Ukrajina je podle Zelenského připravena jednat o neutralitě

O demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny, jak je hlásá Vladimir Putin, se podle Zelenského vůbec nejedná a není ani jasné, co termín přesně znamená, ale Ukrajina je podle prezidenta připravena jednat o své neutralitě, bezjaderném postavení a bezpečnostních zárukách. Ale ty nesmějí skončit jen na papíře, jako to bylo u Budapešťského memoranda, jímž se Ukrajina  na konci studené války vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky Velké Británie, Ruska a USA.

„Jsme ochotni na to přistoupit. To je hlavní bod. A byl to první zásadní bod pro Rusko. Nakolik si pamatuji, začalo kvůli tomu válku,“ řekl Zelenskyj. Dále uvedl, že možnou neutralitu země by museli schválit v referendu přímo občané Ukrajiny.

Prezident také připustil, že nelze Rusko přimět, aby se stáhlo ze všech ukrajinských území, včetně Donbasu a anektovaného Krymu. Uvědomuje si prý, že „to by vedlo ke třetí světové válce“. Proto je ochoten přistoupit na kompromis, aby se ruská vojska vrátila do pozic, ve kterých byla před invazí z 24. února. „Vraťte se tam, odkud to vše začalo, a tam se pokusíme vyřešit složitý problém Donbasu,“ řekl v narážce na východoukrajinský region, který od jara 2014 částečně ovládli proruští separatisté. Nezávislost jejich samozvaných republik krátce před zahájením útoku Moskva uznala.

Zelenskyj v prvním rozhovoru, který od vypuknutí války poskytl ruským novinářům, zdůraznil, že od svého zvolení říkal ruskému prezidentu Putinovi, že se nechystá „vojenskou cestou zabrat naše území“, a že se snažil – až do ruského vpádu – hledat a najít cesty k soužití obou zemí. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor se v neděli bez uvedení důvodů snažil zabránit publikaci rozhovoru skupiny ruských novinářů s ukrajinským prezidentem i videozáznamu jejich diskuse.

Ruská generální prokuratura zároveň oznámila, že právně vyhodnotí zveřejnění rozhovoru s ukrajinským prezidentem a jeho obsah, uvedla agentura TASS. „V podmínkách rozsáhlé protiruské propagandy a pravidelného zveřejňování lživých informací o počínání Ruské federace v souvislosti se speciální vojenskou operací, uskutečňované ozbrojenými silami Ruské federace na obranu (separatistické) Doněcké a Luhanské lidové republiky, udělá generální prokuratura principiální právní vyhodnocení obsahu zveřejněných vyjádření,“ citovala TASS z vyjádření prokuratury.

Diplomatické jednání o příměří

Příští třídenní kolo rusko-ukrajinských rozhovorů se uskuteční v Turecku. „Dnes (v neděli) při dalším kole jednání prostřednictvím videa bylo přijato rozhodnutí uspořádat další kolo přímých rozhovorů mezi oběma delegacemi v Turecku od 28. do 30. března,“ napsal předseda poslaneckého klubu ukrajinské vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija na Facebooku. Přislíbil, že další podrobnosti budou následovat.

Vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij později podle ruských médií upřesnil, že delegace budou jednat 29. a 30. března. Místo konání rozhovorů neuvedl. „Dnes se konalo další kolo rozhovorů s Ukrajinou ve formátu videokonference. Ve výsledku jsme přijali rozhodnutí setkat se v očním formátu 29. až 30. března,“ uvedl Medinskij.

Ankara se angažuje jako prostředník ve snahách o ukončení již déle než měsíc trvající rusko-ukrajinské války a mimo jiné už uspořádala schůzku ministrů zahraničí Sergeje Lavrova a Dmytra Kuleby.

Prezidenti Recep Tayyip Erdogan a Vladimir Putin se dnes domluvili, že místem dalšího kola jednání Ruska a Ukrajiny bude Istanbul, uvedla agentura Interfax s odvoláním na turecká média. Erdogan naléhal, že je nezbytné co nejdříve dosáhnout příměří na Ukrajině, a přislíbil, že Turecko je připraveno poskytnout humanitární pomoc.

Scholz chce protiraketový deštník nad Německem

Kvůli válce na Ukrajině uvažuje Německo o nákupu protiraketového deštníku a bude více investovat do armády. V rozhovoru pro stanici ARD to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Rusko podle něj v bojích na Ukrajině přišlo o více než deset tisíc mužů a rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina spustit invazi bylo chybné, NATO ale neusiluje o změnu režimu v Rusku.

„Válka je zločin a toto je Putinova válka,“ řekl Scholz moderátorce. Ta se jej pak dotázala, zda to znamená, že Putina považuje za válečného zločince. „Myslím, že je jasné, co to znamená,“ řekl na to kancléř.

Tématem rozhovoru byl i sobotní projev amerického prezidenta. Scholz ujistil, že změna režimu v Rusku není cílem Severoatlantické aliance a že nic takového neměl na mysli ani Biden.

„Musíme být natolik silní, aby si nás nikdo netroufl napadnout,“ vysvětlil kancléř snahu své vlády více investovat do armády. Součástí investic má být také instalace protiraketového deštníku nad Německem. Berlín prý také dělá vše, co je v jeho silách, aby podpořil Ukrajinu, což zahrnuje i dodávky zbraní.

Macron vyzval ke zdrženlivosti při volbě slov

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval po sobotním projevu prezidenta Bidena ke zdrženlivosti při volbě slov ve vyjádřeních ohledně Ruska a Ukrajiny. Podle něj je důležité, aby státníci napjatou situaci svými vyjádřeními dál nezhoršovali.

„Taková slova bych nevolil, protože s prezidentem Putinem dál vedu rozhovory,“ řekl Macron televizní stanici France 3. „Chceme zastavit válku, kterou Rusko začalo na Ukrajině, bez další eskalace - to je náš cíl. A pokud ho chceme dosáhnout, pak nesmíme vyhrocovat situaci ani slovy, ani činy,“ dodal.

Není naší strategií změnit režim v Rusku, ujistil Blinken

Strategií Spojených států není změna režimu v Rusku ani jinde na světě, řekl při návštěvě Izraele americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Myslím, že prezident, Bílý dům, včera (v sobotu) večer prostě zdůraznil, že prezidentu Putinovi nesmí být dovoleno vést válku nebo agresi proti Ukrajině nebo komukoli jinému,“ poznamenal Blinken k vyjádření, kterým prezident USA zakončil svůj sledovaný projev ve Varšavě.

Prakticky stejně se vyjádřila také velvyslankyně USA při NATO Julianne Smithová. Zároveň uvedla, že zbraně nyní Ukrajině poskytují zhruba dvě třetiny států Severoatlantické aliance.

Biden ve vystoupení v polské metropoli mimo jiné prohlásil, že pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění. Moskvou uváděné důvody k vojenské akci označil za nemravné a cynické.

Putin podle Bidena zahájením války udělal „strategickou chybu“ a přepočítal se, když se domníval, že Ukrajinci budou ruské vojáky vítat. „Proboha, tenhle muž nemůže zůstat dál u moci,“ uzavřel své vystoupení.

Vůči vyjádření amerického prezidenta se obratem ohradil Kreml. Putinův mluvčí podle stanice CNN uvedl, že o setrvání ruského prezidenta u moci nemůže rozhodovat Biden. „Jde o volbu občanů Ruské federace,“ zdůraznil Peskov.