skupinách“. „Organizace spojených národů bude pokračovat ve své nařízené práci,“ sdělil mluvčí organizace Farhan Haq.
„Toto je americká zkratka ve snaze uplatnit své právo veta ve světových záležitostech,“ řekl agentuře AP Forti. „Umožňuje to USA skutečně převzít roli, kterou mají v otázce Gazy a Izraele, kde si mohou věci utvářet podle své vůle a snažit se to rozšířit i na další konflikty,“ míní expert.
Nová organizace „by poskytla zúčastněným světovým lídrům jakýsi mechanismus, jak se pokusit obejít dlouhodobé dohody o suverenitě a územní celistvosti výměnou za transakční dohody,“ obává se Forti. Některé státy by podle něj mohly vnímat členství v nové organizaci jako cestu k posílení vlivu ve světě.
Snahy podnítit OSN k akci
Američtí představitelé novinářům sdělili, že nový subjekt nemá zcela nahradit OSN. Jeden z úředníků podle AP naznačil, že by plán spíše mohl světovou organizaci podnítit k akci.
Prezident Trump si v úterý večer na tiskové konferenci postěžoval, že OSN nedokázala ukončit osm válek, které se podle jeho slov podařilo ukončit jemu. Poznamenal také, že světová organizace nikdy nebyla schopna naplnit svůj potenciál. Právě kvůli tomu, jak je velká, by ale podle něj měla fungovat nadále.
Trump dříve tento týden v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. USA trvají na tom, že chtějí koupit Grónsko, zatímco Kodaň a její spojenci to odmítají, za což jim Bílý dům hrozí cly.
Takzvaná Rada míru by se podle Trumpa měla sejít v blízké budoucnosti. „Tato rada bude jedinečná, nic takového tu ještě nikdy nebylo!“ avizoval šéf Bílého domu. Nejmenovaný vysoký představitel OSN však podle Reuters zdůraznil, že Organizace spojených národů je jedinou institucí s morální a právní schopností sjednotit všechny národy, velké či malé.
„A pokud to zpochybníme... vrátíme se zpět do velmi, velmi temných časů,“ řekla televizi Sky News předsedkyně Valného shromáždění OSN Annalena Baerbocková. Dodala, že je na jednotlivých státech, aby se rozhodly, co udělají.
Menší národy pravděpodobně budou mít námitky, jelikož jim systém OSN od konce druhé světové války dal alespoň nějaký hlas v důležitých mezinárodních rozhodnutích, poznamenala agentura AP.
Trump se dlouhodobě staví kriticky k multilaterálním institucím, včetně OSN. Opakovaně zpochybňoval efektivitu, náklady a odpovědnost mezinárodních orgánů s tím, že často selhávají v prosazování amerických zájmů.
Spojené státy, které jsou povinny platit více než pětinu běžného rozpočtu OSN, v současné době dluží organizaci 1,5 miliardy dolarů (31,1 miliardy korun), upozorňují úředníci OSN.
