Ukrajina ukázala diplomatům materiály ohledně následků ruského útoku na Družbu

Šéf ukrajinské energetické společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj představil zástupcům 31 zemí materiály, které mají ukazovat následky ruského útoku na ropovod Družba. Po lednovém přerušení dodávek ruské ropy na Slovensko a do Maďarska tímto potrubím vlády v Bratislavě a v Budapešti opakovaně obvinily Ukrajinu, že obnovu provozu ropovodu záměrně oddaluje.

„Představili jsme vyčerpávající materiály o povaze útoku a jeho následcích, včetně fotografií a videí z místa události. Diplomatům jsme také podrobně vysvětlili výzvy, kterým naši kolegové čelí,“ napsal na facebooku v sobotu Koreckyj.

Uvedl také, že obnova infrastruktury je složitý technologický proces, který vyžaduje čas, specializované vybavení a práci v podmínkách trvalé hrozby opakovaných ruských útoků.

Koreckyj nezmínil, zda se setkání zúčastnili zástupci Maďarska a Slovenska. Některá ukrajinská média však v této souvislosti informovala, že maďarští a slovenští zástupci na brífinku přítomni byli.

Tento týden přijela na Ukrajinu maďarská delegace s cílem zjistit stav ropovodu Družba. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že delegace nemá oficiální status ani naplánovaná oficiální jednání. Inspekci ropovodu tento týden navrhla Kyjevu také Evropská komise.

Zelenskyj označil tlak na zprovoznění ropovodu za vydírání

V neděli pak za vydírání označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tlak Evropy na zprovoznění ropovodu Družba. Evropa podle Zelenského „nutí obnovit Družbu“ tím, že odstávku spojují s evropskou půjčkou, kterou blokuje Budapešť a která má mimo jiné sloužit k nákupu zbraní pro Ruskem napadenou zemi.

„Řekl jsem našim přátelům v Evropě, že se to jmenuje vydírání,“ řekl Zelenskyj v neděli zveřejněném rozhovoru, který v sobotu poskytnul několika médiím včetně agentury AFP.

Ropovodem Družba neteče ruská ropa na Slovensko a do Maďarska od 27. ledna, kdy ropovod podle Kyjeva poškodil ruský útok. Bratislava a Budapešť naproti tomu obviňují Kyjev z průtahů při uvedení ropovodu do provozu a ze snahy ovlivnit dubnové parlamentní volby v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o setrvání u moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...