Turecko usiluje o propuštění Izraelců. Země, která hostí vůdce Hamásu, chce roli prostředníka

Nahrávám video

V současném konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Turecka zapotřebí se vyhnout krokům, které by vedly k dalšímu růstu napětí v regionu. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy a snaží se hrát roli prostředníka. Jeho země má totiž dlouhodobé vazby na Hamás a často hostí lídry teroristického hnutí, což Izrael znepokojuje. Po protižidovských protestech z posledních dnů Turecko z bezpečnostních důvodů opustil izraelský diplomatický sbor.

Po raketovém útoku na nemocnici v Gaze vypukly v Turecku násilné demonstrace. Lidé házeli kameny na sídlo izraelského generálního konzulátu v Istanbulu. Z Turecka již odletěla dosavadní velvyslankyně Izraele v Ankaře. „Izrael také doporučil svým občanům v Turecku, kteří se zde v těchto dnech nacházejí, aby zemi z obav o jejich bezpečí opustili,“ informoval zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Protesty v Turecku stále pokračují, podle zpravodaje už ale nejsou tak násilné jako v prvních dnech ani tak početné jako v Evropě. V historické čtvrti konzervativní části Istanbulu se sešlo v pátek několik tisíc lidí. „Podle některých pozorovatelů je důvodem toho, že protesty v Turecku nejsou tak početné jako v arabských nebo evropských zemích, to, že obecný názor společnosti na tu problematiku je podobný, jako razí vláda AKP v čele s Erdoganem,“ uvedl Černohorský.

Snahy o propuštění unesených Izraelců

Erdogan podle něj dosud nepoužíval v souvislosti s válkou tak tvrdou rétoriku vůči Izraeli jako v minulosti. Turecký prezident dokonce kritizoval útoky na civilisty na obou stranách. V pátek ale Erdogan v proslovu přece jen volil tvrdší slova. Izraelské útoky na Pásmo Gazy podle něj hraničí s genocidou a nepřinesou bezpečnost. Izrael vyzval k zastavení úderů na Gazu.

„Snaží se hrát roli prostředníka. Turecko dopravilo humanitární pomoc do Egypta, která má výhledově zamířit do Pásma Gazy, a snaží se vyjednat propuštění civilních rukojmí z rukou teroristické organizace Hamás. Otázka je, do jaké míry mohou být tyto ambice úspěšné, ale své vazby na Hamás chce zužitkovat,“ míní zpravodaj.

Nahrávám video

Turecko na rozdíl od řady západních zemí neřadí Hamás mezi teroristické organizace. „Ankara tvrdí, že mu poskytuje pouze politickou podporu, v minulosti se ale objevily obvinění ze strany izraelských úřadů a tajných služeb, že Turecko podporuje Hamás finančně i logisticky,“ upozornil zpravodaj.

Vůdci Hamásu jsou v Turecku jako doma

Turecko navíc pravidelně hostí lídry Hamásu, což není v zemi žádným tajemstvím. V dobrovolném exilu v Turecku a Kataru žije například lídr Hamásu Ismáíl Haníja. Naposledy byl v Ankaře na oficiální návštěvě letos v červenci.

„Zmíním ještě jméno Sálih Arúrí. To je člověk, který je členem nejužšího vojenského velení Hamásu a po útoku ze 7. října byl viděn na záběrech celého vedení Hamásu, jak oslavují tento teroristický útok. V Turecku se dlouhodobě zdržoval, pak ale v rámci narovnávání vztahů mezi Izraelem a Tureckem zemi opustil. Do země se ale pravidelně vrací, což je samozřejmě trnem v oku izraelských úřadů,“ podotkl Černohorský.

Arúrí je velitel Hamásu pro teroristické útoky na okupovaném Západním břehu, za jehož dopadení Spojené státy vypsaly odměnu ve výši pěti milionů dolarů. „Náš názor je, že Hamás by neměl mít kancelář a provozovat aktivity ani v Turecku, ani nikde jinde na světě,“ prohlásila velvyslankyně Izraele v Turecku Irit Lillianová.

Spekuluje se i o tom, že Hamás z Turecka plánoval některé teroristické útoky, to ale Ankara opakovaně popírá. „Současný vztah s Hamásem turecké vládě zajišťuje přízeň jejích voličů. Nemá ale zájem vazby s ním nějak prohlubovat,“ míní teolog a spisovatel Ihsan Eliacik.

Turecko podle Černohorského nestojí o regionální rozšiřování konfliktu. „Souvisí s tím i zlepšování vztahů mezi Tureckem a Izraelem. Loni tu byl na oficiální návštěvě izraelský prezident, loni se Erdogan poprvé po čtrnácti letech setkal s izraelským premiérem,“ připomněl zpravodaj.

Vztahy Ankary a Jeruzaléma zamrzly v roce 2010, v posledních dvou letech se ale zlepšily. Důvodem jsou vleklé potíže turecké ekonomiky. Podle Ankary by mohly pomoci lepší obchodní vztahy se židovským státem. „Pokud by konflikt dále eskaloval, pro místní vládu, která se tradičně staví do role patrona muslimů po celém světě, a tedy i Palestinců, by se zúžil manévrovací prostor. Oživení turecko-izraelských vztahů by skončilo minimálně u ledu,“ hodnotí situaci Černohorský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 2 hhodinami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 3 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 4 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 4 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 4 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 7 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.