Ukrajina sestřelila Rusům bombardér a ničila radary na Krymu

Ukrajinské letectvo oznámilo, že zničilo ruský stíhací bombardér Su-34, který útočil klouzavými bombami na Záporoží. Kyjev zveřejnil video z operace speciální jednotky, jež zničila při středečním náletu několik ruských transportních letadel a radarů na okupovaném Krymu. Moskva v noci opět udeřila na sousední zemi pomocí dronů.

Co se stalo s posádkou sestřelené ruské stíhačky, Kyjev nesdělil. Podle portálu Oryx, který shromažďuje údaje o zdokumentovaných ztrátách bojové techniky během války, přišlo ruské letectvo dosud o 32 zničených a pět poškozených Su-34 a jeden modernizovaný Su-34M, který nejspíš omylem sestřelila ruská protivzdušná obrana.

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR ve čtvrtek zveřejnila záběry, které podle ní dokumentují zničení dvou ruských transportních letounů An-26 a pobřežního radaru na okupovaném Krymu ukrajinskými drony. Tyto ztráty byly podle HUR zahrnuty do středeční svodky ukrajinského generálního štábu.

Kyjev útočil i přímo na území Ruské federace. V důsledku dopadu ukrajinského dronu vypukl požár v jednom z velkých podniků v Krasnodarském kraji na jihozápadě země, oznámil krizový štáb tohoto regionu. Nálet se podle něj obešel bez mrtvých a raněných.

Podle serveru Ukrajinska pravda bezpilotní letouny zaútočily na chemický závod v Bělořečenském okrese a požár, který byl rychle uhašen, si vyžádal evakuaci personálu a uzavření okolních silnic. „V noci z 24. na 25. září dopadly trosky dronu v oblasti jedné z velkých společností ve městě. Asi 140 lidí – zaměstnanců společnosti – bylo evakuováno do krytu,“ uvedlo tamní operační velitelství.

Námořní drony HUR, tedy bezposádková, dálkově řízená plavidla s výbušninami, poškodily také ropné terminály v přístavech Novorossijsk a Tuapse na jihu evropské části Ruska, přes které může Moskva vyvážet až dva miliony barelů ropy denně, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje.

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 55 ukrajinských dronů, mimo jiné nad Krymem a Krasnodarským krajem, tvrdí ruské ministerstvo obrany, podobná tvrzení znepřátelených stran ve válečných podmínkách však nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinská infrastruktura jako terč

Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 176 dronů, z nichž se 153 podařilo zneškodnit, informovalo ukrajinské letectvo. Připustilo, že zaznamenalo třináct zásahů na osmi místech země. Nejméně jeden člověk byl zabit ve vsi Prykolotne u Kupjanska na severovýchodě Ukrajiny, oznámili záchranáři.

Ruské bezpilotní stroje při rozsáhlém náletu poškodily objekty kritické infrastruktury ve Vinnycké oblasti, část oblastního města Vinnycja byla načas odpojena od elektřiny a železnice dočasně přerušila provoz, uvedla Natalja Zabolotná z oblastní správy. Dodávky elektřiny i provoz vlaků jsou již obnoveny. Nálet se podle ní obešel bez obětí.

Ve městě Černihiv na severu Ukrajiny a v okolní oblasti ruský útok na kritickou infrastrukturu připravil o dodávky elektřiny asi třicet tisíc odběratelů, napsal šéf tamní vojenské správy Dmytro Bryžynskyj. Nikdo ale nebyl zabit, dodal.

Na infrastrukturu mířily ruské drony i v Kirovohradské oblasti. Drony podle náčelníka oblastní správy Andrije Rajkovyče poškodily několik obytných domů a připravily o elektřinu tři obce. Útok si nevyžádal oběti. Problémy s dodávkami elektřiny a vody způsobil nálet dronů také ve městě Nižyn v Černihivské oblasti, informoval server RBK-Ukrajina.

Zelenskyj: Pokud Rusko neukončí válku, měli by lidé v Kremlu hledat kryt

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se serverem Axios prohlásil, že pokud Rusko neukončí válku proti Ukrajině, měli by lidé v Kremlu hledat kryt. „Měli by vědět, kde jsou kryty,“ řekl. „Potřebují to. Pokud válku nezastaví, určitě to budou potřebovat,“ dodal. Na ruské civilisty ukrajinská armáda podle něj útočit nebude, protože „my nejsme teroristé“. Mocenská centra, jako je Kreml, ale v úvahách ukrajinských plánovačů figurují, zdůraznil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident také řekl, že při schůzce se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem získal jeho jednoznačnou podporu k úderům proti ruské energetické infrastruktuře a zbrojovkám. Podotkl, že pokud Kyjev od Spojených států získá dodatečné zbraně dalekého dosahu, použije je. Zelenskyj uvedl, že během úterní schůzky se na Trumpa obrátil s konkrétní žádostí týkající se nového zbraňového systému, který by podle něj přinutil ruského vládce Vladimira Putina zasednout za jednací stůl. O jaký systém jde, ale neprozradil.

Zelenskyj se také opět vyjádřil ke kritice ze strany Trumpa a některých zástupců jeho administrativy kvůli tomu, že na Ukrajině se v době válečného stavu nekonají volby. To neumožňuje ukrajinská ústava. Zelenskyj řekl, že nemá v úmyslu Ukrajinu vést i v době míru, a slíbil, že až bude dosaženo příměří, požádá parlament, aby volby uspořádal.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...