Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Nahrávám video

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.

„Státní podniky, obzvláště železnice a Naftogaz, musí nezbytně zajistit, aby během topné sezony 2025 až 2026 bylo obstaráno dostatečné množství elektřiny, která je potřeba k pokrytí nejméně 50 procent celkové spotřeby,“ řekl Šmyhal. Ukrajina chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny.

Šmyhal nesdělil žádné informace o tom, kolik elektřiny v současné době Ukrajina vyrábí a dováží. Stanice ntv poznamenala, že tyto údaje Kyjev kvůli válce tají.

Ukrajinska pravda napsala, že premiérka Julija Svyrydenková pověřila ministra zahraničí Andrije Sybihu, aby ve spolupráci s ministerstvem energetiky připravili schůzku kontaktní skupiny, známé též jako ramsteinská skupina, která by se složité energetické situaci země věnovala. Termín jednání zatím Kyjev neoznámil.

Podle Zelenského se každý den pracuje nejen na obnově elektráren, ale také na obnově technických kapacit pro dovoz elektřiny, které ničí ruské útoky. „Opravy se provádějí po každém útoku. Máme velký počet opravářských týmů. Ale nemohou zvládnout vše sami, jedná se o složitou práci,“ sdělil Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda.

Nahrávám video

Uzavřené školy v Kyjevě

Primátor Kyjeva Vitalij Klyčko v pátek oznámil, že kvůli ruským úderům na energetický sektor je v metropoli mimořádně složitá situace, takže je nezbytné uzavřít školy. „Počínaje 19. lednem zůstanou školy v hlavním městě uzavřené do 1. února,“ napsal Klyčko na telegramu. Správa metropole rovněž uvedla, že v zájmu energetických úspor sníží intenzitu městského osvětlení na zhruba jednu pětinu.

„Viděli jsme, že město samotné je potemnělé. Venkovní osvětlení, jak ohlásila vláda Kyjeva, funguje jen na několik procent z původních kapacit,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Podle večerního oznámení Klyčka je nyní v hlavním městě 67 vícepatrových obytných budov, které jsou bez tepla. Odpoledne Klyčko hovořil ještě zhruba o stovce domů. Po rozsáhlém ruském útoku z 9. ledna jich bez dodávek tepla bylo šest tisíc. „Město dělá vše, aby se nezbytné služby obyvatelům obnovily,“ uvedl primátor.

Ukrajinský červený kříž nadále v Kyjevě provozuje velkokapacitní vyhřívané stany, kde se lidé mohou ohřát, získat teplé nápoje a dobít mobilní telefony. Tato střediska jsou nově dostupná i v době policejního zákazu vycházení, který úřady kvůli složité energetické situaci zmírnily. Podle Stomatové je na Ukrajině nejhorší zima od začátku ruské plnohodnotné invaze.

Elektřina chybí i jinde na Ukrajině

Problémy s energií má nejen Kyjev, ale také Kyjevská, Dněpropetrovská, Oděská či Charkovská oblast. Energetická nouze vyvolává otázky, zda úřady zachovají možnost provozovat elektrická topení. Šmyhal nicméně ujistil, že v dohledné době se nepočítá s odpojením obytných budov, které na elektrické topení spoléhají. Vláda navíc zvažuje prohlásit elektrické topení bytových domů za kritickou infrastrukturu.

Šmyhal v pátek řekl, že i přes ruské útoky se Ukrajině daří držet dostatečné rezervy paliv a udržovat funkční dovozní trasy. „Od počátku roku se dovezlo přes dvě stě tisíc tun paliv. Každý den dovážíme tisíce tun benzinu a dieselu,“ řekl ministr energetiky. Poznamenal, že Ukrajina má nyní v palivech rezervy na více než dvacet dní. Ukrajinské čerpací stanice nyní hlásí značnou poptávku po palivu, což souvisí s velkými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu a pokračujícími výpadky elektřiny.

Rusko během své téměř čtyři roky trvající invaze na Ukrajinu opakovaně ničí energetické objekty v sousední zemi, což leckdy vede k tomu, že miliony Ukrajinců musejí v zimě přežívat bez dodávek elektrického proudu, vody i tepla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 45 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...