Trump uvalil sankce na členy Mezinárodního trestního soudu vyšetřující Američany

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým uvalil sankce na činitele Mezinárodního trestního soudu (ICC) podílející se na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael. Kromě toho také například podepsal exekutivní příkaz, kterým chce v USA vymýtit protikřesťanskou zaujatost.

Finanční a vízové sankce se mají týkat i rodinných příslušníků činitelů Mezinárodního trestního soudu. Podle agentury Reuters je první osobou, které se sankce mají týkat, hlavní prokurátor soudu Karim Khan. Jméno Khana, který je britským občanem, zmiňuje podle Reuters zatím nezveřejněná příloha Trumpova exekutivního příkazu. Khan byl v centrále OSN naposledy minulý týden, aby Radu bezpečnosti informoval o případu týkajícím se Súdánu.

ICC v pátek odsoudil Trumpovo vyjádření. Vyzval „125 členských států, občanskou společnost a všechny národy světa, aby se jednotně postavily za spravedlnost a základní lidská práva“. Soud také pevně stojí za svými zaměstnanci, dodal.

„Uvalení sankcí na ICC ohrožuje nezávislost soudu a podkopává mezinárodní systém trestního soudnictví jako celek,“ uvedl k tomu předseda Evropské rady António Costa. Nizozemsko, na jehož půdě soud sídlí, označilo Trumpovo rozhodnutí za „politováníhodné“. „Práce soudu je zásadní pro boj proti beztrestnosti,“ uvedl nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar uvedl, že Trumpovo nynější rozhodnutí uvalit sankce na činitele ICC „důrazně schvaluje“ a že činnost soudu je „nemorální“ a neopírá se o „žádný právní základ“. „ICC agresivně stíhá zvolené představitele Izraele, jediné demokracie na Blízkém východě. ICC nemá žádnou jurisdikci,“ tvrdí Saar s tím, že Izrael ani USA nejsou smluvními stranami Římského statutu, tedy členy ICC. Armády obou zemí podle Saarova názoru přísně dodržují mezinárodní právo.

Izraelské oběti teroristického útoku Hamásu a jeho spojenců z předloňského 7. října u Pásma Gazy a jejich příbuzní však nadále chtějí spolupracovat s ICC, řekla Reuters advokátka Yaël Viasová Gvirsmanová, která zastupuje na 350 obětí či jejich rodiny. Podle ní by sankce mohly ztížit komunikaci se soudem.

K Trumpovu kroku se na Facebooku vyjádřil i maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto, podle nějž jsou sankce proti ICC „zcela pochopitelné“.

Ukrajina doufá, že Trumpův krok nezabrání soudu pokračovat ve stíhání předpokládaných pachatelů válečných zločinů spáchaných během války Ruska proti Ukrajině, uvedl mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj.

Mluvčí podle serveru RBK-Ukrajina také ujistil, že Kyjev nehledě na americká rozhodnutí vůči ICC, která však nesouvisejí s Ukrajinou, bude pokračovat ve spolupráci s Haagem, aby se objasňování ruských válečných zločinů posouvalo kupředu. Kyjev pokládá za důležité, aby ICC vydal více zatykačů na předpokládané pachatele válečných zločinů. „Zbývá vykonat ještě mnoho práce a jsme přesvědčeni, že tato práce s ICC bude pokračovat,“ dodal.

ICC předloni v březnu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina kvůli podezření z účasti na nezákonném zavlečení ukrajinských dětí do Ruska. Moskva, která ICC neuznává, spáchání válečných zločinů popírá.

Kvůli sankcím hrozí beztrestnost těžkých zločinů, píše 79 zemí

Sankce však zvyšují riziko, že nejtěžší zločiny zůstanou bez trestu, uvedlo ve společném prohlášení podle Reuters a AFP 79 zemí, tedy zhruba dvě třetiny států uznávajících ICC. Podle AFP se pod text podepsaly například Německo, Francie, Británie, Mexiko, Kanada, Jihoafrická republika, Panama či zástupci Palestinců. K prohlášení se podle Reuters nepřipojilo například Česko, Maďarsko, Itálie či Austrálie.

