Ukrajina je pro Putina můstkem do Evropy, na řadě je Pobaltí, míní historik Svoboda

Nahrávám video

Ukrajinský vzdor ruské agresi zajišťuje, aby se válka neposunula blíže k nám, neboť ruský diktátor Vladimir Putin konflikt chápe jako apokalyptický střet se Západem. V Interview ČT24 před tím varoval historik a ukrajinista David Svoboda. Ukrajina je podle něj svým odhodláním západnější než leckteré západní země, protože ví, že pokud nebude integrována do západních struktur, čeká ji smrt a zkáza.

Ukrajinské odhodlání čelit ruské agresi mnohé překvapilo, což bylo podle Svobody způsobeno také stereotypním vnímáním této země jako zkorumpovaného a rozvráceného státu.

„Ukrajina se jevila – a byla to také součást ruských lží, které prýštily na celý svět – jako stát, se kterým není radno mít cokoliv společného. Teď vidíme, že Ukrajina předvedla takový kousek – z hlediska občanské a branné morálky i z hlediska bojových schopností a ctností –, že by NATO mělo spíš samo prosit, aby mohlo vstoupit do Ukrajiny, než aby Ukrajina musela ťukat na brány NATO.“

Ukrajina ukázala, že je jedním z mála evropských států, které umí bojovat, a hlavně jsou ochotny bojovat, uvedl historik a ukrajinista s tím, že Ukrajina je nyní přínosem, aniž by byla v Alianci.

„To, co Ukrajina dneska dělá, je základní překážkou toho, aby se válka přelila i k nám nebo do blízkosti našich hranic. Nedělejme si iluze – toto je válka na etapy a Ukrajina je jen můstkem, kterým chce Putin přejít k Evropě. Na řadě je Pobaltí, tam už samozřejmě (Putin) zapojí jaderné vydírání. A já si na základě různých gest a projevů politické morálky, které předvádějí západní lídři, vůbec nejsem jistý, jestli NATO bude schopno tuhle morální zátěž ustát,“ vyjadřuje svou skepsi Svoboda.

Svoboda: Putin chce Ukrajinu vykastrovat

Putin chce obnovit sféru vlivu, kterou disponoval Sovětský svaz před svým rozpadem a do které spadalo i Česko. Ukrajinu chce ruský diktátor podle Svobody zničit. „Chce ten stát demontovat, on ho chce vykastrovat,“ míní.

Ukrajina má v ruské nacionální a imperiální mytologii zvláštní postavení, neboť Rusové od ní uměle a nenáležitě odvíjejí počátek své státnosti. Po rozpadu SSSR Rusové „se skřípením zubů“ přijali ztrátu Pobaltí, ale ztráta Ukrajiny je pro ně jako ztráta končetiny, vysvětluje ukrajinista.

„Oni v tom vidí symboliku té porážky a ponížení, protože vidí, že národ, který podle nich vůbec neexistuje, se má čile k světu, a to v duchu hodnotově úplně opačném, než jaký pěstují samotní Rusové. Ukrajina chce jít na Západ a svým odhodláním je dnes západnější než Německo či Francie, protože Západu pořád věří – namnoze i iluzorně,“ připouští Svoboda.

V případě Ukrajinců je podle něj prozápadní volba spojená s geostrategickou rozvahou. „Oni prostě vědí, že pokud nebudou na Západě, nebudou integrováni do jeho struktur – (tak přijde) smrt a zkáza. A 24. únor to potvrdil.“ Putin podle něj neválčí jen s Ukrajinou a o Ukrajinu. „On to opravdu chápe jako jakýsi eschatologický, apokalyptický střet se Západem jako s říší zla,“ uzavřel historik a ukrajinista.

David Svoboda mluvil v Interview ČT24 mimo jiné také o tom, jestli se blíží konec Vladimira Putina, či o roli ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 11 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 31 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.