Ukrajina konečně dostane od USA patrioty, píše CNN. K oznámení může dojít v řádu dní

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Při posledním bombardování 5. prosince prošlo podle Kyjeva ukrajinskou protivzdušnou obranou pouze deset ze sedmdesáti ruských raket. Deklarovaná 87procentní míra zachycení svědčí o rostoucí účinnosti ukrajinských systémů, které jsou převážně ze sovětské éry, ale v poslední době byly doplněny moderním západním vybavením a vylepšenou technikou, píše server Finacial Times.

Spojené státy poskytly Ukrajině vojenskou podporu v hodnotě miliard dolarů, včetně zbraní protivzdušné obrany, od raketového systému země-vzduch Stinger, který je dostatečně lehký na to, aby jej bylo možné přenášet, až po větší protiletadlové systémy NASAMS, které mohou zajistit protivzdušnou obranu proti cílům krátkého a středního dosahu.

V úterý však mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat novinářům řekl, že Ukrajina stále „není schopna sestřelovat balistické rakety prostředky protivzdušné obrany, které máme ve výzbroji“. „Proto je nejúčinnější metodou ničení těchto raket na místě jejich startu, kde se nacházejí,“ dodal.

Rusko má podle odhadu ukrajinské vojenské rozvědky dost raket ještě na tři až pět vln náletů na Ukrajinu, uvedl podle deníku The New York Times zástupce šéfa rozvědky Vadym Skibickyj. Odhad vychází z předpokladu, že při jedné vlně ruské síly vypálí osmdesát až devadesát raket.

Kyjev si proto nejvíce přeje, aby mu Washington dodal právě systém Patriot delšího doletu, který dokáže zachytit i ruské balistické střely. Bidenova administrativa se tohoto kroku doposud zdráhala, to by se však podle amerických představitelů mohlo tento týden změnit.

Moskva nicméně podle agentury Reuters ve středu varovala, že americké protiraketové systémy Patriot by byly legitimním cílem ruských úderů proti Ukrajině, pokud by Spojené státy povolily jejich dodávku na podporu Kyjeva. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že patrioty budou „určitě“ cílem Ruska, ale nepotvrzené zprávy médií nebude komentovat.

Nejúčinnější obranný systém na Ukrajině

Pokud by USA skutečně poslaly pokročilý systém protivzdušné obrany dlouhého doletu, který je vysoce účinný při zachycování balistických a řízených střel, jednalo by se o nejúčinnější obranný zbraňový systém dlouhého dosahu zaslaný do země a podle představitelů pomůže zabezpečit i vzdušný prostor pro země NATO ve východní Evropě.

Není jasné, kolik odpalovacích zařízení bude vysláno, ale typická baterie patriotů zahrnuje radarovou soupravu, která zjišťuje a sleduje cíle, počítače, zařízení na výrobu energie, stanici pro řízení zásahu a až osm odpalovacích zařízení, z nichž každé pojme čtyři rakety připravené k odpálení.

Jakmile budou plány dokončeny, očekává se, že patrioty budou v nadcházejících dnech rychle odeslány a Ukrajinci budou vyškoleni k jejich používání na základně americké armády v německém Grafenwoehru, uvedli úředníci.

Ostatní země už je mají

Na rozdíl od menších systémů protivzdušné obrany potřebují raketové baterie Patriot mnohem větší posádky, jejich řádná obsluha vyžaduje desítky pracovníků. Výcvik pro baterie raket Patriot obvykle trvá několik měsíců a Spojené státy jej nyní budou provádět pod tlakem téměř každodenních leteckých útoků ze strany Ruska, píše CNN.

Systém je všeobecně považován za jednu z nejschopnějších zbraní dlouhého dosahu, která brání vzdušný prostor proti přilétajícím balistickým a řízeným střelám i některým letadlům. Díky svému dlouhému doletu a schopnostem ve velkých výškách může potenciálně sestřelovat ruské rakety a letadla daleko od jejich zamýšlených cílů uvnitř Ukrajiny.

USA již dříve poslaly baterie Patriot spojencům v NATO, jako je Polsko, aby posílily jejich obranu, a na Ukrajinu poslaly další zbraňové systémy, aby pomohly proti ruské invazi. V posledních letech USA poslaly rakety Patriot do Saúdské Arábie a Iráku, aby čelily hrozbám ze strany Íránu a jeho spojenců, a do oblasti Tichomoří, aby odstrašily Severní Koreu.

Na Kyjev ve středu zaútočily íránské drony

Ve středu ráno byly mezitím hlášeny výbuchy z historického centra Kyjeva, kde se nachází i vládní budovy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později uvedl, že podle prozatímních informací Rusko vyslalo na metropoli třináct dronů Šáhed íránské výroby, ale ukrajinská protivzdušná obrana je všechny sestřelila.

Ukrajinská média hlásí, že kvůli ruskému útoku jsou poškozeny dvě administrativní budovy v centru hlavního města a soukromý dům v Kyjevské oblasti. Ruské bezpilotní letouny ale během středečního útoku nepoškodily žádná energetická zařízení, uvedla společnost Ukrenerho. Současně však poznamenala, že situace v ukrajinském energetickém systému zůstává složitá kvůli velkému množství předchozích škod. Nejobtížnější je podle ní situace na východě země kvůli každodennímu ostřelování.

Britská velvyslankyně v OSN Barbara Woodwardová v pátek 9. prosince uvedla, že Rusko se také snaží získat od Íránu další zbraně, včetně stovek balistických raket, a na oplátku nabízí Teheránu bezprecedentní vojenskou a technickou podporu. Od srpna Írán převedl stovky bezpilotních letounů do Ruska, které je použilo k „zabíjení civilistů a nezákonnému zaměřování civilní infrastruktury“ na Ukrajině, uvedla Woodwardová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...