Nizozemský premiér Dick Schoof prohlásil, že jeho země zajistí bez ohledu na sankce další činnost justiční instituce sídlící v Haagu.

Mezinárodní trestní soud je první stálá instituce svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu. Nyní má podporu 125 zemí, ale například Spojené státy, Čína, Rusko či Izrael jeho jurisdikci neuznávají.

Washington už během prvního Trumpova působení v úřadu v roce 2020 uvalil sankce na prokurátorku Fatou Bensoudaovou, která dala podnět k zahájení vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti údajně spáchaných Američany po invazi do Afghánistánu z konce roku 2001.

Loni soud Spojené státy i některé další země pobouřil tím, že vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který je kvůli způsobu vedení války v Pásmu Gazy podezřelý ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Trump: Vymýtíme protikřesťanskou zaujatost

Trump také podepsal exekutivní příkaz, kterým chce ve Spojených státech vymýtit jím deklarovanou protikřesťanskou zaujatost a vytvořit pracovní skupinu, která bude vyšetřovat perzekuci křesťanů. Další skupina se pak má zabývat náboženskou svobodou.

Osmasedmdesátiletý prezident také uvedl, že v čele pracovní skupiny stane ministryně spravedlnosti Pam Bondiová, která bude mít za úkol „okamžitě zastavit všechny formy cílených útoků a diskriminace vůči křesťanům ve federální vládě“. Ty podle něj například na ministerstvu spravedlnosti nebo v rámci Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) byly „hrozné“.

Trump na dvojici náboženských setkání ve Washingtonu také poznamenal, že se jeho vztah s náboženstvím změnil po dvojici pokusů o atentát na jeho osobu, a vyzval Američany, aby vrátili Boha do svých životů. „Cítím, že to ve mně něco změnilo,“ poznamenal o atentátu v Butleru během předvolební kampaně, kdy ho kulka útočníka zasáhla do ucha. „Věřil jsem v Boha, ale cítím, cítím to mnohem silněji. Něco se stalo,“ vyjádřil své přesvědčení.

Prezident se pokusil odvolat předsedkyni federální volební komise

Předsedkyně federální volební komise Ellen Weintraubová v noci na pátek uvedla, že dostala od Trumpa dopis, podle kterého byla z funkce odvolána. V prohlášení na sociální síti X dodala, že prezident krok učinil v rozporu s platnými právními normami a naznačila, že prozatím ve funkci zůstává. Bílý dům se k věci ihned nevyjádřil, napsal deník The New York Times (NYT).

Weintraubová uvedla, že jí Trump poslal ve čtvrtek dopis a k příspěvku ho přiložila. V dopise s hlavičkou Bílého domu datovaném 31. ledna prezident šéfce komise stručně oznamuje, že ji tímto odvolává z funkce, a to s okamžitou platností. „Děkuji vám za vaše služby,“ napsal Trump.

„Existuje legální způsob, jak nahradit členy federální volební komise – tohle to není,“ napsala Weintraubová. „Měla jsem to štěstí sloužit americkému lidu a cestou způsobit pár potíží. To se v nejbližší době nezmění,“ dodala. V rozhovoru s NYT uvedla, že prezidentův krok považuje za neplatný a že zvažuje, jak na něj reagovat.

Členy vedení volební komise jmenuje prezident a potvrzuje Senát. Podle NYT komisaři odchází až ve chvíli, kdy hlava státu navrhne náhradního člena a zákonodárci nominaci potvrdí. Trump v dopise zveřejněném Weintraubovou žádného nástupce nejmenoval a proces obsazení jejího postu by trval nejméně týdny.

Nařídil rovněž přezkoumat financování všech neziskových organizací, které dostávají vládní peníze, informuje s odvoláním na činitele Bílého domu agentura Reuters. Ta také s odvoláním na čtyři zdroje napsala, že v americké agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID), která se podílí na humanitární pomoci v řadě zemí světa, má podle představ Trumpovy administrativy zůstat jen 294 z 10 tisíc nynějších zaměstnanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 42 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...